Lukáš Kovanda: Kolaps penzí. Odpracovat roky navíc nebude stačit
Fialův kabinet má po prezidentské volbě jedinečnou šanci prosadit navýšení věku odchodu do důchodu. To se děje i v řadě jiných zemích EU. Česko by tak nebylo výjimkou. A penzijnímu systému by zvýšení věkové hranice významně pomohlo.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka už loni uvedl, že navýšení věku odchodu do důchodu je v ČR nevyhnutelné, a to nejpozději kolem roku 2030. Nyní téma vrací na stůl další vrcholní politici vládní pětikoalice, například šéfka sněmovny Markéta Adamová Pekarová, která ovšem krok podmiňuje širší reformou penzí.
Pokud by k navýšení věku odchodu do důchodu došlo, nebude ČR v rámci EU žádnou výjimkou. Byť je pravda, že dle nyní platné legislativy jednotlivých zemí EU by měl být v roce 2033 průměrný věk odchodu do důchodu v Unii stále jen 65,5 roku (viz tabulka). Tento údaj plyne z aktuálně schválené legislativy jednotlivých zemích EU týkající se právě penzijní problematiky. Některé země EU ovšem rozhodly navázat věk odchodu do důchodu na vývoj délky života (viz tamtéž), takže v těchto zemích již v roce 2033 může být věk odchodu do důchodu vyšší než ten aktuálně daný nebo aktuálně plánovaný.
V současnosti je nejčastějším věkem odchodu do důchodu v EU věk 65 let. Řada zemí už ovšem rozhodla tuto hranici posunout, nejčastěji na 67 let. Tyto posuny věku odchodu do důchodu nastanou v příštích zhruba deseti letech, nejpozději do roku 2033.
Pokud by tedy ČR navýšila v období do začátku 30. let věk odchodu do důchodu na 67 let, rozhodně se nebude nijak vymykat. Naopak, půjde o celkem již běžnou věc. S takovouto hranicí totiž nyní počítají i země jako Německo, Nizozemsko, Belgie, Španělsko, ale také třeba Bulharsko. Dánsko dokonce danou hranici plánuje posunout až na 68 let věku. Itálie, Řecko a právě zmíněné Dánsko už nyní uplatňují hranici odchodu do důchodu 67 let.
Posunutí věku odchodu do důchodu by ulevilo penzijnímu systému v ČR, byť je třeba jej chápat opravdu jako součást nutného reformního úsilí ve věci penzí, nikoli jako všespásné řešení, které postačí samo o sobě. Ministr Jurečka už loni uvedl, že návrh důchodové reformy předloží vláda do konce letošního roku, což je tedy plně žádoucí. Po prezidentské volbě se Fialově vládě totiž otevírá „okno příležitosti“ k provádění politicky nepopulárních, ale ekonomicky nutných reforem. Navyšování věku odchodu do důchodu patří mezi ně.
Průměrný starobní důchod v Česku se v lednu po valorizaci a přidání výchovného dostal na 19 438 korun. Proti prosinci tak vzrostl o 1377 korun. Díky bonusu 500 korun za vychované dítě si víc polepšily ženy. Rozdíl mezi průměrnou ženskou a mužskou penzí se tak snížil, klesl proti prosinci z téměř 20 procent zhruba na 13 procent. Seniorky tak pobíraly v lednu v průměru asi o 2500 korun méně než senioři. Vyplývá to z údajů a odhadů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Starobní penzi od ČSSZ dostává více než 952 tisíc mužů a více než 1,4 milionu žen. Své důchodové systémy mají pak i armáda či policie.
Důchodci si po valorizaci polepšili. Seniorky ale dostaly o 2500 korun méně
Money
Přišel mejl ze školy. Děti pojedou na výlet, pošlete 700 korun. 250 za návštěvu jakési atrakce, 450 korun za dopravu. Čtyři sta padesát korun za dopravu? Za to by se dalo jet autobusem do Berlína! Snad nejedou do Berlína… Dále v dopise ze školy stálo, připravte si tisícovku na učebnice pro příští rok za jedno dítě. A za tři týdny je škola v přírodě, čtyři noci za pět tisíc korun.
Dalibor Martínek: Tahle země není pro děti. Je pro důchodce
Názory
