Lukáš Kovanda: Jurečka naznačuje, že vláda zvýší daně, i když premiér dosud tvrdil opak
Ministr práce a sociálních věcí, toho času navíc i ministr životního prostředí, Marian Jurečka včera naznačil, že vláda během prvních tří měsíců příštího roku změní své programové prohlášení. Nejspíše tak, že z něj vyřadí závazek nezvyšovat daně. Za sebe nevylučuje, že jednou z daní, kterou by vláda mohla následně zvýšit, je i ta z příjmu fyzických osob.
Přitom v rámci takzvaného zrušení superhrubé mzdy byla daň z příjmu zaměstnanců – tedy ze mzdy či platu – snížena ze zhruba 20 na 15 procent. Stalo se tak koncem roku 2020. Tehdy měla snížená sazba platit po dva roky, jak stálo i v příslušné důvodové zprávě. Zrušení superhrubé mzdy prosadily hnutí ANO, ODS a SPD.
Sám premiér Petr Fiala ovšem nedávno připomněl, že tato vláda daně zvyšovat nebude. Zavedení daně z mimořádných zisků, schválené tento týden, podle něj představuje speciální záležitost a nejde tak o běžné daňové navýšení. Jurečkova slova o změně programového prohlášení jsou tak do značné míry překvapivá. Vnáší do ekonomiky nejistotu. Není nyní zřejmé, zda jde o postoj celé vlády, nebo jenom její části. Je na premiérovi – a nikom jiném –, aby tuto nejistotu co nejdříve rozptýlil.
Šance tu je
Fialova vláda přitom daně opravdu zvedat nemusí, a přitom střednědobě bude i tak stále s to stabilizovat veřejné finance. I díky Sněmovnou schválené dani z mimořádných zisků může nyní Fialova vláda předpokládat, že se naplní již schválený rámec státního rozpočtu. Ten pro rok 2023 počítá se schodkem maximálně 295 miliard korun.
Přestože se jedná o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tedy do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval běžné daně (tedy jiné než ty mimořádné).
Agentury Česku zatím věří
Možná poněkud překvapivý závěr se zrcadlí v nejnovějších posudcích světově významných ratingových agentur. Agentura Fitch Ratings Česku minulý týden potvrdila svůj dosavadní rating AA-. Vývoj zadlužení vidí Fitch pesimističtěji (cca 45 procent hrubého domácího produktu už v roce 2023) než jiná vlivná agentura, Standard & Poor's (poblíž 40 procent hrubého domácího produktu až do roku 2025), která své ratingové hodnocení ČR zveřejnila předminulý týden.
I podle Fitche ale zadlužení ČR zůstane nižší, než je průměr srovnatelně hodnocených zemí. Důležité je to, že ani podle jedné z agentur v dohledné době nehrozí náraz na dluhovou brzdu odpovídající úrovni 55 procent HDP. České veřejné finance zkrátka v žádném rozvratu nejsou a jen tak ani nebudou.
A je to tady. Nová makroekonomická prognóza ČNB už nepočítá s růstem české ekonomiky v příštím roce. České hospodářství v roce 2023 čeká pokles o 0,7 procenta, řekl po jednání bankovní rady guvernér ČNB Aleš Michl.
Guvernér ČNB Aleš Michl: Připravte se na inflaci 20 procent. A v příštím roce na propad ekonomiky
Leaders
Podle Mezinárodního měnového fondu má roku 2025 dosahovat nominální hrubý domácí produkt ČR celkem 8 546,2 miliardy korun. Fialova vláda rámcově plánuje až do roku 2025 schodky státního rozpočtu každoročně v pásmu od 250 do 300 miliard korun.
Veřejné finance však nesestávají jen ze státního rozpočtu. Ale také třeba z rozpočtů krajů a obcí nebo zdravotních pojišťoven. Třeba loni činil schodek samotného státního rozpočtu necelých 420 miliard korun, ovšem celkový deficit veřejných financí „jen“ bezmála 360 miliard. To proto, že některé veřejné rozpočty hospodařily přebytkově. Například kraje a obce loni dohromady hospodařily s přebytkem přesahujícím 41 miliard korun.
Technicky splněno?
Pro rok 2025 zatím Fialova vláda rámcově počítá se schodkem státního rozpočtu maximálně 260 miliard. Předpokládejme, v souladu s MMF, že další veřejné rozpočty v tom roce nevykážou přebytek celkově kolem 60 miliard korun jako loni, ale pouze zhruba poloviční, kolem 30 miliard korun. Takže deficit veřejných financí v roce 2025 bude (260 – 5) / 8546,2 = 2,7 % < 3 %. Fialova vláda by tím tedy vlastně svůj slib splnila. Protože deficit veřejných financí k HDP by byl nižší než tříprocentní.
Současné vládě tedy ke splnění slibu stabilizace veřejných financí a stlačení jejich schodku pod „maastrichtskou“ úroveň tří procent vlastně postačí každoročně tvořit schodky v pásmu od 250 do 300 miliard korun. To je uskutečnitelné bez zvýšení běžných daní a současně bez zásadnějších škrtů.
Fialově vládě totiž svým způsobem opravdu nahrává inflace. Ta totiž vlastně „zdaňuje“ občany i firmy místo ní. A nafukuje ukazatel nominálního HDP, takže i deficity v rozmezí od 250 do 300 miliard se v něm snáze „rozpustí“. Nakonec tedy opravdu může nastat situace, že vláda daně nezvedne a žádnou další daň kromě té mimořádné, počítané od příštího roku, nezavede. A přesto stáhne deficit pod úroveň tří procent HDP, jak slibovala, ještě během svého řádného funkčního období.
Státy EU podle premiéra Petra Fialy (ODS) považují za nepřijatelné, aby Německo jednostranně zvýhodnilo svůj průmysl. Podle kritiků by chystané uvolnění až 200 miliard eur (téměř pět bilionů korun) na stabilizaci cen energií mohlo znevýhodnit ostatní země unie. Evropská komise nepřipustí to, aby některá země v rozporu s unijními pravidly zvýhodněným způsobem podporovala své podniky, řekl senátorům Fiala, když je ve čtvrtek informoval o závěrech říjnové Evropské rady.
Fiala: EU nepřipustí vítězství nacionalismu nad solidaritou. Krizi čelíme společně
Politika
Medvědi pod tlakem růstu sazeb znovu ovládají trhy. Reálná hrozba dalšího utahování měnové politiky ze strany Fedu převládla nad optimistickými pohledy analytiků z minulých týdnů. Hlavní americký index S&P 500 se ponořil opět pod 3800 bodů, zejména technologický sektor se stal terčem prodejců. Bitva centrálních bank s inflačními tlaky se tedy rozhodně nezdá skončena.
Týden tradera: Fed šroubuje sazby a investoři přihlíží. Česká vláda se motá v rozpočtu
Trhy
