Lukáš Kovanda: ČNB místo vyšších úroků sází na intervenci za silnější korunu
ČNB úroky nechává beze změny, v příštím roce moc klesat nebudou. Centrální banka místo vyšších úroků sází na intervenci za silnější korunu, čímž například sráží ceny pohonných hmot v ČR.
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek dle očekávání ponechala základní sazbu na úrovni sedmi procent. Jestliže pro změnu základní sazby nevyužila ani zasedání, kdy již měla k dispozici novou prognózu, je vysoce pravděpodobné, že na úrovni sedmi procent setrvá sazba po zbytek letošního roku.
V roce příštím pak základní sazba poklesne, ovšem jen poměrně mírně. Ke konci roku 2023 by tak měla nejpravděpodobněji činit 5,75 procenta. Inflační tlaky v tuzemské ekonomice totiž budou silné i v příštím roce, byť i z důvodu vysoké základny meziročního srovnání letošního roku míra inflace přece jenom znatelně klesne, přibližně na polovinu letošní průměrné celoroční úrovně, jež se bude pohybovat kolem úrovně sedmnácti procent.
Rozhodnutí ponechat sazby beze změny plyne z většinového přesvědčení bankovní rady, že inflační tlaky v tuzemské ekonomice již dále nesílí tolik, aby opodstatnily další nárůst sazeb. Většina bankovní rady míní, že úroveň sedmi procent je dostatečná a že vyšší úrok už by víceméně jen kontraproduktivně ekonomiku „dusil“. To proto, že podstatná část inflace je dovezená ze zahraničí, například v podobě vysokých cen energií.
ČNB ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Základní úroková sazba tak zůstává na sedmi procentech, uvedla mluvčí ČNB Petra Krmelová. Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Bez překvapení. ČNB nechala sazbu na sedmi procentech
Money
Politika přes kurz
Proti dovezené inflace je tuzemská měnová politika poměrně bezzubá. ČNB navíc působí protiinflačně skrze kurz, když již od poloviny května provádí intervence za silnější korunu. Tím udržuje kurz pevnější, čímž zlevňuje zboží z dovozu, například ropu a ropné produkty, včetně pohonných hmot. ČNB od poloviny května vydala na intervence podle všeho v přepočtu již přes 800 miliard korun, tedy více než pětinu jejich celkového objemu. Zatím má tedy dost „palebné síly“ k pokračování intervence. Zmírnit její tempo bude muset až tehdy, pokud bude mít spotřebovánu zhruba třetinu jejich celkového objemu ze začátku letoška.
To, že podstatná, ba zřetelně převažující část inflace v ČR je dovezená, dokládá vývoj inflace v dalších zemích EU. Inflace v západních zemích EU, nejviditelněji v Nizozemsku, totiž inflaci v ČR nyní „dohání“. Zdá se tedy, že nakonec mohou být maximální míry inflace v Česku i v alespoň některých zemích západní části EU plně srovnatelné, což právě signalizuje převážně mezinárodní povahu tak výrazných cenových tlaků.
Skutečnost, že se nástup rapidní inflace v západní části EU projevuje pozvolněji než v části východní, může souviset například se strukturou daných ekonomik. V západních ekonomikách EU je obecně rozšířenější sektor služeb, v němž se mezinárodní inflační vlna projevuje v dalším časovém úseku než v energeticky náročném průmyslu. Ve východních zemích EU, jako je Česko nebo Polsko, zajišťuje průmysl obecně vyšší část makroekonomické přidané hodnoty.
ČNB již ve čtvrtek může zvýšit základní úrokové sazby. Půjde o zásadní moment zejména pro kurz české koruny. Před radou České národní banky v čele s guvernérem Alešem Michlem jsou složité měsíce. Již na jaře příštího roku by se mohla česká koruna dostat do vážných potíží. Roztočilo by to další vlnu inflace, míní komentátor newstream.cz Stanislav Šulc.
Stanislav Šulc: Koruna pod tlakem. Příští rok může razantně oslabit, přiznává i ČNB
Názory
