Lukáš Kovanda: Nezaměstnanost klesá díky sezónním pracím. I po zbytek roku se bude držet nízko
Míra nezaměstnanosti klesá, hlavně díky sezónním vlivům. Inflační a energetická krize ale není tak závažná, jako byla ta covidová, ukazuje i tak vývoj na českém trhu práce.
Míra nezaměstnanosti v Česku činila ke konci června 3,4 procenta. Na tuto úroveň, jež je nejnižší od loňského srpna, klesla v souladu s očekáváním z květnové hodnoty 3,5 procenta. Počet volných pracovních míst převyšuje počet uchazečů o zaměstnání o takřka 37 tisíc, což je o zhruba pět tisíc vyšší údaj než v květnu. Obě čísla znamenají, že tuzemský trh práce je nadále přehřátý.
Pokles míry nezaměstnanosti souvisí se sezónními vlivy, kdy na jaře s nástupem teplejšího počasí a pak dále před létem a o prázdninách každoročně roste poptávka po pracovní síle pro venkovní činnosti v zemědělství, stavebnictví či lesnictví, ale třeba i v oblasti rekrace. Za celý letošní rok vykáže míra nezaměstnanosti úroveň 3,6 procenta, pročež nelze čekat její výraznější nárůst ani ve druhé polovině roku.c
Nezaměstnanost v Česku v červnu dále klesla na 3,4 procenta, proti květnu se snížila o desetinu procentního bodu. Lidí bez práce bylo na konci června 249 792, což bylo o 4101 méně než v květnu. Volných pracovních míst naopak přibylo téměř o tisícovku na 286 690 pozic. Pracovní trh ovlivňují spolu s dlouhodobě vysokým zájmem o zaměstnance převážně v dělnických a vysoce odborných profesích či řemeslníky také sezonní práce. Uvedl to Úřad práce ČR. Analytici pokles nezaměstnanosti na 3,4 procenta očekávali.
Nezaměstnanost v Česku klesla, nejvíce lidí bez práce je v Ústeckém a Moravskoslezském kraji
Zprávy z firem
Dopady drahoty na trh práce
Nejvýraznější inflace za posledních zhruba třicet let a energetická drahota tak pro český trh práce nepředstavují takový otřes, jakým byla covidová krize. Vždyť loni v červnu, před tím, než se mohla inflační a energetická krize na trhu práce výrazněji projevit, činila míra nezaměstnanosti 3,1 procenta. Byla tedy meziročně nižší o 0,3 procentního bodu. Jenže v červnu před dvěma lety, v roce 2021, činila míra nezaměstnanosti 3,7 procenta. Byla tedy hned o 0,3 procentního body vyšší než letos a o 0,6 procentního bodu vyšší než loni. To dokládá, že dopad covidové situace na trh práce byl závažnější než dopad inflační a energetické krize.
Při pohledu na vývoj na trhu práce a na vývoj nezaměstnanosti tak nelze tvrdit, že nynější situace je z ekonomického hlediska závažnější než ta covidová. Nelze vlastně tvrdit ani to, že je plně srovnatelná. Přitom takové teze někdy veřejným prostorem znějí, i od vládních politiků, kteří se tak snaží hájit, proč se jim dosud nepodařilo výrazněji zmírnit tempo zadlužování České republiky.
