Lukáš Kovanda: Proč se vláda zdráhá snížit DPH na potraviny, když ji máme jednu z nejvyšších v EU?
Vláda se zdráhá snížit DPH na potraviny. Obává se totiž výpadků příjmu státní a veřejné kasy. O kolik peněz by ji připravilo? Záleží, jakých potravin by se snížení DPH týkalo a v jakém rozsahu by bylo, ale lze předpokládat, že roční náklady snížení by se pohybovaly v pásmu od 10 do 20 miliard korun. To nejsou zanedbatelné náklady, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Zvláště ne za současné situace, kdy vláda na letošek sice plánuje schodek státního maximálně 295 miliard korun, ale třeba podle Národní rozpočtové rady je i tak nerealistický. Pravděpodobnější je, že schodek bude letos kolem 360 miliard korun. Vláda tak musí hledat úspory, a ne vytvářet nový dluh právě třeba snížením DPH na potraviny.
Nevyzpytatelná reakce obchodních řetězců
Pokud by ale byla schopná ušetřit, jak vládní strany hlavně před volbami ostatně slibovaly, byla by to jiná písnička. V takovém případě by se DPH na potraviny mohla výrazněji snížit, třeba ze stávající patnáctiprocentní sazby na desetiprocentní. Otázkou by pak ovšem bylo, do jaké míry by snížení daně promítli do svých cen prodejci, například obchodní řetězce.
Snížení DPH na potraviny ze současných 15 procent na 13 nebo 14 procent se podle Potravinářské komory ČR ve spotřebitelských cenách příliš neprojeví. Mluvčí komory Helena Kavanová uvedla, že na ceny stále tlačí vysoká inflace a firmy se také musí potýkat se stoupajícími náklady na obaly, tlakem na růst mezd a stále vysokými cenami energií. O zavedení jedné snížené sazby DPH uvažuje vláda. Komora podporuje snížení DPH na potraviny až na pět procent. Ke snížení daně opakovaně vyzývá také Agrární komora ČR.
Potravináři dál lobbují za razantnější snížení DPH u svých produktů
Politika
Zkušenost třeba i ze sousedního Německa z doby pandemie roku 2020 naznačuje, že by promítnutí nebylo úplné a že by si tedy řetězce na úkor státu (a daňového poplatníka) navýšily své marže. To je další důvod, proč se zatím vláda zdráhá sazbu DPH snížit. Navíc ministerstvo financí nyní uvažuje o zrušení nejnižší sazby DPH, tedy té desetiprocentní. Kompenzačně by v takovém případě mohlo snížit stávající patnáctiprocentní sazbu na úroveň třinácti nebo čtrnácti procent. To by tedy DPH z potravin snížilo, ale jen poměrně nepatrně, takže by to řadoví nakupující sotva postřehli.
DPH u potravin je nejvyšší ve střední Evropě
Argumentem pro snížení DPH je, že je jedna z nejvyšších v EU. Německo uplatňuje na potraviny sazbu sedmiprocentní, Rakousko desetiprocentní, Polsko běžně na základní potraviny sazbu pětiprocentní, kterou však nyní kvůli rapidní inflaci tamní vláda snížila na nulu, a konečně Slovensko sazbu desetiprocentní. Česko má tedy z těchto zemí DPH na potraviny nejvyšší, což je jeden z důvodů, proč je celá řada potravin například v Polsku, ale někdy i třeba v Německu, znatelně levnější než v Česku.
Skloubit tak rozdílné strany jako jsou Piráti na jedné straně a ODS nebo TOP 09 na druhé vyžaduje sloní dávku diplomacie a trpělivosti zároveň. Účastníci současné pětikoalice se před víc než rokem rozhodli, že do toho půjdou, že jim vládnutí stojí za nějaké ty ústupky. Vytvořili takzvaný vládní půdorys. Mocným katalyzátorem byla omamná vůně moci podpořená sto osmičkou.
Dalibor Martínek: Prokletí vládního půdorysu. Daně, stavební zákon a další. Vše se nekonečně vleče
Názory
Pokud by vláda ke snížení DPH přistoupila, mělo by být trvalé, neboť jinak prodejci a řetězce nepromítnou snížení daně tolik do konečných cen. A také by mělo být kompenzováno odpovídajícím navýšením příjmů veřejných rozpočtů, případně doprovázeno odpovídajícím seškrtáním některých veřejných výdajů. Ideálně tedy v rozsahu 10 až 20 miliard ročně.
Snížení DPH na potraviny je přitom ekonomicky i sociálně žádoucí, pokud tedy budou splněny výše uvedené podmínky. Zejména proto, že zlevnění potravin by pomohlo hlavně sociálně slabším domácnostem typu těch tvořených důchodci nebo samoživiteli. V rozpočtech těchto lidí mají výdaje na potraviny vyšší podíl, než je tomu u bohatších lidí. Vhodně provedené a kompenzované trvalé snížení DPH na potraviny, alespoň na ty základní typu mléčných výrobků, masa, pečiva, případně ovoce a zeleniny, je tedy vhodným příspěvkem k udržení sociálního smíru.
Další komentáře Lukáše Kovandy čtěte zde:
Vláda zvažuje zavést opět jen dvě sazby daně z přidané hodnoty (DPH), letos chce přinést návrh důchodové reformy a pracovat na snížení rozpočtového deficitu v příštím roce. A to i díky tomu, že letošní rok by měl být po tom loňském přece jen klidnější. „Teď chceme pokračovat v tom, abychom udrželi nižší ceny energií a dlouhodobě je dokázali zachovat. Od toho se odvíjí to, co musíme dělat v Česku se zastropováním cen. Možná nic, protože to bude fungovat. Možná strop ani nebude do budoucna potřeba,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro ČTK.
Premiér Fiala: Energetickou krizi už ustojíme. Nastal čas na změnu DPH, finiš důchodové reformy a snížení deficitu
Leaders
