Lukáš Kovanda: Nenechte se mýlit. Plynová krize zuří dál
Problémy s dodávkami zemního plynu pokračují, i když cena suroviny spadla o desítky procent. Fialova vláda by měla znova dojednat zelenou agendu EU, docílit na úrovni EU uznání jádra jakožto bezemisního zdroje.
Z titulků českých i zahraničních médií se zdá, že plynová krize v EU zásadně polevuje. Přitom cena plynu v EU stále činí zhruba 100 eur za megawatthodinu, což byla ještě na počátku prosince zcela nebývalá suma, která snesla srovnání jen s máločím, co do té doby na trhu s plynem nastalo. Pak se však těsně před Vánoci přechodně vyhoupla až k 190 eur za megawatthodin, takže v porovnání s touto zcela mimořádně vyšponovanou cenou se nyní jeví docela nízká. Stále však je zhruba na pětinásobku běžných hodnot.
Drakonické povinnosti při přechodu na bezemisní zdroje elektřiny nejsme schopni zvládnout, tvrdí místopředseda ODS Alexandr Vondra, europoslanec a člen výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu. Rozhovor vznikl krátce po projevu prezidenta Miloše Zemana, který vyzval k odstoupení od Zelené dohody. A krátce předtím, než by mohla Evropská komise rozhodnout, zda bude jádro uznáno jako součást evropského mixu. Na jádru přitom podle Vondry stojí a má stát česká energetika.
Zpackaný Green Deal vytvoří z Evropy zónu chudoby, to nesmíme dopustit, říká Alexandr Vondra
Leaders
Mnohonásobně navýšená cena plynu signalizuje značnou problematičnost zelené agendy EU. Ta navíc ve vztahu k ČR dostatečně nepřihlíží ke specifikům silně průmyslově orientované tuzemské ekonomiky. Přitom například není zpracována studie socioekonomického dopadu letos představeného plánu Fit for 55, klíčové součásti zelené agendy EU, na českou ekonomiku.
Prezident Miloš Zeman sice ve svém vánočním poselství doporučil se z takzvaného zeleného údělu vyvázat, avšak realističtější je jeho revize a přejednání tak, aby odpovídal specifikům vysoce průmyslově orientované české ekonomiky.
Diskutuje se tak o zcela převratném souboru legislativy, který zásadně ovlivní generace obyvatel ČR, jakož i dalších zemí EU, aniž by byl kalkulovaný alespoň orientačně její rámcový dopad na makroekonomické a socioekonomické ukazatele Česka. Tvůrci zelené agendy se tak zjevně opírají zejména o víru, že její dopad je zvládnutelný.
Chce-li vláda premiéra Petra Fialy dlouhodobě zmírnit nepříznivý dopad zelené agendy EU na peněženky českých občanů, měla by klíčové pasáže zelené agendy EU přejednat.
Prezident Miloš Zeman sice ve svém vánočním poselství doporučil se z takzvaného zeleného údělu vyvázat, avšak realističtější je právě jeho revize a přejednání tak, aby odpovídal specifikům vysoce průmyslově orientované české ekonomiky a aby zároveň definitivně uznával jádro coby bezemisní zdroj. Zároveň s tím by měla Fialova vláda učinit rychlé kroky k zahájení výstavby nových jaderných bloků, a to nejen v Dukovanech, ale i v Temelíně.
Domácnosti si v roce 2022 za zemní plyn připlatí. V průměru se platby zvýší o 50 až 70 procent. Na vině jsou extrémně vysoké ceny na burze. Ke zlevnění může dojít až po skončení topné sezóny nebo po zprovoznění plynovodu Nord Stream 2.
Ceny plynu v roce 2022: Zdražení i o polovinu
Money
Do Česka v nadcházejících měsících zamíří tři globální streamovací služby. Doplní tak nabídku interaktivních televizí v čele s Netflixem. Reagovat na to musí také tuzemské stanice. Nova proto tlačí své Voyo a má s ním velké plány. Jaký bude boj o diváka, který se stale více odklání od tradiční televize a zábavu hledá aktivně sám?
Netflix, HBO i Disney chtějí české diváky. Jak zareaguje Nova a ostatní?
Enjoy
