Lukáš Kovanda: Putinovo tažení za silnější rubl zaplatí i Češi. Ještě víc jim zdraží energie
Ruský prezident Vladimir Putin rozhodl, že Rusko bude za svůj plyn a ropu žádat od takzvaných nepřátelských států platbu v rublech. Země, které uplatňují sankce vůči Rusku, včetně zemí EU a Česka, tak budou muset za ropu i plyn platit místo v dolarech či eurech právě v ruské měně.
Kreml tak vytváří dodatečnou poptávku po ruské měně, která utlumí citelné oslabování rublu, k němuž dochází v důsledku sankcí Západu uvedených v důsledku ruské invaze na Ukrajinu koncem února.
Putin zadal ruské centrální bance, aby během týdne připravila platební schéma, které platby v rublech umožní.
Kreml svým opatřením reaguje na sankce Západu ještě z jiného hlediska. Sankce vedly ke zmrazení zhruba poloviny devizových rezerv ruské centrální banky. Putin si tak uvědomil, jak je Rusko zranitelné, drží-li měnu zemí, jež jej sankcionují. Bude se tedy snažit přejít v nejvyšší možné míře k přijímání plateb v rublu, případně v čínské nebo indické měně, protože v případě těchto měn zmrazení nehrozí.
V neposlední řadě Putina ke kroku motivuje politika, resp. snaha znepříjemnit západním odběratelům surovin život. A přitom se může tvářit dále, že veškeré své závazky – objemově – plní, pouze tedy v jiné měně.
Rusko už za plyn určený pro Evropu nebude brát eura ani dolary. Platby se chystá podle vyjádření ruské hlavy státu inkasovat už pouze v rublech. Ruská měna v reakci na zprávu posílila.
Platby za plyn uhraďte v rublech, vzkázal Putin Evropě. Měna posílila
Politika
Krok Kremlu tak v Evropě zdraží plyn i ropné produkty, včetně benzínu či nafty, a to i odběratelům z řad českých firem a domácností. Evropští odběratelé si budou musel vyčlenit prostředky v rublech, za něž suroviny uhradí. S držením rublu je ovšem spojeno poměrně výrazné kursové riziko, neboť ruská měna je zejména po invazi Ruska na Ukrajinu značně rozkolísaná a hrozí její hluboký propad. Proti kursovému riziku se budou muset odběratelé v EU poměrně nákladně pojistit, bude-li to možné, případně akceptovat ztráty spjaté s rozkolísaností rublu. Tyto dodatečné náklady pak přenesou na konečné odběratele včetně těch z řad českých firem a domácností.
Zhruba 90 procent plynu, který Česko spotřebovává, je plyn ruský, ačkoli převážně dovážený z Německa. Němečtí přímí odběratelé ruského plynu započtou vyšší náklady pojištění proti kursovému riziku do ceny pro své zákazníky v ČR a ti pak třeba i do cen pro tuzemské odběratele plynu a obecně energií z řad domácností.
Putinův krok dále stupňuje napětí v obchodních vztazích Ruska a EU. S vyšší pravděpodobností nyní hrozí odvetný krok EU v podobě odstřižení se od ruských dodávek energií. Proto ceny benzínu, nafty či plynu v EU porostou i z tohoto důvodu. Ruku v ruce s tím zdraží také elektřina, neboť podstatná část elektřiny se v EU vyrábí právě z plynu.
Sotva se české podniky stačily otřepat z dopadů pandemie covidu, přišla válka na Ukrajině, která zasadí byznysu další ránu. Podle průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory už dopady konfliktu pociťuje nebo očekává 90 procent českých podniků. Konflikt tlumí byznys prostřednictvím výrazně vyšších cen surovin, sankcí, problémů v dodávkách i výpadku zaměstnanců z Ukrajiny.
Válka na Ukrajině zhoršila situaci českých podniků. Její dopady jen začínají u drahých energií
Zprávy z firem
Firmy z Evropské unie zasažené protiruskými sankcemi budou mít nárok na státní pomoc až 400 tisíc eur (9,8 milionu korun), oznámila Evropská komise (EK). Za tímto účelem uvolnila pravidla poskytování státní pomoci, která by to jinak neumožňovala. Unie zavedla proti Rusku sérii sankcí a na další se chystá. Je to trest za invazi ruských vojsk na Ukrajinu.
Evropa zmírňuje dopady války na byznys. Firmy zasažené sankcemi mohou čerpat až 400 tisíc eur
Money
