Lukáš Kovanda: Loni a letos zdaňuje lidi inflace, od příštího roku to bude zase vláda. A neumí říct, proč
Loni a letos řadoví lidé v Česku splácejí veřejný dluh zastřeně, prostřednictvím rapidní inflace, totiž takzvanou „inflační daní“, zatímco od příštího roku jej budou splácet nezastřeně. A to prostřednictvím celé řady opatření, včetně zvýšení hned několika druhů daní, která vláda včera prezentovala v rámci představení konsolidačního balíčku, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Důvod je zřejmý. V příštím roce se rapidně sníží inflace, dost možná až k úrovni dvouprocentního cíle České národní banky, takže „inflační daň“ už nebude tolik jako letos či loni pomáhat stlačovat veřejné zadlužení v poměru k HDP.
Vláda Petra Fialy představila balík 55 opatření na záchranu veřejných financí. Nazvala jej Česko ve formě a během dvou let má přinést úspory ve výši téměř 150 miliard korun. Z reakcí na balíček to vypadá, že se vládě opět povedl majstrštyk: naštvat úplně každého. Tentokrát to však není chyba, ale vlastnost. A ačkoli se pochvaly mnoho nedočká, stávající balíček má i vedle běžných obětí také několik vítězů a skutečných poražených. Kteří to jsou?
Stanislav Šulc: Před balíčkem jsme si všichni rovni. Ale někteří si jsou rovnější
Názory
Letos a loni dvouciferná inflace „nafukuje“ ukazatel HDP. Protože ukazatel HDP zahrnuje nejen počet vyrobeného zboží a vyprodukovaných služeb, ale také jejich cenu; a tuto cenu – a tím pádem celý ukazatel HDP – z definice navyšuje právě rapidní inflace. I rychle se zvyšující dluh se pak v ještě výrazněji navyšujícím se – nafukujícím se – ukazateli HDP snáze „rozpouští“. Jenže v příštím roce tomu tak již nebude, protože inflace výrazně klesne. Vždyť už nyní zaostala za očekáváním prakticky všech, včetně České národní banky samotné.
„Inflační daň“ platíme prakticky všichni
Proto vláda přichází s konsolidačním balíčkem právě nyní. Musí. Také samozřejmě vnímá to, že do dalších řádných sněmovních voleb je ještě stále poměrně daleko, tudíž na nepopulární kroky se do té doby dost možná zapomene.
Vláda zveřejnila soubor opatření, jimiž se chystá snížit schodek státního rozpočtu v příštím roce o 94,1 miliardy korun, v roce 2025 o dalších 54,4 miliardy korun. Zahrnuje zvýšení daní firmám i zaměstnancům, daně z tabáku, alkoholu a hazardu nebo daně z nemovitosti. Vzrostou také odvody živnostníků a stát opět zavede nemocenské pojištění pro zaměstnance. Snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) se sloučí na 12 procentech, dosud byly deset a 15 procent. Díky tomu mají naopak zlevnit potraviny, bydlení a zdravotnické prostředky. Ostatní položky, které dosud byly v jedné ze snížených sazeb, se ale přesunou do základní 21procentní sazby. 
PŘEHLEDNĚ: Co obsahuje konsolidační balíček vlády
Politika
„Inflační daň“ platí prakticky všichni občané. Zastřeně. Třeba v podobě dražších vajec nebo dražší elektřiny pro vlastní domácnost. Od příštího roku a pak dále v dalších letech budou občané i firmy čelit vyšším daním již zcela nezastřeně.
Zvýší se řada daní
Zatímco tedy loni a letos obyvatelé Česka spláceli veřejný dluh rapidní inflací, které čelí, od roku 2024 tak budou činit vyššími daněmi. Má totiž stoupnout daň z nemovitostí, daň ze zisku firem, daň z vody, daň z léků, daň z točeného piva, daň z tabáku či alkoholu, daň, resp. odvody živnostníků. Přitom se v rámci parametrických úprav důchodového systému – o reformu ani nyní nejde! – postupně zvýší věk odchodu do důchodu a současně klesne tempo valorizace penzí.
Největší česká mlékárna Madeta, která kvůli vládním škrtům přijde o zemědělské dotace, zřejmě ukončí dodávky mléka do škol. Byl to vládní program, jejž kabinet asi přestane dotovat, firma přijde také o dotace na technologie, řekl generální ředitel Madety Milan Teplý. 
Madeta vrací úder. Nebudou dotace, nebude mléko do škol, prohlásil šéf firmy
Money
V případě zmíněných položek vody, léků či piva se pochopitelně jedná o navýšení DPH. Současně budou některé položky, hlavně potraviny, přeřazeny mezi položky zatížené nižší sazbou DPH. Tyto úpravy proběhnou v rámci snížení počtu sazeb DPH ze tří na dvě. To je ekonomicky žádoucí změna, neboť daňový systém zjednoduší. Stejně jako jej kýženě zjednoduší zrušení desítek výjimek. Tyto změny lze z ekonomického hlediska vítat. Jsou v souladu s tím, co ekonomická teorie doporučuje.
Škrtání dotací můžeme jen tleskat
Tleskat může ekonom také seškrtání dotací za 55 miliard korun. Daňový poplatník by zkrátka neměl platit byznys různých „dotačních podnikatelů“ a na politiky navázaných lobbistů. Ve škrtání neinvestičních dotací mohla být vláda klidně ještě odvážnější, neboť rozbujely natolik, že dáví celou českou ekonomiku. Ale ministr financí Stanjura naznačuje, že v tomto škrtání se bude pokračovat. To je by bylo dobře.
Česká ekonomika se posouvá od tržního hospodářství k systému závislému na dotacích. Každý (skoro) se snaží o dotace ucházet, jinak by byl přece blázen, komentuje s jistou mírou nadsázky protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka.
David Ondráčka: Dotační armagedon nikdo neřídí
Názory
To, že se zvýší nakonec docela dlouhá řádka daní a odvodů, může překvapit jen někoho, kdo s naivitou pětiletého dítěte uvěřil vládním slibům. Ano, ještě před několika měsíci dokonce i sám premiér Fiala sliboval, že daně se zvyšovat nebudou. „Nebudeme zvyšovat daně. Tečka,“ prohlásil například loni v polovině října v pořadu televize Nova.
Nečekaná razantní změna názoru vlády
Mimochodem, od té doby se opravdu nepřihodilo nic, co by tak razantní změnu postoje mohlo objektivně opodstatnit. Vždyť tehdy začínající topná sezóna proběhla z hlediska loňských obav a strachů tak dobře, že ani lépe dopadnout nemohla.
Další komentáře Lukáše Kovandy čtěte zde
Česku se tak vyhne i hluboká recese, jež by v důsledku tuhé zimy a tuhé energetické krize hrozila. Počasí nám zkrátka přes zimu nadmíru přálo, alespoň tedy z hlediska energetického a makroekonomického. Vláda tak vybírá více daní – myšleno těch běžných, ne mimořádných –, než si jí mohlo snít třeba právě loni v říjnu, kdy slibovala, že daně nezvedne a tečka. A přesto tedy daně zvedá. Aniž by vlastně řekla pořádně proč.
Vláda avizovala zrušení 22 daňových výjimek v rámci konsolidačního balíčku. Které to jsou? Přinášíme přehled zrušených či pozměněných daňových slev.
Daňové výjimky. Přehled těch, které chce vláda zrušit
Politika
To je největší prohra vlády. Není to konsolidační balíček, ani důchodová reforma-nereforma. Je to to, že kabinet rezolutně sliboval úplně něco jiného, než činí, aniž dramatickou změnu postoje vysvětluje. A aniž by ji vůbec měl čím smysluplně vysvětlit. Nic smysluplného po ruce nemá. Do jaké míry mu to uškodí, o tom ale rozhodne volič. Třeba to pochopí. Ostatně, slibem zvyšování daní či osekání důchodů se volby prostě nevyhrávají.
Mnozí ekonomové, včetně autora těchto řádků, už před volbami v roce 2021 upozorňovali, že vláda, jež z nich vzejde, bude nejspíše muset jít s daněmi nahoru. Těžko dnes kdokoli soudný může být překvapený.
Vláda Petra Fialy představila svůj konsolidační balíček, který by měl zpomalit růst státního dluhu. Konkrétně o 94 miliard korun v příštím roce. Vláda namixovala soubor opatření, jak říká, ze dvou třetin na straně výdajů. Z jedné třetiny na straně příjmů.
Dalibor Martínek: „Pravicová“ vláda si řeže pravou ruku. Zvyšuje daně firmám i živnostníkům
Názory
