Lukáš Kovanda: Inflace se prý snižuje i díky zásahům vlády. Tak si to „i” spočítejme
Česká vláda se na snížení inflace podílí jen ze tří procent, srazí ji o čtyři desetinky. Ekonomiku tím přitom ovšem připraví o 82 miliard, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
V příštích měsících uslyšíme mnoho o tom, že inflace se snižuje i díky zásahům vlády. Tak si to „i" vyčísleme. Do jaké míry může vláda za snížení inflace?
Počítejme. Loni byla celoroční inflace 15,1 procenta. V příštím roce má podle prognózy Komerční banky činit 1,3 procenta. To znamená, že se inflace letos a příští rok postupně sníží o 13,8 procentního bodu.
Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí letošního roku meziročně klesla o 0,6 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,1 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ekonomika je tak meziročně v poklesu druhý kvartál za sebou.
AKTUALIZOVÁNO: Česká ekonomika meziročně klesla druhé čtvrtletí za sebou. Stále ji drtí inflace
Money
Hlavním protiinflačním opatřením vlády v této době, letos a příští rok je konsolidační balíček. Ten podle výpočtu opět Komerční banky sníží v příštím roce inflaci až o 0,4 procentního bodu. Z toho plyne, že podíl vlády na redukci inflace bude nejvýše zhruba tříprocentní. Pouze nejvýše 0,4 procentního bodu z celkového snížení inflace ve zmíněném rozsahu 13,8 procentního bodu lze totiž přičíst snažení vlády v podobě úsilí o konsolidaci veřejných financí.
Kdo za to může, když ne vláda?
Co tedy, když ne vláda, může za snížení inflace v rozsahu zbývajících zhruba 97 procent, čili 13,4 procentního bodu?
Z většiny je to vývoj na světových trzích, tedy dramatický pokles cen plynu v EU, a tudíž i elektřiny, ale také propad světových cen ropy a ropných produktů, a statistická danost efektu navýšené základny meziroční základny – aneb žádný strom, ani ten inflační, neroste do nebes (i kvůli inflací výrazné snížené kupní síle obyvatelstva). Tyto faktory jsou zcela mimo možnosti ovlivnění jakoukoli českou vládou.
Tuzemský růst cen sice zpomalil pod deset procent, ale inflace je přesto stále vysoká, a neumožňuje České národní bance snížit úrokové sazby. Senátorům to ve čtvrtek řekl guvernér ČNB Aleš Michl při představování Zprávy ČNB o výkonu dohledu nad finančním trhem. Červnová meziroční inflace zpomalila na 9,7 procenta, byla o 0,4 procentního budu nižší, než očekávala ČNB ve své květnové prognóze.
Michl: Inflace sice klesá, ale je pořád vysoká. Snížit sazby nám to neumožňuje
Leaders
Z jisté, menšinové části může za redukci inflace v celkovém rozsahu zmíněných 13,4 procentního bodu vedle již uvedených mezinárodních a statistických faktorů měnová politika České národní banky, zejména ještě „Rusnokovy" bankovní rady.
Ta od poloviny roku 2021 do poloviny roku 2022 poměrně razantně zvyšovala úrokové sazby. Měnová politika se projevuje převážně se zpožděním třeba až 1,5 roku, takže zásahy Rusnokova sboru se začaly projevovat vlastně až s nástupem „Michlovy" bankovní rady loni v polovině roku. Michlova rada ovšem – byť menším dílem než rada Rusnokova – ke snížení inflace také přispěla, resp. hlavně ještě přispěje, a to prostřednictvím své měnové politiky silné koruny.
Odpověď na úvodní otázku je ale tedy zřejmá. Vláda může za snížení inflace ze zhruba tří procent.
Snížení inflace vládou stálo 82 miliard
Přitom ovšem tato tři procenta nejsou zdaleka zadarmo. Což by vláda měla také dodat. Vždyť podle výpočtu Komerční banky v příštím roce konsolidační balíček sníží růst české ekonomiky o 0,7 procentního bodu. Místo tempa 2,5 procenta tak v příštím roce česká ekonomika kvůli balíčku poroste jen tempem 1,8 procenta. Tento rozdíl odpovídá ztrátě přibližně 82 miliard korun pro celou českou ekonomiku v roce 2024.
Osekání valorizace důchodů je nejvýraznějším počinem vlády za víc než rok a půl vládnutí. Dosud žádná vláda si nedovolila sáhnout na důchodce, naopak. Zvláště socialisté a šéf ANO Andrej Babiš by se na hlavu postavili, aby si je koupili.
Dalibor Martínek: Než vláda po osekání důchodů sbalí kufry, měla by ještě osekat stát
Názory
Za 82 miliard tedy vláda pořídí tříprocentní podíl na snížení inflace – tedy snížení inflace maximálně o zmíněných 0,4 procentního bodu. Čtyři desetinky za 82 miliard, to nevypadá jako něco, čím by se měla chlubit. Nutno ale říci, že hlavním cílem konsolidačního balíčku je nikoli redukce inflace (to je pouze vedlejší produkt), ale dlouhodobé snížení rozpočtových deficitů a celkové úrovně veřejného zadlužení, zejména v poměru k hrubému domácímu produktu.
Jestliže se ale premiér holedbá, o kolik že konsolidace veřejných financí v podobě balíčku snižuje inflaci, pak je plně na místě to říci se vším všudy: vláda sníží inflaci nejvýše o čtyři desetinky, neboli ze tří procent, v praxi tedy zanedbatelně, přičemž to českou ekonomiku bude stát 82 miliard korun.
Další komentáře Lukáše Kovandy čtěte zde:
Celý trh čeká, kdy inflace konečně spadne do inflačního pásma České národní banky a ta uvolní sazební „okovy“ české ekonomiky. Nejvíc se na to těší realitní trh, který je nyní ve stadiu hibernace. Podle Jakuba Matějů, náměstka ředitele měnové sekce ČNB a poradce bankovní rady, by neměla být očekávání trhu nějakého rychlého klesání sazeb příliš velká. A už vůbec ne v letošním roce. Bankovní rada chce s jejich poklesem počkat, aby si byla jistá, že jsou všechny inflační tlaky za námi. A o návratu základní sazby pod tři procenta si podle Matějů na dlouhé roky můžeme nechat zdát.
Náměstek z ČNB Matějů: Inflace se do konce roku udrží kolem sedmi procent. Razantní snižování sazeb bych neočekával
Money
