Lukáš Kovanda: Euro není samospásné. V Česku letos klesá inflace čtyřikrát rychleji než na Slovensku
Dubnová inflace v Česku dosáhla úrovně 14,3 procenta v meziročním vyjádření, vyplývá z čerstvých dat Eurostatu. Slovensko podle stejné statistiky, která je mezinárodně srovnatelná, vykazuje inflaci prakticky totožnou, čítající rovných čtrnáct procent v meziroční perspektivě.
Rozhodně nelze vyloučit, že již v květnu bude mít Česko nižší inflaci než Slovensko. Hovoří pro to už jen dosavadní letošní dynamika vývoje inflace v obou zemích. Vždyť ještě letos v lednu Česko dle Eurostatu vykazovalo inflaci 19,1 procenta, zatímco Slováci ji tehdy měli 15,1 procenta. Letos v lednu tedy byla inflace v Česku o čtyři procentní body vyšší než inflace na Slovensku, zatímco v dubnu už jen o 0,3 procentního bodu.
Míra inflace v Evropské unii v dubnu mírně klesla, z březnové hodnoty 8,3 procenta se dostala na 8,1 procenta a je nejníže za poslední rok. Naproti tomu v zemích eurozóny inflace o desetinu procentního bodu vzrostla a je na sedmi procentech. Česká republika se ale i přes výrazný pokles inflace na 14,3 procenta z březnových 16,5 procenta drží mezi zeměmi, kde ceny rostou nejrychleji.
Míra inflace v EU je nejnižší za rok. Pro Česko to neplatí
Money
Už v květnu budou mít Češi nižší inflaci než Slováci
Česká národní banka prognózuje květnovou inflaci v ČR na meziroční úrovni 11,6 procenta, kdežto slovenská centrální banka předpokládá, že inflace na Slovensku dosáhne v květnu meziroční hodnoty 11,9 procenta. I to by tedy mohlo nasvědčovat tomu, že Češi budou mít v květnu nižší inflaci než Slováci. I když finální čísla Eurostatu se budou od uvedených odhadů takřka jistě lišit, stejně jako se budou lišit od měr inflace počítané národními statistickými úřady Česka i Slovenska.
Euro inflaci nijak nesnižuje
I tak je zřejmé, že v Česku letos inflace klesá citelně rychleji než na Slovensku. Vlastně dokonce více než čtyřikrát rychleji. A tento trend bude patrně pokračovat i v příštích měsících. Je ovšem pravda, že v Česku inflace klesá z vyššího základu, přičemž takovýto pokles může být objektivně snadnější než ten ze základu nižšího.
Jde o důležitý poznatek do debaty, nakolik by inflaci v Česku snížilo, pokud by země místo koruny platila eurem. Slovenský příklad potvrzuje, že euro samo o sobě inflaci vlastně nijak nesnižuje. Rozhodující jsou docela jiné faktory, než jaké představuje používaná měna.
Mimořádná inflace roku 2022 drtila v Česku hlavně střední třídu, zjišťuje studie zveřejněná ČNB. Bohatství z Česka plynulo zejména do zahraničí a na účty bohatých, kteří těžili z vyvolání „válečné atmosféry“, píše hlavní ekonom Trinity Banky Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Ekonomika bohatla, lidé dramaticky chudli. Nejvíc střední třída
Názory
Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy čtěte zde
Inflace je v globálním měřítku na ústupu, měnové autority si však ještě nemohou zcela oddychnout. Alespoň ty prozíravé se budou mít prozatím na pozoru. Do poklesu přechází část cen souvisejících s nabídkovou stranou, avšak poptávková inflace se může ještě přihlásit o slovo. Tu obvykle krotí utažená měnová politika, která se manifestuje například kladnou reálnou úrokovou sazbou nebo snížením množství peněz v ekonomice. Analytik J&T David Havrlant ve svém komentáři pro Newstream shrnuje, v jaké pozici jsou na této křižovatce tři ekonomiky.
Tři pozice měnové politiky. Inflace je možná na ústupu, ale hrozby přetrvávají
Názory
