Lukáš Kovanda: Drahota pro český trh práce nepředstavuje takový otřes, jakým byl covid
Míra nezaměstnanosti klesá, hlavně díky nástupu teplejšího počasí. Inflační a energetická krize ale není tak závažná, jako byla ta covidová, ukazuje i tak vývoj na českém trhu práce.
Míra nezaměstnanosti v Česku činila ke konci května 3,5 procenta. Na tuto úroveň, jež je nejnižší od loňského listopadu, klesla v souladu s očekáváním z dubnové hodnoty 3,6 procenta. Počet volných pracovních míst převyšuje počet uchazečů o zaměstnání o takřka 32 tisíc. To je nejvyšší údaj od loňského listopadu. Obě čísla znamenají, že tuzemský trh práce je nadále přehřátý.
Nezaměstnanost v Česku dál klesla, v květnu se snížila o desetinu procentního bodu na 3,5 procenta. Na konci minulého měsíce bylo bez práce téměř 254 tisíc lidí, o 7790 méně než v dubnu. Počet volných pracovních míst se naopak zvýšil o zhruba 1200 na 285 700. Pracovní trh ovlivňují s příchodem letního počasí sezonní práce. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Úřad práce ČR. 
AKTUALIZOVÁNO: Lidí bez práce opět ubylo. Díky sezonním pracím, které jsou v plném proudu
Money
Pokles míry nezaměstnanosti souvisí s nástupem teplejšího počasí, kdy každoročně roste poptávka po pracovní síle pro venkovní činnosti v zemědělství, stavebnictví či lesnictví apod. Za celý letošní rok vykáže míra nezaměstnanosti úroveň 3,6 procenta, pročež nelze čekat její výraznější nárůst ani ve druhé polovině roku.
Není krize jako krize
Nejvýraznější inflace za posledních zhruba třicet let a energetická drahota tak pro český trh práce nepředstavují takový otřes, jakým byla covidová krize. Vždyť loni v květnu, před tím, než se mohla inflační a energetická krize na trhu práce výrazněji projevit, činila míra nezaměstnanosti 3,2 procenta. Byla tedy meziročně nižší o 0,3 procentního bodu. Jenže v květnu před dvěma lety, v roce 2021, činila míra nezaměstnanosti 3,9 procenta. Byla tedy hned o 0,4 procentního body vyšší než letos a o 0,7 procentního bodu vyšší než loni. To dokládá, že dopad covidové situace na trh práce byl závažnější než dopad inflační a energetické krize.
Při pohledu na vývoj na trhu práce a na vývoj nezaměstnanosti tak nelze tvrdit, že nynější situace je z ekonomického hlediska závažnější než ta covidová. Nelze vlastně tvrdit ani to, že je plně srovnatelná. Přitom takové teze někdy veřejným prostorem znějí, i od vládních politiků, kteří se tak snaží hájit, proč se jim dosud nepodařilo výrazněji zmírnit tempo zadlužování České republiky.
Vláda za pět měsíců „nesekala“ deficit přes 270 miliard korun, povolený deficit za celý rok převýší již během dvou týdnů. Stanjura tahá za záchrannou brzdu, může ale vyvolat dosud nejzávažnější rozmíšku pětikoalice, komentuje aktuální data k plnění rozpočtu ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Stanjura chce šetřit už letos. Otestuje tím soudružnost pětikoalice
Názory
Dnes s úderem půlnoci končí připomínkové řízení k navržené legislativě konsolidačního balíčku. Scházejí se tak připomínky jednotlivých ministerstev, krajů a dalších úřadů, asociací a organizací. Jednotlivé subjekty ale především bojují za to, aby navržená opatření nedopadla na ně samotné, ale na někoho jiného. Přitom autoři balíčku se snažili až na některé excesy, aby byl jeho dopad rozložen poměrně rovnoměrně napříč společností. 
Lukáš Kovanda: Vláda riskuje, že balíčkem naštve úplně všechny
Názory
