Lukáš Kovanda: Kdo zaplatí vládní konsolidační balíček?
Vládní daňový balíček ještě ve spojení s představenými parametrickými změnami důchodového systému – protože o jeho reformu se věru nejedná – zaplatí hlavně „obyčejný člověk“. Nic moc jiného ale vlastně čekat nešlo. Vždyť vláda sama má ke svým výdajům k dispozici peníze z daní a odvodů občanů a firem. A dluh. Dluh, to jsou ale jen budoucí daně a odvody.
Balíček tak prostě zaplatí všichni obyvatelé Česka. Někdo více, někdo méně. Zaplatí jej budoucí penzisté, jimž se budou pomaleji valorizovat penze a budou také později odcházet do penze. Zaplatí jej živnostníci, kteří budou čelit vyšším odvodům. Zaplatí jej ale třeba nájemníci. Na ně majitelé nemovitostí zhusta přenesou břímě až dvojnásobně navýšené daně právě z nemovitostí. Firmy a podniky sice budou čelit rovněž vyšší dani, té z příjmu právnických osob. Leč tu zhusta přenesou na osoby fyzické, tedy na všechny své zákazníky. Může tak zdražit vše od kartáčku na zuby po automobil. Anebo to budou firmy řešit třeba propouštěním části pracovníků. Nebo úplně všech – a odchodem do zahraničí, za nižšími daněmi.
Také ti, kteří k životu potřebují vodu a léky, tedy všichni, balíček zaplatí. Vláda totiž hodlá zrušit nejnižší, desetiprocentní sazbu DPH, v níž se dané položky nachází. Voda či léky budou zatíženy vyšší sazbou DPH, nikoli desetiprocentní, ale dvanáctiprocentní. To vyvolá tlak na růst jejich spotřebitelské ceny. Nicméně navržené úpravy DPH nevedou celkově k navýšení daňové zátěže, neboť rozpočtově neutrální je nižší sazba DPH čítající 12,8 procenta. V rámci úprav DPH by se měla snížit DPH potravin, a to ze stávajících patnácti procent na dvanáct. Je to sociálně prospěšné, ovšem jen za té podmínky, že prodejci, například obchodní řetězce, promítnou snížení DPH do koncových cen. Zkušenost třeba z Německa z roku 2020 ukazuje, že tak činí jen poměrně neochotně.
Ale vlastně to vše tak obyvatelé Česka většinově chtěli. Vždyť si zvolili strany, které slibovaly, že dají veřejné finance do pořádku. Bylo bláhové si myslet, že to vesměs „zaplatí někdo jiný, jen ne já“. Vláda nicméně tuto bláhovost až donedávna živila. Na představeném konsolidačním balíčku je totiž nejvíce fascinující samozřejmost, lehkost a rychlost, s jakou kabinet bez hlubšího vysvětlení a v klídku přešel z ještě nedávného „nebudeme zvyšovat žádné daně, tečka“ ve zvýšení, i poměrně zásadní, hned několika druhů daní. Vládní PR odvádí skvělou práci. Bez ironie.
Loni a letos řadoví lidé v Česku splácejí veřejný dluh zastřeně, prostřednictvím rapidní inflace, totiž takzvanou „inflační daní“, zatímco od příštího roku jej budou splácet nezastřeně. A to prostřednictvím celé řady opatření, včetně zvýšení hned několika druhů daní, která vláda včera prezentovala v rámci představení konsolidačního balíčku, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Loni a letos zdaňuje lidi inflace, od příštího roku to bude zase vláda. A neumí říct, proč
Názory
Vláda Petra Fialy představila balík 55 opatření na záchranu veřejných financí. Nazvala jej Česko ve formě a během dvou let má přinést úspory ve výši téměř 150 miliard korun. Z reakcí na balíček to vypadá, že se vládě opět povedl majstrštyk: naštvat úplně každého. Tentokrát to však není chyba, ale vlastnost. A ačkoli se pochvaly mnoho nedočká, stávající balíček má i vedle běžných obětí také několik vítězů a skutečných poražených. Kteří to jsou?
Stanislav Šulc: Před balíčkem jsme si všichni rovni. Ale někteří si jsou rovnější
Názory
