Lukáš Kovanda: Nákupní horečka se po pandemii nekoná, lidé se bojí dalšího zdražování
Spotřebitelé vyhlížejí nejhorší rok minimálně od krizového roku 2013. Náladu jim zhoršuje zrychlující inflace, a tak neutrácí tolik, plyne z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Velká nákupní horečka se loni v rámci otvírání ekonomiky po pandemii nakonec nekonala, plyne z dat ČSÚ. Za celý rok vzrostly tržby maloobchodu o 4,4 procenta. To je nižší nárůst než v každém z předpandemických roků 2015 až 2019, přičemž loni navíc tržby v meziročním pohledu opticky navyšovala mimořádně snížená srovnávací základna roku 2020.
Zklamání představují ostatně i tržby za samotný prosinec 2021. Po vyloučení segmentu motorových vozidel přidaly meziročně pouze 3,3 procenta, tedy méně, než předpokládal i ten nejpesimističtější analytický odhad. Ve střední hodnotě předpokládali mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg růst 7,6 procenta.
Ke konci loňského roku zhoršila spotřebitelům náladu zrychlující inflace, zejména růst cen energií, ale i krachy dodavatelů energií v čele s Bohemia Energy. K pádu tohoto dodavatele došlo sice už v říjnu 2021, přičemž ovšem celková atmosféra po jeho pádu dolehla nepříznivě na nejednu domácnost i v dalších měsících.
V očekávání dalšího zdražování energií spotřebitelé omezili své výdaje právě i v prosinci, v porovnání s tím, jaké výdaje by uskutečnili nebýt energetické krize. Spotřebitelské náladě nepomohlo ani opětovné šíření covidu, konkrétně varianty omikron, o níž se v prosinci 2021 stále teprve ještě jen spekulovalo, jak nebezpečná nakonec bude. I v obavě z možné další vlny uzavírek, možných lockdownů či propouštění omezili spotřebitelé své výdaje, aby měli na horší časy. Na horší časy inflační si dávali peníze stranou pochopitelně také.
Maloobchodní tržby v Česku se loni reálně zvýšily proti roku 2020 o 4,5 procenta. Bez očištění o kalendářní vlivy byly vyšší o 4,4 procenta, přičemž o rok dříve meziročně klesly o 0,7 procenta. Vyplynulo to z dnes zveřejněných informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). Dařilo se internetovému prodeji a zásilkovým službám, naopak například strádali obchodníci s obuví a textilem. A zejména data za prosinec jsou pro analytiky zklamáním.
Strach z inflace srazil prosincové maloobchodní tržby
Money
Strach z inflace se táhne ekonomikou
V letošním roce nelze čekat žádný velký spotřebitelský boom. Úspěchem bude, pokud růst tržeb překoná loňskou úroveň. Spíše ale skončí pod ní, na úrovni zhruba čtyř procent. Do karet už tržbám nebude jako loni hrát tolik ponížená základna meziročního srovnání. Navíc přetrvají, ba zesílí obavy z dalšího stupňování inflace, které jsou nyní rekordní v celé historii měření.
Inflace se více než loni projeví v segmentu potravin a opět i v segmentu cen energií a bydlení. Spotřebitelé tedy budou omezovat své zbytné výdaje, aby měli dostatečný polštář pro případ dalšího navyšování cen těchto nezbytností. Omezování výdajů za zbytné věci bude celkové maloobchodní tržby tlumit, stejně jako to, že růst nominálních výdělků letos poprvé od roku 2013 nebude stačit růstu cen v ekonomice, tedy inflaci.
Čtvrtka másla v průměru za 54 korun, kilo eidamu za 183 korun. Ceny některých základních potravin v lednu podražily meziročně dvouciferným tempem a jsou nejvyšší za poslední tři roky, vyplývá z aktuálních dat Českého statistického úřadu. Ceny tak naplňují prognózy z podzimu ohlašující výrazné zdražování, mimo jiné kvůli rostoucím cenám energií a dopravy. A vzhledem k předpovědím, že inflace letos v některých měsících dosáhne i deseti procent, se růst cen nezastaví.
Čtvrtka másla přes padesát korun. Ceny základních potravin opět trhají rekordy
Money
