Lukáš Kovanda: Nálada českých spotřebitelů se v březnu přestala zlepšovat. Bojí se vleklé vysoké inflace
Důvěra v českou ekonomiku dosáhla letos v březnu úrovně 93,9 bodu. To znamená, že je na úrovni 93,9 procenta průměru let 2003 až 2022. Je tedy stále z dlouhodobé perspektivy podprůměrná. Nicméně i tak je na nejvyšší úrovni od loňského srpna. Zasluhuje se o to nyní hlavně růst důvěry mezi podnikateli. I když mezi nimi není vývoj jednotný. Zlepšuje se totiž nálada podnikatelů a firem v průmyslu a obchodě, zatímco se zhoršuje ve stavebnictví a vybraných službách, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Výrazně se nálada zlepšuje hlavně podnikatelům a firmám v průmyslu. To souvisí s příznivějším než očekávaným průběhem letošní topné sezóny a s prudkým poklesem burzovních cen energií. Vždyť referenční cena plynu v EU klesla od konce loňského srpna o takřka 90 procent.
Spotřeba tepla z centrálních tepláren v Česku loni klesla meziročně o 12 procent. Celkem se spotřebovalo 74 petajoulů (PJ) tepla, což je nejméně za posledních šest let. Největší podíl měly tradičně průmysl a také domácnosti. Spotřeba klesala napříč všemi sektory a takřka po celý rok. Vliv na to mělo i počasí. O více než 11 procent klesly i dodávky tepla a o sedm procent výroba. Dnes o tom informoval Energetický regulační úřad (ERÚ). Loni se snížila spotřeba i dalších energií, vedle počasí působily i rostoucí ceny.
Osvěta i snaha šetřit zabrala. Spotřeba tepla domácností i firem byla loni nejnižší za šest let
Money
Pokles cen plynu i elektřiny samozřejmě výrazně zlepšuje – alespoň tedy v porovnání s ještě nedávným očekáváním – vyhlídky výroby celého průmyslu i jeho odbytových možností. Vzhledem k vysoce nadprůměrné míře naplněnosti zásobníků s plynem v EU sílí důvěra průmyslníků i v to, že se podaří poměrně dobře zvládnout také příští topnou sezónu, kdy už se evropská energetika opravdu ve velké míře bude muset obejít bez ruského plynu. Zásobníky s plynem jsou v EU nyní naplněny zhruba z 55 procent, zatímco pětiletý průměr pro tuto část roku odpovídá přibližně 35 procentům.
Důvěra je pod dlouhodobým průměrem
Samozřejmě, i důvěra v průmyslu stále zůstává pod průměrem let 2003 až 2022, když nyní v březnu vykazuje úroveň 95,4 procenta onoho průměru. Důvodem je to, že průmysl musí absorbovat vysoké ceny energií a horší odbytové možnosti, dané poklesem kupní síly obyvatelstva u nás i v zahraničí v důsledku rapidní inflace a dané také poměrně vysokými úrokovými sazbami ekonomik naší i zahraničních, které tlumí investice. I tak jde o nejvyšší důvěru průmyslu od loňského srpna.
Míra inflace v Evropské unii v únoru opět mírně klesla a poprvé od loňského července se dostala pod úroveň deseti procent. Tempo meziročního růstu cen zpomalilo proti lednu o desetinu procentního bodu na 9,9 procenta, uvedl dnes evropský statistický úřad Eurostat. Inflace se snížila i v České republice, kde však s hodnotou 18,4 procenta zůstává stejně jako v lednu třetí nejvyšší v celé unii.
AKTUALIZOVÁNO: Bod zlomu? Inflace v EU klesla pod deset procent, Česko má ale třetí nejvyšší
Money
Naopak, nálada spotřebitelů v porovnání s únorem v březnu klesla, byť mírně. Zvrátil se tak trend ze začátku roku, kdy došlo k jednomu z nejvyšších „skoků“ směrem vzhůru ve spotřebitelské náladě v celé historii měření od roku 2003. Spotřebitelé totiž vnímají, že i když vysoké ceny energií se nakonec budou „dát zvládnout“ a že situace nebude tak závažná, jak se báli loni, inflace přesto zůstane vysoká po delší dobu.
Skličující je pro ně například drahota potravin, která se aktuálně stala zásadním mediálním tématem. Podle některých expertních prognóz letošní celoroční inflace klesne z loňských přibližně 15 na zhruba 13 procent, což věru není výrazný pokles. Spotřebitelé se tak sžívají s tím, že i letos budou čelit citelnému zdražování, což brání dalšímu zlepšování jejich nálady.
Další komentáře Lukáše Kovandy čtěte zde
Osm největších maloobchodních řetězců na Slovensku ode dneška zastropuje ceny vybraných potravin. Opatření bude trvat tři měsíce. České řetězce zatím nic takového nechystají, řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Ve všech směrech výhodnější než zastropování cen by podle Prouzy byla nižší DPH na základní potraviny. K jejímu prosazení dnes opět vyzval ministra zemědělství Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL).
Velké řetězce na Slovensku zastropovaly ceny základních potravin. Ty české se na to nechystají
Money
