Lukáš Kovanda: Levnější benzin než teď byl v Česku naposledy před válkou na Ukrajině
Zlevňování pohonných hmot v Česku neustává, benzin stojí v průměru 35,48 koruny za litr a nafta 33,73 koruny za litr. Nejprodávanější benzin Natural 95 zlevnil za poslední týden o 52 haléřů a nafta o 53 haléřů.
Paliva zlevňují zhruba od poloviny července, benzin byl naposledy levnější letos před takřka třemi roky v říjnu 2021, tedy ještě před ruskou invazí na Ukrajinu, nafta pak loni na začátku srpna, kdy ovšem ještě dozníval efekt nižší spotřební daně z ní.
Pohonné hmoty přitom zlevní i v příštích sedmi dnech, a to o přibližně 30 haléřů na litr. V posledních zhruba dvou týdnech totiž ropa Brent přešla z poklesu spíše ve stagnaci, ovšem pří mírně posilující koruně vůči dolaru. Kombinace těchto dvou efektů a současně setrvačnost dopadů předchozího vývoje povede právě ke zmíněnému zmírnění razance poklesu cen pohonných hmot v ČR.
Co bude mít v gesci eurokomisař Síkela? Letos jeho nastávající úřad, mediálně v Česku prakticky neviditelný, řešil například elektrifikaci nepálského venkova, spolupráci se Zambií nebo čaj a kávu v Laosu. To příliš nesvědčí o jeho síle či důležitosti.
Lukáš Kovanda: Cesta eurokomisaře Síkely. Od evropských jaderek k elektrifikaci nepálského venkova
Názory
Cena ropy Brent ovšem i tak za celý letošek klesá, o přibližně 3,7 procenta. Předminulý týden dokonce ropa Brent uzavřela pod hodnotou 70 dolarů za barel, což se stalo vůbec poprvé od roku 2021.
Ropa zlevňuje kvůli přetrvávajícím obavám z poměrně slabé globální poptávky po ní, dané v prvé řadě slabším než předpokládaným hospodářským růstem Číny.
Dobrá zpráva pro vládu
Zlevňování pohonných hmot je obecně dobrou zprávou pro vládnoucí politiky, nejen v Česku. Mohou zlevnění vydávat za svůj úspěch, ačkoli příčinou je nyní zejména právě ekonomické zadrhávání Číny, největšího dovozce ropy na světě. Tudíž levnější pohonné hmoty jsou spíše odrazem neúspěchu politika, a to toho jménem Si Ťin-pching.
Slabý eurokomisař, resp. jeho slabé portfolio, může být pro Česko velmi ztrátovou záležitostí. Finanční újma může činit až 48 miliard ročně. Je proto zarážející, že obsazení postu eurokomisaře nevěnují čeští politici více pozornosti.
Lukáš Kovanda: Zklamání ze Síkely. Slabý eurokomisař připraví Česko o stovky miliard
Názory
Náramně propad cen ropy hraje do karet Kamale Harrisové. Ropa totiž příliš neroste ani po včerejší větší než očekávané redukci úrokových sazeb – první redukci od roku 2020 – v podání americké centrální banky.
Ropa tedy klesá, zatímco akcie v USA i ve světě obecně rostou. Pro Harrisovou ideální, ne úplně běžná (ropa se často cenově vyvíjí v tandemu s akciemi) kombinace. Američané si připadají bohatší, a navíc ještě cestují levněji, což ona může pár týdnů před volbami vyložit jako dvojí úspěch nynější administrativy, jejíž je viceprezidentkou.
