Lukáš Kovanda: Jak reformovat důchody? Dát do systému více peněz a ne stále jen „bičovat“ občany
Zásadním cílem opatření v oblasti penzí by mělo být dostat do důchodového systému více peněz. Pokud to nemá být na dluh nebo z vyšších daní, nezbývá jiná možnost, než že si lidé budou sami na stáří spořit více, eventuálně začnou s takovým spořením dříve. Takže cokoli je k něčemu takovému pobídne, stojí za zvážení, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lidé si budou spořit na stáří více, pokud jim stát jasně sdělí, že v budoucnu nebude mít na to, aby jim zajistil důstojné stáří. To se ale politici pochopitelně veřejnosti říkat bojí, takže se stále tváří, že „zdroje jsou“.
Krok číslo 1: Přiznat barvu
Reformní krok číslo jedna tedy musí být – „přiznat barvu, nalít čistého vína“. Následně by stát měl umožnit v rámci nadále jím podporovaného III. pilíře i rizikovější investování. Nedostatečná výnosnost fondů III. pilíře plyne z podstatné části z toho, že státní regulace neumožňují rizikovější – a tím pádem ovšem také výnosnější – investování svěřených prostředků.
Důchodci se letos v červnu nakonec dočkají citelně slabšího navýšení penzí, než na jaké by měli nárok, pokud by vláda v tomto týdnu nepředstavila nový – a ad hoc – způsob valorizačního výpočtu. Kabinet tím jen letos ušetří takřka dvacet miliard korun. Dvacet miliard korun, které měly jít důchodcům, avšak takto zůstanou eráru. Není to šťastné a právem to vyvolává určité pnutí ve společnosti.
Lukáš Kovanda: Hněv důchodců. Letos přijdou průměrně o více než sedm tisíc korun na penzích
Názory
Nedá se nic dělat, kdo chce v dnešním světě výnos, který výrazněji poráží inflaci, musí jít do výraznějšího rizika. Jde z velké části o důsledek předluženosti řady zejména západních ekonomik, která centrálním bankám neumožňuje jít se svými úroky výše. Takže dalším, dlouhodobým receptem na zlepšení stavu penzijního systému je razantní snížení veřejného zadlužení.
Další komentáře Lukáše Kovandy čtěte zde
V neposlední řadě by státy měly nechávat lidem v kapse více peněz, aby měli z čeho spořit.
Je potřeba konečně prodat Budvar
Z obojího plyne, že dalším zásadním způsobem, jak zlepšit stav penzijního systému, je výrazně zeštíhlit stát. Tedy rušit dotace, příspěvky, přebujelé sociální dávky, pracovní místa placená z veřejných rozpočtů, agendu, kterou místo státu zastane soukromý sektor. Je také třeba rozprodat státní majetek, jak podniky typu Budvaru, tak četné nemovitosti. Stát by si zkrátka sám měl „utáhnout opasek“.
Starobních důchodců bylo ke konci roku 2022 podle statistik sociální správy téměř 2,4 milionu. Spolu s invalidními důchodci a vdovami a vdovci je v Česku celkem 2,85 milionu lidí, kteří pobírají státní penzijní dávky. Celkový počet nějaké formy důchodu byl ke konci loňského roku víc než 3,4 milionu. Je to součet starobních či pozůstalostních důchodů, někdo má starobní i vdovský důchod zároveň.
Dalibor Martínek: Jsou důchodci slabou sociální skupinou? Možná už by se mohli trochu uskrovnit
Názory
Bude-li splněno výše uvedené, ať klidně stát podporuje spoření ve III. pilíři až od určité pravidelně vkládané částky, třeba až od 500 korun výše. Je to vhodná motivace k tomu, aby si lidé spořili více a do systému se tak dostalo více peněz.
Naopak, zdaňování státní podpory a úlev by byl krok špatným směrem. Pokud totiž stát již přikročí k prodloužení věku odchodu do penze, což je žádoucí, možnost zdanění podpory by byla ještě dalším „bičem“. Stát musí vyslat signál, že se také on omezuje, ne neustále omezovat a „bičovat“ jen občany.
Téměř každý sní o dlouhém období důchodu s co nejdelším obdobím bez zdravotních potíží. Šance na jeho dosažení se však ve světě dramaticky liší – a budou i nadále s tím, jak se objevují plány na prodloužení věku pro odchod do důchodu včetně České republiky, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na průzkum mezi čtyřmi desítkami zemí OECD.
Každý sní o dlouhém, zdravém důchodu. Největší šance je ve Francii. Jak je na tom Česko?
Money
Ve věku 65 let by se podle nyní diskutovaného záměru Fialovy vlády pracovat přestávat nemělo. Zamýšlená změna se ovšem nedotkne pracujících ve věku 57 let a starších, kteří půjdou do penze nejpozději právě v 65 letech. Ovšem třeba muž, jemuž je nyní 37 let, má jít podle záměru vlády do důchodu o rok později, v 66 letech, a nyní 26letý muž si na penzi počká dokonce až do 68 let. Při navýšení věku odchodu do důchodu o tři roky, ze 65 na 68 let, bude činit úspora pro veřejné rozpočty zhruba 110 miliard korun ročně – v současných cenách a při současném výkonu ekonomiky. Plyne z vládních výpočtů.
Lukáš Kovanda: Navýšení věku odchodu do důchodu do veřejné kasy jen vrátí ty peníze, které vzalo zrušení superhrubé mzdy
Názory
