Lukáš Kovanda: Litr za padesát? Dost možná už brzy. Zlevňování pohonných hmot končí
V roce 2023 pohonné hmoty zdraží. Je to kvůli vývoji v Číně a Indii. A nelze vyloučit ani dramatické zdražení opět k 50 korunám za litr.
Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 36,40 koruny, před týdnem byl o 29 haléřů dražší. O 21 haléřů na litr zlevnila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 37,86 koruny. Benzín v tomto týdnu zlevnil nejníže od letošního 1. února, nafta pak nejníže od 27. února. Znamená to, že už i nafta smazala takřka celý cenový nárůst, jenž nastal následkem ruské invaze na Ukrajinu, která začala letos 24. února. Nutno však říci, že v případě nafty ke zlevnění dopomáhá také červnové snížení spotřební daně z ní, o 1,50 koruny na litr, které vláda – na rozdíl od benzínu – ponechává v platnosti.
V příštím týdnu budou tedy pohonné hmoty jen mírně zlevňovat. Zlevnění jak benzínu, tak nafty bude v rozsahu od deseti haléřů na litr.
Důvodem zbrzdění zlevňování pohonných hmot je skutečnost, že na světových trzích v prosinci přestala zlevňovat ropa a ustalo rovněž zlevňování velkoobchodně prodávaných paliv na komoditní burze v Rotterdamu. Zlevňování pohonných hmot je tak nyní zapříčiněno spíše pokračujícím zpevňováním koruny vůči dolaru, jež je však v porovnání s listopadem výrazně pomalejší.
Sebenaplňující očekávání nás můžou srazit do kolen, říká David Navrátil, hlavní analytik České spořitelny. V duchu, že když se bojím, změním své chování. A tím vlastně přispěji k naplnění černých vizí. Češi jsou podle Navrátila maniodepresivním národem. Vedle energetické krize a obří inflace jsou podle něj „sebenaplňující očekávání“ největší hrozbou pro českou ekonomiku v roce 2023. Inflace podle něj může začátkem roku vyskočit na rekord, kvůli konci fixací energií. Ale v druhé polovině roku prý spadne na jednociferná čísla.
David Navrátil: Češi jsou maniodepresivní národ. Inflace může v lednu vyskočit i přes 20 procent
Money
Čína fázi promořování zvládne rychle
Za stabilizací cen ropy stojí zejména vývoj v Číně. Tamní režim v důsledku listopadových demonstrací a útlumu ekonomiky upustil od drakonických covidových restrikcí. Nezřízené otevírání čínské ekonomiky a tamní masové promořování nyní vede k citelnému nárůstu počtu nakažených. To bezprostředně poptávku po ropě a ropných produktech tlumí. Čína je jejich největším světovým dovozcem. Intenzita využívaní dopravních prostředků v důsledku promořování klesá v těchto dnech nejníže od oslav příchodu čínského nového roku letos na přelomu ledna a února, vyplývá z dat agentury Bloomberg.
V příštím roce by však ukončení covidových restrikcí mělo čínskou ekonomiku naopak podpořit, až země překoná nynější stádium masového promořování. Otevření tamní ekonomiky pak bude klíčovým zdrojem růstu světové poptávky po ropě a ropných produktech. Obchodníci s ropou tedy už nyní sázejí na to, že Čína fázi promořování celkem rychle překoná. Cenu ropy na světových trzích navíc podporuje nízký stav jejích komerčních zásob v USA, který je pro tuto část roku nejnižší od roku 2014.
Litr benzínu za padesát? Dost možná už brzy
V roce 2023 tak pohonné hmoty zdraží, právě kvůli vývoji v Číně a Indii. A nelze vyloučit ani dramatické zdražení opět k 50 korunám za litr.
V příštím roce by se měla průměrná cena barelu ropy Brent pohybovat kolem úrovně jednoho sta dolarů. Tedy bude v průměru vyšší, než je dnes, kdy činí 82 dolarů za barel. Spojené státy a Evropa sice v příštím roce projdou ekonomickým útlumem, což jejich poptávku po ropě oslabí, ovšem toto oslabení budou více než kompenzovat zejména Čína a Indie.
Tyto a četné další asijské ekonomiky v příštím roce poměrně svižně porostou, což podpoří globální poptávku po ropě a ropných produktech. Čína poroste z velké části proto, že letos koncem roku opustila politiku drakonických covidových uzavírek a restrikcí, což by mělo být její ekonomice významnou vzpruhou. Čína či Indie přitom patří k největším dovozcům ropy a ropných produktů na světě.
Čínská ekonomika v příštím roce téměř jistě nebude vypadat jako čínská ekonomika v roce 2019, tedy těsně před pandemií covidu-19. Podle analytiků už tam větší roli hraje digitální ekonomika a rovněž obnovitelné zdroje energie, po zásahu státních úřadů se naopak snížil vliv realitního sektoru a také infrastruktury. Shodují se na tom analytici, na které se odvolává server americké televize CNBC.
Digitální a zelená. Čínská ekonomika se zotavuje překvapivě rychle
Money
Embargo na ruskou ropu
Koruna bude vůči dolaru v průběhu příštího roku postupně posilovat, což bude mírnit dopad zdražující ropy do cen pohonných hmot v ČR. Ty by se tak v zásadě neměly příliš lišit od cen současných. Benzín se nyní v Česku prodává celorepublikově průměrně za zhruba 36,40 koruny za litr, nafta pak za 37,90 koruny za litr. Lze předpokládat, že v příštím roce budou ceny v průměru nepatrně vyšší, než odpovídá těmto úrovním. Benzín by tak měl být průměrně za zhruba 37,50 koruny za litr, nafta za zhruba 39,30 koruny za litr.
V únoru vstoupí v platnost embargo EU na dovoz ruských ropných produktů, které může přechodně zvýšit cenu paliv v EU, hlavně dieselových, avšak nemělo by jít o nic fatálního. Záleží ovšem na razanci ruské odezvy. Na prosincové embargo EU na dovoz ruské ropy a na sankční zastropování cen jeho ropy vyvážené námořní cestou ovšem Rusko zatím reaguje poměrně bezzubě, takže podobný vývoj lze předpokládat při uvedení únorového embarga. To znamená, že by jeho důsledkem neměla být nijak výrazně zdražení cen pohonných hmot v ČR.
Celý příští rok však i nadále bude rokem značné nejistoty, zejména z důvodu pokračující války na Ukrajině. Ta stále může ovlivnit ceny pohonných hmot v ČR velice výrazně, takže nelze zcela vyloučit ani alespoň přechodný návrat cen pohonných hmot k úrovni 50 korun za litr či dokonce na dní. V tuto chvíli Rusko na bojišti zjevně nedosahuje svých záměrů. Nelze však očekávat, že se jen tak stáhne. Pokud by se například rozhodlo použít jaderné zbraně, byť třeba i „jen” taktické povahy, svět se ocitne opět v šoku a cena ropy a pohonných hmot by vyletěla. Další geopolitickou hrozbou, jež by citelně ovlivnila i cenu pohonných hmot v ČR, je napětí mezi USA a Čínou ohledně Tchaj-wanu.
Ministři zemí EU zodpovědní za energetiku se v pondělí odpoledne průlomově dohodli na úrovni zastropování burzovních cen plynu v EU, a to nižšího, než původně navrhovala Evropská komise. Některé země v čele s Německem byly proti, neboť se obávají, že stejně jako v Maďarsku v případě zastropování cen benzinu a jeho následného nedostatku hrozí podobný scénář i v unii s plynem, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
Lukáš Kovanda: Průlomová dohoda EU na zastropování cen plynu je tu. Německo se obává „maďarského scénáře“
Názory
