Lukáš Kovanda: Český trh práce je stále přehřátý. Vlna propouštění teprve přijde
Míra nezaměstnanosti v Česku v únoru 2023 dle očekávání setrvala na lednové úrovni 3,9 procenta. Zůstává tak nejvýše od května 2021. Setrvání na poměrně vysoké úrovni se obecně čekalo, a to z důvodu probíhající zimní sezóny, kdy každoročně panuje slabší poptávka po pracovnících v exteriéru.
Míra nezaměstnanosti činila v únoru 2022 celkem 3,5 procenta, takže meziročně je patrné určité ochlazení značně přehřátého trhu práce v ČR. Byť míra nezaměstnanosti nadále zůstává nejnižší v celé EU.
AKTUALIZOVÁNO: Nezaměstnanost v Česku v únoru stagnovala, když stejně jako v lednu činila 3,9 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR. Lidí bez práce bylo ke konci února zhruba 282 500, což bylo o 550 méně než před měsícem. Počet volných míst oproti lednu stoupl přibližně o 2000 na téměř 283 100. Loni v únoru byla nezaměstnanost nižší, a to 3,5 procenta. Bez práce bylo tehdy zhruba 263 400 lidí a volných míst bylo 363 900. Míra nezaměstnanosti nadále zůstává nejnižší v celé EU.
Nezaměstnanost v Česku v únoru i přes recesi stagnovala. Bez práce je 283 tisíc lidí
Money
Jisté ochlazování – na české poměry – je však přesto patrné. Letos v lednu, poprvé za takřka 5 let, od března 2018, totiž počet hlášených uchazečů o práci převyšoval počet volných pracovních míst. Nyní v únoru se sice situace obrátila, ale počet volných pracovních míst převyšuje počet uchazečů pouze o necelých 600, což je zcela zanedbatelný údaj. Vždyť třeba v roce 2019 činil daný rozdíl až takřka 150 tisíc.
Vlna propouštění teprve přijde
Míra nezaměstnanosti zůstane po celý letošní rok výše než loni. Do léta lze očekávat její pokles k úrovni 3,6 procenta, a to díky nástupu teplejších měsíců a obnovení poptávky po práci v exteriéru – tedy v zemědělství, stavebnictví, lesnictví či třeba povrchová těžba –, ve druhé polovině roku je ovšem třeba počítat s nárůstem nad úroveň čtyř procent.
Česko totiž letos bude koketovat s celoročním reálným poklesem ekonomiky. Firmy v té souvislosti musí kvůli energetické drahotě a rapidní obecné inflaci redukovat své náklady, navíc se jim mnohdy – ze stejných důvodů – zhoršují odbytové možnosti. Ke snižování zaměstnaneckých stavů nyní přistupují až jako ke krajní možnosti. Obávají se, že by nemusely nové vhodné zaměstnance dostatečně rychle najít, až ekonomika oživí. Jenže tento přístup mohou postupně opouštět, zejména ve druhé polovině roku, a začít propouštět výrazněji a plošněji.
Umělá inteligence může zefektivnit práci lidí, ale plně ji nenahradí. Vystřídat lidskou činnost může v případě opakovaných, rutinních úkolů. Přestože podle personalistů některé pracovní pozice v důsledku využití umělé inteligence postupem času vymizí, řada jiných vznikne. V příštích letech umělá inteligence podle personalistů zjednoduší některé úkony a bude práci lidí více doplňovat.
Umělá inteligence může nahradit polovinu pracovních míst. Ale změny si ani nevšimneme
Enjoy
Reálné mzdy v Česku se od rozdělení Československa zvýšily o 141 procent. Vyplývá to z analýzy Hospodářské komory ČR. Nabízí se tak otázka, proč i přes tento růst Česko stále nedohání Německo, respektive jeho ekonomickou výkonnost. Před třiceti lety to byla klíčová úvaha doby: za jak dlouho Němce doženeme?
Mzdy v Česku za 30 let narostly o 141 procent. Nyní rekordně padají
Názory
