Lukáš Kovanda: České řešení energetické krize v Bruselu narazí. Němcům se totiž nevyplatí
České předsednictví chce navrhnout dočasné zastropování cen plynu. Němci se tomu příčí a Brusel razí jinou cestu. Návrh tak zřejmě spadne pod stůl. A spolu s ním i „válečná daň“ na ČEZ.
České předsednictví EU hodlá na pátečním energetickém summitu předložit návrhy řešení krizové situace, které ovšem mezitím Brusel a Berlín vlastně „odpískaly“. Klíčovým návrhem českého předsednictví má být podle zdroje agentury Bloomberg dočasné zastropování cen plynu využívaného k výrobě elektřiny.
Jenže Evropská komise podle předběžného návrhu, jejž média zveřejnila koncem minulého týdne, zamýšlí učinit něco docela opačného. A sice zastropovat naopak tržby, resp. zisky všech jiných zdrojů výroby elektřiny, než jsou ty plynové (viz obrázek níže). O víkendu získal tento návrh Bruselu podporu Německa.
Vzhledem k tomu, že unijní energetická politika dlouhodobě „ladí“ právě s německou energetickou koncepcí, lze předpokládat, že zmíněný český návrh „spadne pod stůl“. I proto, že pro Německo není příliš výhodný. Muselo by na poměry EU relativně masivně dotovat svoji flotilu plynových elektráren, aby kompenzovalo zavedený strop ceny plynu pro výrobu elektřiny.
Objektivní výhodou nynějšího návrhu Bruselu je ale fakt, že by důsledkem jeho uplatnění v praxi nestoupla spotřeba plynu. Takový nárůst spotřeby nastal například ve Španělsku nebo Portugalsku, které zavedly zastropování ceny plynu, jak jej nyní navrhuje české předsednictví, už letos na jaře. Navýšení spotřeby plynu není v nadcházející topné sezóně pochopitelně ani v nejmenším žádoucí. S plynem musí celá EU kvůli citelně ztenčeným dodávkám z Ruska šetřit.
Reálná mzda meziročně klesla o deset procent. Ekonomové soudí, že spotřeba klesne a recese klepe na dveře.
Dufek: Češi budou šetřit, obchodníky čeká studená sezóna
Money
Brusel navrhuje řešení, které na rozdíl od zastropování cen plynu burzovní cenu elektřiny nesníží. Místo toho bude prakticky všem elektrárnám jiným než plynovým „zabavována“ část jejich tržeb, resp. zisku, ta nad kritickou hranicí. Největší část tržeb bude třeba v Německu „zabavována“ elektrárnám větrným a solárním. Svým způsobem se tak jedná o masivní dotaci fosilních paliv ze zisků, které vytvářejí obnovitelné zdroje, případně jaderné nebo vodní elektrárny.
Zmíněná kritická hranice, onen strop, by měla podle dílčích informací, jež unikají do médií, činit například v případě jaderné elektřiny 200 eur za megawatthodinu. Při tržbách realizovaných v rámci okamžitého (spotového) burzovního obchodování, na den dopředu, by částku přesahující strop příslušné elektrárny odevzdávaly „eráru“. Odevzdaly by tedy sumu odpovídající rozdílu mezi aktuální tržní (burzovní) cenou a stanoveným stropem. Ten by měl být určený pro jednotlivé zdroje zvlášť. Jiný strop by tedy měly obnovitelné zdroje, jiný jaderné elektrárny a zase jiný pak třeba elektrárny uhelné.
Návrh Evropské komise ovšem podle jejího vlastního vyjádření není slučitelný s daní z mimořádných zisků uvalenou na energetické společnosti. Do konce tohoto týdne přitom Fialova vláda měla definitivně oznámit, zda a na jaké sektory ji uplatní. Jestliže ale nakonec projde návrh Bruselu, jejž podporuje Berlín, Fialova vláda bude muset válečnou daň na ČEZ a další tuzemské energetické společnosti „odpískat“. Je možné, že pak stáhne záměr zdaňovat neočekávané zisky celkově, tedy válečnou daň neuplatní ani na banky, ani na petrochemický průmysl, resp. rafinérie.
Německo se chystá pomoci svým občanům i průmyslu s nastalou energetickou krizí. V neděli kancléř Olaf Scholz představil plán, podle nějž německá vláda vyčlení 65 miliard eur na přímou pomoc. Kde na to chce vzít? Podle agentury Bloomberg Scholz prohlásil, že zavedení daně z neočekávaných zisků Německu vynese „spousty, spousty miliard eur“.
Kancléř Scholz: Válečná daň nám vynese spousty, spousty miliard eur
Leaders
Pro ČEZ samotný přitom může být návrh Bruselu daleko výhodnější, než pokud by na něj Fialova vláda uplatnila válečnou daň. Záleží ovšem na úrovni stropu. Pokud by odpovídala výše uvedeným 200 eur za megawatthodinu, ziskovost ČEZ by nemusela být výrazněji dotčena. To proto, že podstatnou část elektřiny prodal, resp. prodává za cenu pod touto mezí.
O takzvané dani z neočekávaných zisků, které se říká také válečná daň, by měla vláda rozhodnout do 10. září. Zbyněk Stanjura postupně odkrývá její detaily. Na koho dalšího padne?
Stanjura odkrývá karty válečné daně. K bankám a energofirmám přidá ještě rafinérie
Money
