Lukáš Kovanda: Fiala má nečekaného spojence v boji proti drahému benzínu. Je jím Rijád
Fialově vládě může ve snaze zlevnit pohonné hmoty pomoci Rijád. Saúdové ve středu rozhodli, že v příštích dvou měsících zvýší těžbu výrazněji něž dosud. Ropný kartel a jeho spojenci navýší těžbu o 648 tisíc barelů denně místo dosavadních 432 tisíc. To má vést ke snížení ceny této suroviny.
Čerpací stanice včera zlevnily benzín průměrně celorepublikově o 87 haléřů na litr a naftu o 97 haléřů na litr. Zatím se tak nenaplňují očekávání vlády, že čerpací stanice by v důsledku snížení spotřební daně o 1,50 koruny na litr, jež platí právě od včerejška, měly zlevnit zhruba až o 1,80 koruny na litr. Opatření se však do konečných cen na pumpách bude promítat postupně, během několika dní. Takže ještě i dnes je třeba počítat se zlevněním pohonných hmot z důvodu snížení daně, které však bude méně výrazné než zlevnění včerejší.
Klíč k trvalejšímu zlevnění pohonných hmot není ve Strakově akademii, ale v Rijádu. Pokud zejména právě Saúdská Arábie výrazněji navýšila těžbu nad rámec objemu, během června a července pohonné hmoty v ČR mohou zlevnit poměrně citelně. Fialova vláda pak bude moci tvrdit, že její snížení daně „zabralo“. Tuzemský řidič už nerozliší, zda tankuje levněji kvůli nižší dani, nebo kvůli tomu, že Saúdská Arábie těží více. Poděkoval by Fialovi. Bližší košile než kabát.
Včerejší zlevnění znamená, že cena benzínu se vrací na úroveň z 19. května. Snížení daně tak „smazalo“ cenový nárůst z předchozích necelých dvou týdnů. V případě nafty je situace příznivější. V jejím případě snížení daně redukovalo cenu na úroveň z 3. května. Takže v případě nafty opatření „smazalo“ cenový nárůst z celého předchozího takřka jednoho měsíce. Vládu opatření stojí zhruba miliardu korun měsíčně.
Česká vláda letos za období ledna až května vykazuje druhé nejhorší hospodaření v historii ČR. Hůře hospodařila pouze Babišova vláda loni. Pokud Fialův Kabinet neodolá pokušení činit prázdná, ale drahá gesta, letošní schodek bude jistě přesahovat schválených 280 miliard korun, komentuje novou statistiku vládního účtu Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. 
Vláda „prázdných gest“ letos vykáže schodek 330 miliard korun, míní ekonom Kovanda
Money
I tak však průměrné ceny pohonných hmot zůstávají v historicky rekordním pásmu, nad úrovní 45 korun za litr. Benzín stojí 45,76 koruny za litr, nafta 45,43 koruny za litr.
V příštích sedmi dnech bude ještě tedy doznívat efekt snížení spotřební daně, který bude tlačit cenu pohonných hmot dále dolů. Proti tomuto efektu ale bude působit vliv vývoje na světovém trhu s ropou a velkoobchodních cen na burze v Rotterdamu. Tyto velkoobchodní ceny se stále drží třeba v případě nafty poměrně vysoko, na úrovni přesahující v přepočtu 29 tisíc korun za tunu nafty. Takováto cenová úroveň právě bude vytvářet tlak na růst cen u tuzemských čerpacích stanic.
Cena ropy Brent předevčírem vzrostla až nad úroveň 125 dolarů za barel. Nyní však klesá v důsledku dnešního jednání kartelu OPEC a dalších tradičních těžařů v čele s Ruskem. OPEC+ se dohodl, že urychlí zvyšování těžby, růst v červenci a srpnu činí 648 tisíc barelů denně.
Blíží se léto a Češi přemýšlejí, kdy nejlépe nakoupit cizí měny, euro. Posílí ještě koruna k euru, nebo naopak oslabí? Máme nakoupit eura nebo kuny teď, nebo ještě počkat? Těžké otázky.
Dalibor Martínek: Čekáte na silnější korunu? Marně. ECB už nabíjí svůj kanón
Názory
Proč by ale Saúdi měli těžit o tolik více? Vždyť dosud Rijád odolával tlaku zejména Spojených států, aby svoji těžbu navýšil. Dodržoval totiž úmluvu s dalšími členy kartelu OPEC+, včetně Ruska, která vznikla už v době pandemie a spočívala jen ve velmi pozvolném navyšování těžby po jejím skončení. Tradiční těžaři v čele se Saúdskou Arábií a Ruskem se totiž obávali, že se covid celosvětově ještě vrátí. Chtěli se tak vyvarovat situace, že vytěží ropy až příliš, a tu pak nebudou mít moci komu prodat. Jako se jim to přihodilo na jaře 2020, když pandemie udeřila poprvé. Tehdy se dokonce v USA ropa v rámci některých kontraktů prodávala za zápornou cenu, takže odběratel ještě dostal zaplaceno, že si barely vzal a uvolnil tak místo ve skladu.
Druhým důvodem, proč se Rijád, Moskva a další tradiční producenti v uplynulých měsících zdráhali těžit více, byla snaha záplatovat díry v rozpočtech, které tam v době pandemicky extrémního zlevnění ropy vznikly.
Nyní však je svět úplně jinde. Potíží není zlevňování, ale zdražování. Inflační vlny se šíří světem, což zesiluje tlak na kartel OPEC a další tradiční ropné producenty, aby těžbu navýšili o dost výrazněji, než si dohodli během pandemie. Problém ale představuje Rusko. Nejen, že není s to nyní těžbu navyšovat, jak přislíbilo, ale dokonce ji musí snižovat.
Důvodem jsou sankce Západu. A to, že i bez sankcí se od ruské ropy odvrací její dlouholetí odběratelé. Nechtějí utrpět reputační újmu, že obchodují s válečným agresorem. Rusko tak má obtíže svoji ropu prodat dokonce i třeba do Indie či Číny a s třetinovou slevou. Tím pádem musí těžit méně, aby mělo neprodané barely, kde skladovat. Takže ve výsledku neplní své závazky vůči kartelu OPEC.
To některé členy kartelu vede k úvaze o přehodnocení dohody z doby pandemie a volají po vyškrtnutí Ruska z mechanismu stanovování těžebních kvót. Jestliže by k takovému vyškrtnutí došlo, Rijád již nebude úmluvou vázán a bude moci tím spíše Západu „vyhovět“ navýšením těžby. Na dnešním jednání se kartel OPEC a další těžaři v čele s Ruskem dohodli na výraznějším navýšení těžby, ale stále ne tak výrazném, aby ropa začala zlevňovat. V průběhu jednání naopak podražila. Další jednání v daném formátu je v plánu na 30. června.
Ruské energetické podniky ovládané Kremlem, ropná Rosněfť a plynárenský Gazprom, vyplatí letos historicky rekordní dividendu. K vysokým ziskům jim pomáhá zejména EU, která hrozí embargem, čímž vyhání cenu ropy i plynu výše, ale nezavádí jej, takže Rusko prodává stále hodně, a navíc ještě draze.
Lukáš Kovanda: Zatímco Brusel vede plané řeči, Kreml vydělává. Rosněfť a Gazprom vyplatí rekordní dividendu
Názory
Rijád může být i koncem června ochotnější těžbu navýšit ještě z jednoho zásadního důvodu. Jednání mezi USA a Íránem o nové jaderné úmluvě prakticky ztroskotala. Takže se nezdá, že by Bidenova administrativa stáhla sankce vůči Íránu, které zavedla ještě administrativa Trumpova. Tím pádem íránská ropa svět nezaplaví. Klíčový regionální rival Rijádu – Teherán – tak zůstane ekonomicky i finančně ochromený. Saúdská Arábie současně může výrazným navýšením těžby nad rámec dohodnutého vyslat do Washingtonu signál, že si „cení“, že ten k dohodě s Íránem nedospěl.
A samozřejmě, jestliže na světovém trhu nebude moc ani sankcionované ropy íránské, ani sankcionované ropy ruské, Rijád se nemusí obávat, že by navýšením své těžby srazil cenu strategické suroviny až přespříliš. Může si dovolit kompenzovat výpadek íránské i ruské ropy a dále dobře vydělávat. Na normalizaci vztahů mezi Rijádem a Washingtonem navíc tlačí vlivný Izrael, jemuž je taková normalizace určitou pojistkou, že arcirival Írán nezíská na vlivu a síle.
Zásadní pro rozhodování Rijádu navíc zřejmě je také částečné embargo na ruskou ropu ze strany EU, jež bylo definitivně schváleno taktéž dnes. Embargo znamená, že Rusko bude mít ještě větší obtíže než dosud dostát závazkům vůči kartelu OPEC, což dále zvýší ochotu Rijádu těžit citelněji více.
O tom, zda česká veřejnost bude snížení spotřební daně na pohonné hmoty vnímat jako úspěšný tah Fialovy vlády, se nyní rozhoduje opravdu hlavně v Rijádu.
Ceny pohonných hmot v ČR se tak v příštím týdnu zřejmě propadnou třeba i korunu na litr, na 44,80 koruny na litr v případě benzínu a 44,40 koruny na litr v případě nafty.
Nový balík protiruských sankcí se dotkne až 90 procent ruské ropy dovážené do Evropské unie, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ropovod Družba dostal časově omezenou výjimku.
EU se pochlapila a omezí dovoz ruské ropy na minimum. Maďaři si vymínili výjimku pro Družbu
Politika
