Lukáš Kovanda: Fialova vláda začala bohatým brát a chudým dávat
Fialova vláda pomůže lidem s energiemi adresně, vyjde ji to na zhruba 350 milionů měsíčně. Inflaci tak už nebude stlačovat nulová DPH na energie, takže v lednu stoupne až na deset procent. Vše pak zaplatí střední a vyšší příjmová třída.
Fialova vláda schválila soubor opatření kvůli vysokým cenám energií. Klíčovým rozdílem oproti běžící pomoci schválené ještě Babišovou vládou je jejich vyšší adresnost. Ta znamená, že opatření budou sice celkově výrazně levnější, avšak zdraží se jejich samotná realizace, neboť vzroste administrativní náročnost.
Úřady práce totiž budou muset nově například zevrubněji posuzovat, kdo má v souvislosti s platbou účtů za energie nárok na mimořádnou okamžitou pomoc, a kdo již nikoli. To si vyžádá více času než plošný zásah Babišovy vlády spočívající v redukci sazby DPH na energie z 21 na nula procent.
Nová vláda v boji proti pandemii zavede od poloviny ledna povinné testování ve firmách, a to i pro zaměstnance po třetí dávce očkování, uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) po jednání vlády.
Schváleno: Pomoc proti energetické chudobě, testování ve firmách a zrušení Antiviru B
Politika
Zásah Babišovy vlády, určený pro měsíce listopad a prosinec 2021, vyjde veřejnou kasu na zhruba jednu miliardu korun měsíčně. Pomáhá však i lidem, kteří nárůstem cen energií nijak zásadně zasaženi nejsou, neboť například mají ceny fixovány třeba ještě na celý rok 2022, nebo navýšení tolik nepociťují, poněvadž se řadí mezi vysokopříjmové. Naopak například nízkopříjmovým domácnostem, jimž narostla cena energií kvůli pádu do režimu dodavatele poslední instance třeba i o stovky procent, snížení DPH zase tolik neuleví a nepomůže.
Zdražení energií je nepřiznaný cíl
Opatření Fialovy vlády by měla celkově vyjít na zhruba 350 milionů korun měsíčně, neboť prostřednictvím administrativního posouzení se adresáty pomoci, spočívající nejen v mimořádné okamžité pomoci, ale i upraveném systému příspěvků na bydlení, stanou ve vyšší míře skutečně potřebné domácnosti.
Domácnostem, které růstem cen energií nijak zásadně zasaženy nejsou, přitom současně tedy stát již od Nového roku dále ulevovat nebude. Naplňuje se tak vlastní smysl politik náležících do zelené agendy EU. Tato zelená agenda představuje podstatu letošního enormního zdražení energií. Je to do značné míry její záměr. Evropská komise se snaží třeba prostřednictvím systému emisních povolenek uměle zdražit energie z neobnovitelných zdrojů tak, aby lidé i firmy využívali více energií ze zdrojů obnovitelných, které jsou dražší.
Pokud by vlády zemí EU plošně a dlouhodobě lidem od vyšších cen energií ulevovaly, smysl umělého zdražení zůstane vlastně nenaplněný a výsledkem bude pouze navýšený dluh, nikoli ústup od neobnovitelných zdrojů.
Drakonické povinnosti při přechodu na bezemisní zdroje elektřiny nejsme schopni zvládnout, tvrdí místopředseda ODS Alexandr Vondra, europoslanec a člen výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu. Rozhovor vznikl krátce po projevu prezidenta Miloše Zemana, který vyzval k odstoupení od Zelené dohody. A krátce předtím, než by mohla Evropská komise rozhodnout, zda bude jádro uznáno jako součást evropského mixu. Na jádru přitom podle Vondry stojí a má stát česká energetika.
Zpackaný Green Deal vytvoří z Evropy zónu chudoby, to nesmíme dopustit, říká Alexandr Vondra
Leaders
Adresná pomoc sociálně slabším, kterou nyní schválila Fialova vláda, tak vlastně znamená, že lidé ze středních vrstev a lidé bohatí budou na energie přispívat lidem chudým, což už smysl zelené agendy EU naplňuje. Zelenou agendu EU totiž musí nutně zaplatit právě střední vrstvy a bohatí, neboť chudí na to nemají dostatek finančních prostředků.
DPH na energie se tudíž v lednu vrátí na 21 procent, což tedy ovšem také znamená, že inflace jen z tohoto titulu naroste. V listopadu by inflace činila sedm procent, pokud by nedošlo právě ke snížení DPH na energie, které míru inflace snížilo o jeden procentní bod. Je tedy třeba počítat s tím, že lednová meziroční inflace bude činit až deset procent.
Domácnosti si v roce 2022 za zemní plyn připlatí. V průměru se platby zvýší o 50 až 70 procent. Na vině jsou extrémně vysoké ceny na burze. Ke zlevnění může dojít až po skončení topné sezóny nebo po zprovoznění plynovodu Nord Stream 2.
Ceny plynu v roce 2022: Zdražení i o polovinu
Money
Do Česka v nadcházejících měsících zamíří tři globální streamovací služby. Doplní tak nabídku interaktivních televizí v čele s Netflixem. Reagovat na to musí také tuzemské stanice. Nova proto tlačí své Voyo a má s ním velké plány. Jaký bude boj o diváka, který se stale více odklání od tradiční televize a zábavu hledá aktivně sám?
Netflix, HBO i Disney chtějí české diváky. Jak zareaguje Nova a ostatní?
Enjoy
