Lukáš Kovanda: Čeští spotřebitelé se přestávají bát inflace, jejich nálada meziročně výrazně stoupla
Důvěra v českou ekonomiku byla letos v červenci ve všech klíčových segmentech slabší, než odpovídá dlouhodobému průměru uplynulých dvaceti let. Přesto však souhrnný ukazatel celkové důvěry v ekonomiku vykazuje mírné zlepšení oproti červnové hodnotě. Toto zlepšení má na svědomí zejména segment spotřebitelů, zatímco segment podnikatelů vykazuje oproti červnu jen takřka neznatelné zvýšení důvěry v ekonomiku, říká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Spotřebitelé byli nyní v červenci naladěni na poměry letoška a hlavně loňska značně příznivě. Jejich důvěra v ekonomiku sice stále zůstává pod dlouhodobým průměrem let 2003 až 2022, ale je výrazně výše než loni v červenci a je také znatelně výše než ještě začátku letošního roku.
Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v červnu výrazně zhoršily. Zhoršení bylo největší od května 2020. Výroba a nové zakázky klesají nejprudším tempem za šest měsíců. Zaměstnanost se propadá nejrychleji od července 2020. Index nákupních manažerů (PMI) vykázal hodnotu 40,8 bodu, v květnu to bylo 42,8 bodu. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru.
Průmyslu se v červnu vedlo nejhůře za dva roky. A firmy propouštějí
Zprávy z firem
Spotřebitelé totiž vnímají poměrně kladně postupné snižování inflace, která by navíc i ve výhledu do dalších měsíců měla z jejich příjmu a úspor „ukusovat“ stále přijatelnější díl. V rámci možností spotřebitele uklidňuje hlavně stabilizace cen energií, k níž postupně dochází už i na jejich fakturách, případně v jejich výhledu do nejbližších čtvrtletí.
Podnikatele těší scelování zpřetrhaných dodavatelských vztahů
V podnikatelském segmentu působí pozitivně hlavně zlepšení situace v mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězcích. Nedostatek materiálu totiž jako bariéru růstu vnímá nejmenší podíl podnikatelů v průmyslu za celé období od října 2020. Tehdy světovou ekonomiku poznamenávaly dopady boje s covidovou pandemií, panovala spíše obava z nedostatku poptávky. V důsledku tohoto boje s pandemií se zpřetrhaly mezinárodní dodavatelsko-odběratelské řetězce, například kvůli omezování výroby v Číně, trvajícím až do sklonku loňska.
Dva měsíce důvěra v českou ekonomiku rostla, ale v květnu se trend otočil. Meziměsíční pokles je o 3,1 bodu na 94,1 bodu. Víru v ekonomiku ztráceli podnikatelé i spotřebitelé. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziročně je celková důvěra také nižší, loni v květnu činila 102 bodů.
Květnový propad. Důvěra v českou ekonomiku klesla u podnikatelů i spotřebitelů
Money
Tyto řetězce se tedy uspokojivě scelují právě až nyní. S přehledem nejzávažnější bariérou dalšímu růstu výroby je tak z pohledu českých průmyslníků již nikoli nedostatek materiálů, ale nedostatečná poptávka. Ta ovšem nyní pramení nikoli z pandemických restrikcí v té či oné ekonomice, ale z inflace.
Vše o inflaci čtěte zde:
Nejvýraznější inflace za posledních třicet let oslabuje kupní sílu domácností a firem a mezi podnikateli zasévá nejistotu. Boj s ní je navíc provázán se zvyšujícími se úroky, tedy se zhoršením dostupnosti financování. Nejistota a poměrně drahé úvěry nyní nejpalčivěji doléhají na podnikatele ve stavebnictví, kteří v červenci po dlouhé řadě měsíců vykazují slabší náladu, než by odpovídala dlouhodobému průměru let 2003 až 2022.
Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy najdete zde:
Chamtivost a strach. Tyto dvě emoce od nepaměti hýbou každou ekonomikou. Není to nic zavrženíhodného, je to motor lidského pokroku a celospolečenského vzestupu, ať se nám to líbí, nebo ne. Kdo se v Česku nyní strachuje, okrádá sám sebe. Kdo odhodí strach, utlumí chamtivost firem a jejich manažerů, která způsobila maržovou inflaci.
Lukáš Kovanda: Kdo se nyní strachuje říct si o zvýšení platu, okrádá sám sebe
Názory
