Lukáš Kovanda: Koruna citelně oslabuje. Reaguje na kroky ČNB i jestřábí tón Lagardeové
Koruna citelně oslabuje po rozhodnutí ČNB o sazbách, ale i v reakci na tiskovku guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka a šéfky Evropské centrální banky Christine Lagardeové. Její jestřábí tón podporuje zpevňování eura.
Koruna nyní citelně oslabuje v reakci na dnešní rozhodnutí České národní banky zvýšit základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu a v reakci na následně zveřejněnou prognózu a tiskovou konferenci guvernéra Jiřího Rusnoka. Vůči euru koruna od zveřejnění rozhodnutí o nastavení sazeb ztratila více než jedno procento.
Oslabování koruny odstartovalo rozhodnutí navýšit základní sazbu o 0,75 procenta, když ovšem část trhu sázela na to, že by navýšení mohlo činit jeden celý procentní bod.
Sháňku po koruně dále ochladila zveřejněná prognóza, ze které plyne, že ČNB už může být nyní na vrcholu cyklu utahování své měnové politiky. Tento signál následně víceméně potvrdil na tiskové konferenci guvernér ČNB Jiří Rusnok. Uvedl, že pokud se naplní předpoklady prognózy, k žádnému výraznějšímu utažení měnové politiky ČNB už v tomto cyklu nedojde.
V tuto chvíli se tedy zdá, že narůst základní sazby na úroveň pěti a více procent je v letošním roce prakticky vyloučen. Naopak ČNB připravuje trh na možné zahájení snižování základní sazby ve druhé polovině letošního roku. I to zesiluje tlak na oslabování koruny.
Nárůst inflace a snaha ukrýt před ní kapitál přitáhla pozornost drobných investorů k zemědělské půdě, ukazuje průzkum.
Lék na inflaci? Zemědělská půda. Láká čím dál víc investorů
Money
Nelze opomenout ani to, že šéfka Evropské centrální banky, která dnes rovněž rozhodovala o nastavení základních úrokových sazeb, ladila na dnešní tiskové konferenci relativně jestřábí tón, který podporuje zpevňování eura. Christine Lagardeová na rozdíl od prosincového zasedání například už neujišťovala, že zvýšení základní sazby ECB v letošním roce je vysoce nepravděpodobné. Naopak několikrát zopakovala, že inflace je tíživý sociální problém, což si trhy vyložily tak, že i země jižního křídla chce připravit na nutnost důraznějšího boje s inflací.
Země jižního křídla eurozóny se staví odmítavě k možnému zpřísnění měnové politiky ECB. Nemají zpravidla nijak výraznou míru inflace, naopak se obávají, že růst úroků citelně prodraží obsluhu jejich leckdy enormního veřejného zadlužení.
Jestřábí tóny v projevu Lagardeové samozřejmě přispívají k nynějšímu oslabování koruny vůči euru. V dalších měsících letošních roku už bude koruna pravděpodobně na slabších úrovních než dnes, kdy poprvé od roku 2011 prolomila úroveň 24,10 za euro. Prolomení úrovně 24,00 je v letošním roce nepravděpodobné. Kurs se spíše bude pohybovat v pásmu od 24,50 do 24,80.
>>>>>> Další komentáře k aktuálnímu dění čtěte v rubrice Názory <<<<<<
