Lukáš Kovanda: Konec intervence za silnější korunu. Ta v reakci oslabuje
Bankovní rada České národní banky v souladu s očekáváním ponechala základní úrokovou sazbu na stávající úrovni sedmi procent. Zároveň však formálně ukončila svoji intervenci za silnější korunu. Koruna v reakci znatelně oslabila, vzápětí část svých ztrát jak vůči euru, tak dolaru zase umazala. Trhy totiž seznaly, že ČNB jedná tak, aby se „koza nažrala a vlk vlastně zůstal celý“.
Přes formální ukončení svého závazku intervenovat totiž ČNB i nadále deklaruje připravenost zasáhnout proti výrazným výkyvům v kursu koruny, které by mohly ohrožovat cenovou nebo finanční stabilitu.
V rámci intervence vydala celkem více než 600 miliard korun, a to v období od loňského května do října. Devizové rezervy ČNB však i nyní zůstávají po přepočtu k HDP jedny z největších na světě.
Nafta v Česku kvůli vyšší dani prudce zdražuje a růst její ceny zdaleka nekončí. Zdražuje také benzín, a to proto, že roste cena ropy i velkoobchodně prodávaných paliv, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Nafta výrazně zdražuje, růst ceny jen tak neskončí. I kvůli burze v Rotterdamu a vývoji v USA
Názory
ČNB však zjevně míní, že inflační tlaky v tuzemské ekonomice již polevily natolik, že si může dovolit – byť opatrně, neboť zatím spíše opravdu jen formálně – svoji intervenci, jež měla od loňského listopadu podobu čistě slovní intervence, ukončit.
Nicméně tento krok ČNB signalizuje, že centrální banka postupně opouští a opustí režim mimořádně vysokého nasazení v boji s inflací. Bude proti ní bojovat i nadále, ale už konvenčněji a nakonec, na přelomu tohoto a příštího roku, přistoupí ke snižování základní úrokové sazby. Toto snižování dnešní krok – formální ukončení intervence – předznamenává. Nelze vyloučit, že ještě před koncem letoška sníží ČNB svoji základní sazbu nejspíše na úroveň 6,5 procenta.
