Lukáš Kovanda: Letošní Velikonoce budou pro Čechy suverénně nejdražší. Pořád ale utratí míň než Poláci
Velikonoce 2022 budou suverénně nejdražší v historii. Důvodem je všeobecná inflace, jež se kromě energií či bydlení začíná silně projevovat také v případě další nezbytné položky, totiž potravin.
Cena velikonočního nákupního košíku vzrostla oproti loňskému roku o více než sedmnáct procent (viz tabulka níže). Takové meziroční zdražení za poslední dlouhou řadu let nepamatujeme. Letošní souhrnná cena mouky, mléka, vajec, másla, cukru a piva je také citelně vyšší než cena stejného nákupního košíku v letech 2016 až 2021.
Pro doplnění, v roce 2010 sice zde uvedený velikonoční nákupní košík vyšel na necelých 110 korun. Letos tak Češi zaplatí za Velikonoce o 47 procent více než tehdy.
Nadále přitom platí, že pro obchodníky jsou Velikonoce třetím nejvýnosnějším svátkem roku, po Vánocích a Silvestru. Letos lidé v Česku utratí u příležitosti Velikonoc zhruba devět miliard korun, přibližně 1000 korun na dospělého obyvatele. Velikonoční tržby ale obchodníkům navýší i ukrajinští uprchlíci.
Sousední Poláci podle průzkumu společností UCE Research a Blix Group utratí za velikonoční nákupy mezi 300 až 400 zlotými, tedy asi dvojnásobek toho, co Češi. Podle Krzysztofa Luczaka ze společnosti Blix výsledky průzkumu signalizují, že čím dál více Poláků chce nakupovat racionálně a ve slevách. „Nákupy proto oddalují na poslední chvíli,“ dodal Luczak. Velikonoce podle něj letos zastíní probíhající válka na Ukrajině, takže budou méně okázalé než v předchozích letech.
S vysokou inflací nebojuje jen Česko, ale i desítky zemí ve světě, a v řadě zemí hlásili v posledním roce dvouciferné nárůsty a nejvyšší hodnoty za desítky let. Centrální banky proto zvedaly či stále zvedají základní úrokové sazby, což však často znamená snížení hospodářského růstu. Podívejte se na přehled míry inflace ve světě.
Jaká je inflace ve světě? Padaly rekordy staré desítky let
Money
Letos před Velikonocemi rostou výdaje Čechů na přísady potřebné k pečení, jako jsou kypřicí prášky, ochucené cukry či droždí, dále na máslo, smetanu, ovoce, perníky, mléko, dezerty v prášku a cukrovinky. V týdnech před svátky jara ale tuzemské domácnosti letos utrácejí výrazně více i za pivo, čerstvou zeleninu a maso, majonézu, kompoty a sterilovanou zeleninu.
Kapitolu samu o sobě představují sladkosti s velikonočními motivy (čokoládové figurky, vajíčka, medové perníky atd.). Ty jsou nejoblíbenější u rodin s dětmi školního věku, kde je kupuje polovina domácností, ale nejvíce za ně (v přepočtu na jednu domácnost) utratí domácnosti s nejmenšími dětmi do pěti let věku. Za cukrovinky s velikonočním motivem nejvíce utrácejí domácnosti ve vesnicích do tisíce obyvatel (230 korun). Na vesnicích se totiž obecně velikonoční zvyky dodržují důsledněji než ve městech.
Dospělí si kromě sladkostí a vajíček často vykoledují i něco ostřejšího. V týdnu před Velikonočním pondělím lze očekávat růst výdajů za lihoviny o čtvrtinu oproti průměrnému týdnu v roce. U piva lze předpokládat nárůst dokonce více než 40 procent.
Před pandemií Češi utráceli za čokoládová vajíčka a další tematické sladkosti v předvelikonočním období přes 400 milionů korun, letos to podobně jako loni bude zhruba 450 milionů. Průměrná cena velikonoční cukrovinky stoupá letos na 30 korun, a to z předpandemické úrovně 25 korun za kus.
Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla o desetinu procentního bodu na 3,4 procenta. Bez práce bylo 252 873 lidí, zhruba o 10 500 méně než v předchozím měsíci. Zaměstnavatelé nabízeli 360 168 volných míst, jejich počet tak mírně klesl. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR. Loni v březnu byla nezaměstnanost v Česku 4,2 procenta.
Pracují již všichni, kdo chtějí. Trh práce se dál přehřívá
Money
