Lukáš Kovanda: Odkládání pozemní invaze Izraele do Gazy zlevňuje pohonné hmoty v Česku
Průměrná cena benzinu v Česku klesá hlouběji pod úroveň 40 korun za litr, tempo jeho zlevňování přitom zrychluje. Za poslední týden zlevnil natural o 51 haléřů na 39,06 koruny. O 33 haléřů na litru zlevnila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 39,55 koruny. Vyplývá to to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje. Po předchozím několikaměsíčním zdražování klesají průměrné ceny pohonných hmot čtvrtý týden v řadě, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
V příštích sedmi dnech benzín zlevní, a to v rozsahu kolem 20 haléřů na litr, zatímco nafta z důvodu začínající topné sezóny zlevní méně, zhruba o 10 haléřů na litr. S nastupující topnou sezonou totiž stoupá poptávka po topné naftě, používané v průmyslu.
Důvodem zpomalení cenového poklesu u českých čerpacích stanic je pokračující napjatá situace na Blízkém východě. Konflikt mezi Izraelem a Hamásem se může kdykoli zásadně vyhrotit. Zatím ale trhy vývoj po 7. říjnu, kdy došlo k vpádu Hamásu do Izraele, spíše zklidnil. Kalkulovaly totiž s razantnější odvetou Izraele, v podobě rozsáhlé pozemní invaze do Gazy, která se však zatím nekoná. To pomáhá udržet cenu ropy Brent pod úrovní 90 dolarů za barel, takže ceny pohonných hmot v Česku mohou nadále klesat. A to i přesto, že koruna zůstává stále poměrně slabá koruna vůči dolaru.
Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun, jak v září schválila. Dnes příslušný návrh rozpočtu začínají v prvním čtení projednávat poslanci. Ve skutečnosti přitom hrozí, že schodek bude spíše atakovat hranici 300 miliard korun. Kabinet tedy v podstatě rezignoval na snižování absolutní výše rozpočtových schodků.
Lukáš Kovanda: Konsolidační balíček není „ozdravný“
Názory
Ropa a ropná paliva nyní mohou výrazněji zdražit, pokud se blízkovýchodní střet mezi palestinským Hamásem a Izraelem rozšíří a potenciálně zahrne i Írán, tedy klíčového světového producenta a vývozce ropy, a také Spojené státy. Teherán minulý týden k vyhlášení embarga na izraelskou ropu. Ač Izrael příliš ropy netěží, jde o signál, že se Írán může do napjaté blízkovýchodní situace zapojovat aktivněji. To by mohlo vést k odezvě ze strany Spojených států, které v blízkovýchodní oblasti nyní zvyšují svoji vojenskou přítomnost. Zatím zjevně zejména za účelem odstrašení. Je možné, že toto odstrašení zapůsobilo, což ale opět pomáhá držet cenu ropy pod 90 dolary za barel, takže díky tomu pak io dále zlevňují pohonné hmoty v ČR.
Americký útok na Írán
Ropa Brent může výrazně zdražit – ze současné úrovně pod 90 dolarů za barel až citelněji nad úroveň 100 dolarů za barel – zejména právě v případě rozšíření současného střetu. V krajním případě by Izrael mohl iniciovat útok právě na Írán, s podporou USA. Americký ministr zahraničí Antony Blinken již déle nevylučuje vojenský útok na Írán, jenž má Teheránu zabránit ve vývoji jaderné zbraně. Nyní by se tedy nabízela možnost.
Jenže Teherán by mohl podniknout odvetu. Třeba útokem na ropná zařízení v Saúdské Arábii, v masivnějším měřítku než roku 2019, nebo blokací Hormuzské úžiny, která slouží k vývozu podstatné části arabské ropy a ropných paliv, zhruba pětiny celkového světového vývozu. To by cenu ropy potenciálně vyhnalo hodně nahoru. A tím pádem i cenu benzínu či nafty v Česku. Potenciálně až k úrovni 45 korun za litr.
Ratingové agentury přestávají Česku hrozit zhoršením ratingu. Je to dobrá zpráva pro Fialovu vládu. Ta po měsících boje s inflací dostává mezinárodně uznávaný „štempl“, že se jí daří dostat veřejné finance pod kontrolu.
Lukáš Kovanda: Dělá to dobře. Pochválily ratingové agentury Fialovu vládu
Názory
I pokud by ale Spojené státy přikročily nikoli k útoku na Írán, ale jen ke striktnějšímu vynucování embarga na vývoz íránské ropy, může se cena barelu ropy Brent snadno dostat nad úroveň 100 dolarů. USA nyní přivírají oči nad vývozem íránské ropy, neboť tento vývoz stlačuje světovou cenu ropy a jde tak proti zájmu Ruska. Zpřísnění postoje Washingtonu vůči Teheránu se tak hodí Rusku, neboť zvýší cenu ropy a přihraje Kremlu další peníze na válčení na Ukrajině.
V důsledku stupňování blízkovýchodního střetu hrozí výrazné oslabení eura a také koruny vůči dolaru. Za euro by se nemusel dát koupit ani jeden celý dolar, pokud cena ropy překročí 110 dolarů za barel, plyne z nedávné analýzy japonského finančního domu Nomura. Euro ale stahují dolů také další problémy: opětovně sílící obavy z platební neschopnosti Itálie, hrozba částečné deindustrializace Německa vinou drahých energií a další roztočení inflace, zejména v důsledku právě zdražující ropy, případně i plynu. Tyto faktory nesvědčí ani koruně, jejíž citelnější oslabení vůči dolaru by jen dále zdražilo pohonné hmoty v Česku.
