Lukáš Kovanda: Nižší ceny energií udrží inflaci na uzdě
Domácnosti v příštím roce ušetří celkově za plyn i elektřinu běžně až osm tisíc korun, obecná inflace i díky tomu zůstane v blízkosti úrovně cenové stability. A to i přes dnes oznámený nárůst ceny regulované složky energií.
Příznivý vývoj neregulované složky ceny elektřiny i plynu v příštím roce nezvrátí nárůst cen složky regulované – ten by ani u elektřiny, ani u plynu zpravidla neměl být tak výrazný, aby vymazal příznivý efekt zmíněné redukce neregulované složky. Vyplývá to z dnes zveřejněného cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu pro příští rok. Odběratelé z řad domácností i podniků se tak v roce 2025 dočkají snížení své celkové platby za dané energie, tedy platby zahrnující regulovanou a neregulovanou složku.
Celková cena elektřiny pro domácnosti v průměru klesne zhruba o desetinu v porovnání s letoškem. Příznivý vývoj je dán poklesem ceny elektřiny na evropských burzách. Ten je natolik výrazný, že předčí mírný nárůst regulované složky – tento nárůst například u domácností má činit průměrně zhruba procento. Řadoví odběratelé z řad domácností v příštím roce tak ušetří za elektřinu nejčastěji od jednoho tisíce do osmi tisíců korun.
Úspora až osm tisíc korun
Regulovaná složka ceny plynu sice stoupne výrazněji, než je tomu u elektřiny, avšak ani tak nesmaže příznivý efekt pokles burzovních cen plynu, tedy složky neregulované. Úspora na celkové platbě za plyn se v příštím roce bude u domácností pohybovat nejčastěji od několika desítek korun po opět do osmi tisíc korun.
Příznivý vývoj cen energií v příštím roce, který dnes stvrdil svým rozhodnutím Energetický regulační úřad, znatelně přispěje k tomu, že v příštím roce spotřebitelská inflace zůstane v tolerančním pásmu cílování inflace České národní banky. Inflace tedy průměrně celoročně zůstane po úrovní tří procent, což by mělo přispět k dalšímu oživení spotřeby domácností, tedy v důsledku k zajištění výraznějšího hospodářského růstu, než jaký registrujeme letos.
Střední třída v Česku chudne. I při nízké nezaměstnanosti a růstu mezd přibývá lidí, kteří pobírají dávky na děti a na bydlení. Nástroje na ochranu nejchudších selhávají. Podle expertky Agentury pro sociální začleňování Lucie Trlifajové to ukázala analýza Indexu sociálního vyloučení. Agentura ho sestavuje od roku 2016. Vychází z počtu a podílu lidí, kteří pobírají příspěvek na živobytí a na bydlení, mají exekuce, jsou dlouhodobě bez práce, předčasně opouštějí školu a nedokončí základní vzdělávání.
V Česku chudne pracující střední třída
Money
Česká inflace podle harmonizované metodiky EU dosáhla v říjnu tří procent. Jádrová harmonizovaná inflace je dokonce na čtyřce. Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii zrychlil na 2,3 procenta ze zářijových 2,1 procenta.
Česká harmonizovaná inflace na trojce. Je desátou nejvyšší v EU
Money
