Lukáš Kovanda: ČEZ za poslední týden přišel na hodnotě o 130 miliard. Zločinecká akce, bouří se minoritní akcionáři
ČEZ těžce krvácí i dnes, za týden přišel o 130 miliard své hodnoty. Důvodem je zjevná snaha vlády de facto vytěsnit menšinové akcionáře za pro ně na až tak výhodných podmínek, někteří z nich proto hovoří o „zločinecké akci“, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Akcie energetické společnosti ČEZ se i dnes citelně propadají, klesly dnes až na 981 korun za kus. Přitom ještě minulý týden ve čtvrtek uzavíraly na hodnotě 1225 korun za akcii. To znamená, že ČEZ za zhruba týden přišel o zhruba 130 miliard své tržní hodnoty.
Akcie energetické společnosti ČEZ na pražské burze dnes dopoledne pokračují v prudkém poklesu. Krátce po 11:00 ztrácely víc než pět procent a jejich cena se po dvou měsících dostala pod 1000 korun. Dolů tak táhnou celou burzu.
Strmý pád pokračuje. Akcie ČEZ se propadly o dalších pět procent
Trhy
Akcie ČEZ se propadají zejména v reakci na středeční legislativní návrh Fialovy vlády. Ta do sněmovny posílá návrh takzvaného „Lex ČEZ“. Podmínkou realizace přeměn u takzvaných kotovaných společností má být souhlas 75 procent akcionářů přítomných na valné hromadě při splnění usnášeníschopnosti, která má přesahovat dvě třetiny základního kapitálu.
Minoritní akcionáři se bouří
Stát nyní v ČEZ vlastní zhruba 70 procent akcií, takže nová legislativa má zjevně usnadnit postup blízký takzvanému „squeeze outu“ neboli vytěsnění minoritních akcionářů. Část z nich „Lex ČEZ“ ostře kritizuje, padají i slova o přípravě „zločinecké akce“, jako například Michal Šnobr.
[[Twitter status: https://twitter.com/michalsnobr/status/1659130799508037632?s=61&t=9hlbWY3Yo4RnyKXLjAMY8g]]
„Lex ČEZ“ má tedy zjevně vládě usnadnit zestátnění ČEZ či jeho části po případném rozdělení. Pokud legislativa projde, nebude již potřeba souhlasu 90 procent akcionářů přítomných na valné hromadě, jako je tomu nyní, ale právě jen 75 procent.
Vláda dnes připravila ČEZ o 46 miliard korun jeho hodnoty. Dnešní propad akcií ČEZ je reakcí na návrh vlády schválit „lex ČEZ“, zákon, který by usnadnil zestátnění podniku či jeho části. Titulu nepomáhají ani predikce Raiffeisenbanky, která předvídá prudký pád akcií z nynějších 1050 na 600 korun za kus, vysvětluje dnešní energetický výprodej na burze ekonom Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Akcionáři plačte. Vláda za jediný den připravila ČEZ o 46 miliard korun
Názory
Navrhovaná legislativa by tedy zásadně oslabila postavení minoritních akcionářů. Ti by tak při případném výkupu jejich akcií při zestátnění podniku zřejmě nemohli počítat s tak vysokou přirážkou k tržní ceně akcie, jako by to bylo bez přijetí „Lex ČEZ“.
Investory nejprve vyplašilo snížení cílové ceny akcií ČEZ v podání Raiffeissen Bank International. Ta minulý týden ve čtvrtek uvedla, že předpokládá, že akcie ČEZ se bude v květnu 2024 prodávat pouze za 600 korun. To by znamenalo, že ČEZ přijde o dalších zhruba 240 miliard své hodnoty.
Propastné rozdíly v odhadech vývoje cen akcií ČEZ
Této prognóze investoři mohou přisuzovat obzvláštní váhu, neboť Raiffeissen Bank International ze 75 procent ovládá českou Raiffeisenbank, jejíž hlavní ekonomka a členka dozorčí rady Helena Horská je zároveň poradkyní premiéra Petra Fialy.
Energetický gigant plánuje využít největší část peněz ze zbylého zisku, který nerozdělí akcionářům, na rozvoj obnovitelných zdrojů energie a na investice do energetických služeb (ESCO) v Česku i v zahraničí. Podpořit chce ČEZ také investice do distribuce nebo k vylepšení svého portfolia, řekl finanční ředitel skupiny Martin Novák.
ČEZ chce využít nerozdělený zisk na investice do obnovitelných zdrojů a energetických služeb
Zprávy z firem
Prognóza Raiffeissen Bank International navíc kontrastuje s prognózami ostatních bank a finančních institucí. Například tuzemská Komerční banka v letos v květnu uvedla, že akcie ČEZ se bude v květnu 2024 prodávat za 1393 korun.
Podle prognózy J&T Banky taktéž z tohoto měsíce se bude akcie ČEZ v květnu 2024 prodávat za 1303 korun. Rozdíl mezi odhady těchto dvou bank a Raiffeissen Bank International je tedy nebývale propastný, což mezi investory vyvolává jen další otázky a nejistotu.
Další komentáře Lukáše Kovandy čtěte zde:
Proč se vláda rozhodla zestátnit výrobu elektřiny společnosti ČEZ? Podle Jaroslava Míla, bývalého šéfa ČEZ a také dřívějšího vládního zmocněnce pro jadernou energetiku, je pro Česko mnohem důležitější vytvořit nový design energetického trhu. A v rámci unie obhájit české zájmy. To prý vláda nedělá. Násilné přebírání sta procent části ČEZ vidí Míl jako zbytečné, možná dokonce jako zástěrku skutečných problémů. Ani pokud by stát svůj záměr dokončil, na cenu elektřiny pro spotřebitele to podle něj nebude mít vliv.
Jaroslav Míl: Zestátnění části ČEZ je zbytečný krok. Cenu elektřiny to nesníží
Leaders
