Lukáš Kovanda: Česko je v recesi, už milion lidí „nemá, kde brát“. A ČNB může podle MMF jejich živoření zhoršit
Česko je v recesi, milion lidí tu už „nemá, kde brát“. Přesto letos bude inflace dvouciferná. ČNB ovšem ani tak své úroky zvyšovat nemíní. Situace se tak trochu podobá stavu v USA, kde podle kritiků tamní centrální banka tlačí na „měkké přistání“ ekonomiky až tak moc, že tím naopak zvyšuje riziko přistání tvrdého, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Česká republika je oficiálně v recesi. Zabředlo do ní loni ve čtvrtém čtvrtletí, neboť ekonomika navázala na svůj mezičtvrtletní pokles z kvartálu předchozího, tedy třetího. To je z definice recese, alespoň tedy technická.
Propad ekonomiky nastane i letos
Přitom ovšem je třeba počítat s tím, že propad ekonomiky nastane i letos. Ani tak se však inflace zřejmě nevymaní z dvouciferného pásma, do nějž vyskočila loni. Včera zveřejnila svoji prognózu Česká národní banka (ČNB). Inflace má letos činit celoročně průměrně 10,8 procenta, zatímco v poslední loňské prognóze ještě vyhlížela pro letošek inflaci jen jednocifernou, 9,1 procenta.
Také podle nové prognózy tuzemského ministerstvo financí má inflace letos celoročně překročit úroveň deseti procent – má dosáhnout hodnoty 10,4 procenta. Přitom v prognóze z loňského listopadu ještě počítalo pro letošek s inflací jen ve výši 9,5 procenta.
Pokles české ekonomiky očekává v tomto roce 82 procent českých generálních ředitelů, 30 procent dokonce počítá s výrazným propadem. Sedm procent manažerů předpokládá její růst. V růst výnosů vlastní firmy věří 64 procent šéfů, což je nejhorší výsledek za deset let. Vyplývá to z průzkumu PwC CEO Survey, jehož se loni v listopadu a prosinci zúčastnilo 200 generálních ředitelů tuzemských firem.
Inflace, růst mezd, drahé energie. Noční můry šéfů českých firem, kteří počítají s propadem
Zprávy z firem
Směrem nahoru upravila svoji prognózu letošní inflace také například Komerční banka. Ta nyní předpokládá celoroční růst hladiny spotřebitelských cen čítající dokonce 12,9 procenta (přitom v říjnu 2022 vyhlížela pro letošek inflaci jen 12procentní). Jedná se o nejvyšší odhad letošní české inflace, a to jak mezi domácími, tak zahraničními institucemi.
Ze zahraničních institucí v tomto měsíci prognózují Česku letošní dvouprocentní inflaci banky ING a Standard Chartered, a to na úrovni 10,2 procenta, resp. 10 procent. A také Citigroup a Bank of America, a to 10,8 procenta, resp. 10,6 procenta. Mezinárodní měnový fond (MMF) ve své lednové prognóze vyhlíží tuzemskou inflaci ještě jen jednocifernou, čítající v letošním roce 9,5 procenta.
ČNB podle měnového fondu hazarduje s českou ekonomikou
V hodnocení měnové politiky se však MMF dostává „do křížku“ právě s ČNB. Fond totiž argumentuje, že za účelem rozhodného zkrocení inflace je třeba dalších zvýšení základní úrokové sazby ČNB, a to v blízké době. Tak se podle něj docílí snížení vysoké inflace, což ji střednědobě nakonec umožní vrátit na dvouprocentní úroveň cíle ČNB, a zároveň se tak sníží riziko, že inflační očekávání přestanou být ukotvena.
Další komentáře Lukáše Kovandy čtěte zde
Většina bankovní rady ČNB ovšem považuje stávající sedmiprocentní úroveň základní sazby za dostatečně vysokou, a na jejím včerejším zasedání se to opět potvrdilo. Vyšší základní úrok by již prý byl kontraproduktivní, protože by ekonomiku až příliš dusil. MMF sice připouští, že vyšší úrok může oslabit ekonomickou aktivitu, ale považuje nyní za důležitější dalším zvýšením úrokových sazeb krotit inflaci a inflační očekávání.
S vysokou inflací nebojuje jen Česko, ale i desítky zemí ve světě, a v řadě zemí hlásili v posledním roce dvouciferné nárůsty a nejvyšší hodnoty za desítky let. Centrální banky proto zvedaly či stále zvedají základní úrokové sazby, což však často znamená snížení hospodářského růstu. Podívejte se na přehled míry inflace ve světě.
Jaká je inflace ve světě? Padaly rekordy staré desítky let
Money
V očích MMF tak ČNB až příliš hazarduje s osudem tuzemského hospodářství. Jestliže totiž nedojde ke zvýšení úrokových sazeb ČNB nyní a inflační očekává přestanou být ukotvena, pak bude nakonec třeba ještě daleko razantnějšího navýšení klíčových úrokových sazeb, než jaké žádá nynější situace. A razantnější navýšení úrokových sazeb v podstatě znamená hlubší ekonomický propad. Otálením se zvýšením sazeb tak ČNB podle Mezinárodního měnového fondu hrozí přivodit hlubší recesi, než jaká je nyní nevyhnutelná.
To, že se nyní množí odhady dvouciferné letošní tuzemské inflace, naznačuje, že vzestup hladiny spotřebitelských cen v ČR je neústupnější, než se zdálo ještě loni na sklonku roku. To alespoň do jisté míry opodstatňuje uvedené varování Mezinárodního měnového fondu.
Přetrvávající sílu a neústupnost inflacích tlaků v Česku ale podceňuje také trh, alespoň podle nedávné analytické zprávy již zmíněné Bank of America. Podle této jedné z největších bank v USA takzvané úrokové swapy (nástroje, od nichž například banky odvíjí nastavení úrokových sazeb svých hypoték) zaceňují až příliš výrazné uvolňování měnových podmínek v Česku, podobně jako v Polsku. Jinými slovy, trh podle Bank of America podceňuje inflační tlaky v Česku (a v Polsku) a mylně předpokládá, že ČNB bude moc zahájit fázi snižování svých klíčových úrokových sazeb dříve, příp. razantněji, než jak tomu ve skutečnosti bude, resp. bude moci být.
Milion lidí v Česku nemůže vytvářet finančí rezervu
Rozkladný dopad drahoty na živobytí českých domácností – podle průzkumů už 480 tisíc domácností (což je zhruba milion lidí) nemá možnost tvořit jakoukoli finanční rezervu – nakonec tedy může být trvalejší, než se nyní zdá. Právě i proto, že ČNB odmítá dále svůj základní úrok zvyšovat.
Téměř třetina Čechů žije jen s minimální finanční rezervou, která nepokryje ani jeden měsíc jejich průměrných životních nákladů. Každá desátá domácnost v Česku žije bez jakékoli finanční rezervy, dvě třetiny z nich přitom v minulosti byly schopné finanční rezervu tvořit. Vyplývá to z průzkumu Index finančního zdraví Čechů, který představila Česká spořitelna se Sociologickým ústavem AV ČR a portálem Evropa v datech.
Každý třetí Čech má finanční rezervu na méně než měsíc života, ukazuje průzkum
Money
ČNB místo zvyšování sazeb upřednostňuje boj s inflací intervencí za silnější korunu, ať jde o intervenci přímou nebo jen slovní, jako je tomu v posledních měsících. Česká koruna i díky právě intervenční politice ČNB posiluje nyní na bezmála patnáctiletá maxima vůči euru a připisuje si významné zisky také proti dolaru. Tuto středu večer středoevropského času během obchodování zpevnila vůči americké na úroveň, které naposledy dosáhla před invazí Ruska na Ukrajinu loni v únoru. Zpevnila až na 21,62 koruny za dolar. Včera ráno pak kurs k dolaru ještě vylepšila, na 21,56 koruny. Na silnějších úrovních, než jsou tyto dvě, byla naposledy loni 23. února, tedy v předvečer invaze.
Koruna bezprostředně zpevnila ani ne tak kvůli ČNB, nýbrž kvůli jiné centrální bance, té americké, resp. z důvodu chyby, které se dopustil její šéf, Jerome Powell. Centrální banka USA totiž předevčírem zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu, v souladu s očekáváním. V doprovodném vystoupení ovšem Powell na dotaz, zda se finanční podmínky v USA neuvolňují až příliš, naopak odpověděl, že se utahují. To ovšem není pravda. Podle ukazatelů, které sestavuje jednak Bloomberg a jednak banka Goldman Sachs, se finanční podmínky od posledního, prosincového zasedání americké centrální banky viditelně uvolnily.
Bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer očekává, že centrální bankéři v nejbližších měsících nepohnou se základními úrokovými sazbami. Uvedl to na konferenci Global Investment Summit 2023, jejímž mediálním partnerem byl byznysový portál newstream.cz. 
Miroslav Singer: Koruna ještě může mírně posílit
Leaders
Powellův omyl – možná záměrný – si trhy vyložily jako zásadní zmírnění odhodlání či ostražitosti americké centrální banky v boji s inflací. Ta je podle jejich převažujícího výkladu tedy nyní svolnější tolerovat uvolněnější měnové podmínky, protože i když se fakticky uvolňují, má stále za to, že se utahují. Jinými slovy, nemá se současným uvolňováním podmínek problém, ba jej dokonce vlastně ani neregistruje. Nebo se alespoň snaží působit dojmem, že jej neregistruje.
To ovšem značí právě určité „přivírání očí“ nad současnou inflací. Takové „přivírání očí“ investory naplňuje optimismem, neboť – bude-li pokračovat – se do vývoje cen akcií propíše příznivě. Jestliže se budou měnové podmínky utahovat méně razantně, ba dokonce uvolňovat, značí to zlepšení podmínek pro financování investic či nákupů akcií, což oboje má pozitivní vliv na ceny akcií. Proto v reakci na Powellova slova zamířily akciové trhy v USA znatelně nahoru.
Hrubý domácí produkt (HDP) Německa ve čtvrtém čtvrtletí proti předchozímu kvartálu nečekaně klesl o 0,2 procenta. Uvádí to v dnes zveřejněném rychlém odhadu spolkový statistický úřad. Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali, že německá ekonomika bude stagnovat. Německo je přitom nejdůležitějším trhem pro české firmy.
Špatná zpráva pro české firmy. Německá ekonomika ke konci roku překvapivě klesla, míří k recesi
Money
Zároveň se zlepšením podmínek financování stoupá ochota investorů po celém světě investovat do rizikovějších aktiv nebo měn, mezi něž patří koruna. Pokud je financování investic dostupnější, případná ztráta plynoucí ze zhmotnění rizika není tak bolestivá jako při dražším, méně dostupném financování. Proto tedy koruna zpevnila až na mnohaměsíční maxima.
Kritici ovšem Powellovi postup vytýkají. Prý až příliš tlačí na to, aby „přistání“ americké ekonomiky bylo měkké. Tlačí podle nich až tak moc, že tím naopak zvyšuje riziko „přistání“ tvrdého. Tak trochu tedy kritici vytýkají americké centrální bance to samé, co zase její kritici té české. Vždyť ČNB podle nich se sice nyní zdráhá mírně přitížit ekonomice o něco vyššími úroky, čímž ovšem riskuje, že jí nakonec bude muset přitížit opravdu hodně – a uvrhnout ji tak do hlubší recese, než jaká je nutná, jak varuje MMF.
