Lukáš Kovanda: Průmyslová inflace v Česku je nižší než v okolních zemích. Euro není zárukou nižší inflace
V Česku je průmyslová inflace nižší než v okolních zemích, euro tedy není zárukou nižší inflace. Příklad vývoje ceny nafty v Česku to podtrhuje, neboť ta zdražuje v posledním roce čtvrtým nejpomalejším tempem v celé EU, a to díky poměrně silné koruně, jež vůči dolaru ztrácí méně než euro, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Inflační tlaky v české průmyslové výrobě v listopadu dále zeslábly. Meziročně inflace cen průmyslových výrobců činila 21,3 procenta. To je nejméně od letošního února, na jehož konci začala ruská invaze na Ukrajinu. Ta inflační tlaky v průmyslové výrobě umocnila. Meziměsíčně ceny průmyslových výrobců v ČR klesly o celé jedno procento, tedy nejvýrazněji od roku 2018. Meziměsíční pokles cen průmyslové výroby á do značné míry na svědomí zlevnění pohonných hmot.
Bývalý guvernér České národní banky Zdeněk Tůma se podle svých slov tak nějak přirozeně ponořil do byznysu s nemovitostmi. Je jedním ze zakladatelů fondu kvalifikovaných investorů s názvem IRQ, který se chce věnovat především nájemnímu bydlení v Praze a Brně. Jejich prvním projektem by měl být bytový dům v pražských Holešovicích. „Chceme budovat portfolio nájemního bydlení,“ říká Tůma.
Zdeněk Tůma: Nájemních bytů bude přibývat. A nájmy dál porostou
Reality
Vývoj cen pohonných hmot v ČR je ostatně příznivější než ve většině zemích EU za celý poslední rok. V uplynulém týdnu se dokonce cena benzinu v Česku dostala na úroveň před agresí na Ukrajině. Je to klíčový důvod, proč Česko vykazuje nižší inflaci cen průmyslových výrobců než okolní země. Česko ji má nižší než Německo, Slovensko, Rakousko i Polsko, jak zachycuje graf ČSÚ (viz níže). Z grafu plyne, že Česko má také citelně nižší inflaci cen průmyslových výrobců než EU jako celek.
Pohonné hmoty v České republice v posledním roce zdražovaly v rámci celé EU citelně podprůměrným tempem. Vyplývá to ze statistiky, kterou včera zveřejnila Evropská komise. Její nová čísla jsou tak v příkrém rozporu se zažitou představou, že v Česku pohonné hmoty naopak zdražují nadprůměrně výrazně. To mohlo platit v některých z uplynulých měsíců letošního roku, kdy docházelo k přechodnému navýšení marží například čerpadlářů, ale z meziročního srovnání nic takového neplyne.
Evropská centrální banka (ECB) zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 2,50 procenta. Rada guvernérů to udělala už počtvrté za sebou, tentokrát ale méně než na posledních dvou zasedáních. ECB svým rozhodnutím následuje americkou centrální banku (Fed), která tempo zvyšování úrokových sazeb také zpomalila.
Evropa bojuje s inflací. Centrální banka zvýšila úrokovou sazbu
Money
Vždyť v tomto týdnu zdražuje benzín v České republice meziročně o 0,8 procenta, plyne z dat Evropské komise. Přitom průměr pro celou Evropskou unii činí 3,9 procenta. Nejvýrazněji, o 38 procent, zdražuje benzín v Maďarsku. To je dáno zejména tím, že tam v minulém týdnu musela vláda premiéra Viktora Orbána nouzově ukončit režim zastropování cen pohonných hmot, který platil od poloviny loňského listopadu.
Ještě výhodnější nafta
Ještě lépe je na tom Česko v případě nafty. V jejím případě se ovšem projevuje červnové snížení spotřební daně z ní o 1,50 koruny na litr, které je stále v platnosti, na rozdíl od snížení spotřební daně z benzínu. Nafta v Česku za poslední rok zdražila o 7,4 procenta. Příznivější vývoj ceny této pohonné hmoty zaznamenaly jenom tři země EU. A sice opět Malta, kde se cena nafty meziročně nezměnila, a dále Portugalsko a Nizozemsko, kde nafta zdražila o 4,3, resp. 6,6 procenta.
V žádné zemi EU nafta meziročně nezlevnila. Nejvýrazněji zdražuje v meziročním pohledu opět v Maďarsku, a to o 50,8 procenta. V zemích EU jako celku nafta za poslední rok průměrně zdražila o 16,6 procenta.
Vláda rozhodla od ledna zastropovat ceny energií pro velké podniky, a to na stejných cenových úrovních, jaké budou platit pro domácnosti, tedy na úrovni 6000 korun za jednu megawatthodinu včetně DPH v případě elektřiny a 3000 korun včetně DPH v případě plynu.
Zastropování cen energií pro velké podniky přichází. Hrozí „maďarský scénář“?
Názory
Klíčovým důvodem jen podprůměrného zdražení pohonných hmot v ČR v kontextu EU je vývoj kursu koruny k dolaru, v němž se ropa a ropné produkty na světových trzích obchodují. Meziročně česká měna vůči té americké oslabila jen o zhruba procento, zatímco euro vůči dolaru za stejnou dobu ztratilo zhruba 5,5 procenta.
Vzhledem k tomu, že průmyslová inflace je vyšší než v Česku ve všech okolních zemích, včetně těch, které platí eurem, nedá se říci, že euro by bylo zárukou nižší inflace. Není tedy zřejmé, že by Česko vykazovalo nižší inflaci, pokud by již eurem platilo. Naopak, mohla by být vyšší. To proto, že úrokové sazby Evropské centrální banky jsou přes jejich růst z poslední doby stále citelně nižší než sazby České národní banky. Nejde přitom o maličkost. Úroveň cen výrobních, včetně cen průmyslových výrobců, totiž do značné míry předznamenává úroveň cen spotřebitelských.
