Zajímá nás
Lukáš Kovanda: Fialův loňský deficit byl vyšší než Babišův za covidu
Za minimálního zájmu médií ve středu Český statistický úřad odpálil bombu. Zhoršil dosavadní údaje o schodku loňského hospodaření Fialovy vlády skoro o 60 miliard korun, tedy natolik, že deficit za rok 2023 dokonce převyšuje ten, který vykázal Babišův kabinet v prvním covidovém roce 2020.
Že se údaje Českého statistického úřadu mírně rozcházejí s vládními, je i kvůli uplatňované odlišné metodice běžné. Ovšem aby se lišily o takřka 60 miliard, to je mimořádné a nebývalé.
Přitom je to vskutku o tolik. Vždyť začátkem tohoto roku ministerstvo financí zveřejnilo údaj ke schodku státního rozpočtu v loňském roce. Činil necelých 289 miliard. Když se ale nyní podíváme na stránky ČSÚ, skví se u položky "deficit ústředních vládních institucí" v roce 2023 cifra takřka 347 miliard korun. Tedy částka přibližně o 58 miliard vyšší. A také částka, která je ve stejné časové řadě ČSÚ o zhruba dvě miliardy vyšší než schodek Babišovy vlády z covidového roku 2020.
Před volbami v příštím roce budou současné vládní strany jistě hrát kartu ozdravení veřejných financí. Musí si ale připravit opravdu kvalitní protiargumenty, jakmile kdokoli poukáže na těžko rozporovatelná čísla českých, ale i eurounijních statistiků. Fialových 347 miliard je prostě více než Babišových (necelých) 345, to se bude těžko vyvracet.
Národní rozpočtová rada (NRR) ve čtvrtek vyjádřila pochybnosti o některých položkách návrhu státního rozpočtu na příští rok. Vláda je podle ní příliš optimistická v očekávání výnosů z emisních povolenek nebo příjmů z dividend od firem s majetkovou účastí státu. Rada upozornila i na nesoulad mezi současnými pravidly o podpoře obnovitelných zdrojů energie a objemem peněz na podporu v rozpočtu. Vláda návrh rozpočtu schválila minulý týden, stát by měl hospodařit se schodkem 241 miliard korun.
Rozpočtová rada: Vláda je až moc optimistická, příjmy budou nižší
Money
Kde se takřka 60 miliard schodku navíc vzalo? Rozdíl je kromě metodických odlišností, které však existovaly i v době minulých vlád, dán dvěma klíčovými důvody. Ty se vlastně dosti specificky vážou ke způsobu hospodaření výhradně současné vlády.
Zaprvé, Eurostat letos v dubnu ministerstvu financí odmítl jako příjem uznat zhruba 29 miliard z dividendy ČEZ, kterou si ovšem ministerstvo do příjmů započetlo celou, tedy v objemu 54 miliard. První oprava. Přejal ji následně i ČSÚ.
A zadruhé, Eurostat, tedy opět i ČSÚ, do deficitu započítal, a to je druhá zásadní oprava, i hospodaření mimorozpočtových, avšak stále i tak státních fondů (společně se státním rozpočtem tvoří z hlediska peněžního objemově stěžejní položku oněch "ústředních vládních institucí"), včetně části deficitu Státního fondu dopravní infrastruktury v objemu zhruba 20 miliard. Tento dluh ministerstvo vyvedlo mimo rozpočet, za což je kritizuje i Národní rozpočtová rada. Podle ní dokonce nelze loňský ministerstvem deklarovaný výsledek rozpočtu kvůli tomuto vyvedení – tedy výraznému optickému snížení jeho schodku – srovnávat s těmi z let před rokem 2023.
Ministerstvo financí připraví kvůli povodním novelu letošního státního rozpočtu, deficit se zvýší o 30 miliard korun na 282 miliard korun. O deset miliard korun by se měly zvýšit i výdaje státního rozpočtu na příští rok, jeho schodek by měl být 240 miliard korun. Novelu i příští rozpočet by měla vláda schválit příští týden, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Stanjura musí kvůli povodním upravit rozpočet. Deficit se zvýší o 30 miliard
Money
