Lukáš Kovanda: EU za patnáct let dala Palestině desetinásobně víc peněz než Česku
Finanční pomoc EU Palestině je v posledních patnácti letech zhruba desetinásobná v porovnání s objemem unijních peněz, které v témže období coby řádný člen EU čerpalo Česko, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Od roku 2008, tedy od prvního roku, kdy moc nad Gazou zcela a definitivně uchvátil Hamás, dostává Palestina především od EU zhruba miliardu dolarů ročně (viz níže). Nominální HDP Palestiny narostl mezi lety 2008 a 2022 z nějakých sedmi na více než osmnáct miliard dolarů. V průměru tedy pomoc od EU představovala v uplynulých patnácti let každoročně zhruba osm procent palestinského HDP.
Pokud by mělo ekvivalent této pomoci dostávat Česko, tedy tak aby pokryla průměrně osm procent jeho HDP, v uplynulých patnácti letech by muselo od EU inkasovat zhruba 23 miliard dolarů ročně. Což v dnešních cenách a při dnešním kursu odpovídá zhruba 530 miliardám korun ročně. To by za uplynulých patnáct let činilo přibližně osm bilionů korun pomoci, jíž by se Česku od EU dostalo.
Přitom čistá pozice ČR vůči EU činila ke konci loňska zhruba bilion korun. Pomoc EU Palestině tedy v období let 2008 až 2022 byla vzhledem k velikosti palestinské a české ekonomiky zhruba osminásobně vyšší než objem čistých dotací, které Brusel v letech 2004 až 2022 vyplatil Česku. Ve skutečnosti tak v uplynulých patnácti letech „čerpala“ Palestina zhruba desetinásobný objem evropských peněz v porovnání s Českem.
Financování terorismu
I kdyby všechny stovky milionů dolarů, které EU každoročně posílá do Gazy, byly do posledního eurocentu vynaloženy ryze na humanitární a rozvojové účely, Unie tím stejně financuje terorismus, byť nepřímo. Protože když se v Gaze opraví silnice za unijní peníze, tedy včetně českých, vládnoucímu Hamásu o to více zbude třeba na nákup íránských zbraní nebo výcvik hrdlořezů.
Bezpříkladný útok Hamásu na Izrael může výrazně zvýšit cenu pohonných hmot i v ČR. Zejména v okamžiku, kdy Izrael identifikuje Írán jako faktického strůjce útoku. V takovém případě by Izrael mohl zahájit útok právě na Írán, a to patrně s podporou USA. Americký ministr zahraničí Blinken již déle nevylučuje vojenský útok na Írán, jenž má Teheránu zabránit ve vývoji jaderné zbraně. Nyní by se tedy nabízela možnost.
Lukáš Kovanda: Útok Hamásu může zvýšit cenu pohonných hmot i v Česku, pomůže též Rusku
Názory
Hamás, vládnoucí Gaze bez vypsání voleb už od roku 2006, nemusí díky EU financovat opravu silnic, takže mu více peněz zbude na vražedné drony či samopaly.
V poměru k velikosti tamní ekonomiky je pomoc EU vyplacená Gaze od posledních tamních voleb roku 2006 několikanásobně větší než objem peněz (zhruba bilion korun), které Česko dosud celkově „v čistém“ čerpalo z evropských fondů, a to tedy od svého vstupu do EU roku 2004. Zarážející je, že EU tuto svoji dlouhá léta trvající, velice velkorysou pomoc Gaze nepodmiňuje ani naprostým demokratickým minimem – tedy vypsáním voleb.
