Lukáš Kovanda: Řetězce a obchodníci si prý loni a jen na cukru „namastili kapsu“ 500 miliony korun navíc
Kdo může za drahé potraviny? Ve sporu zemědělců a obchodních řetězců se akademická půda staví na stranu zemědělců.
Například jen na cukru si řetězce a obchodníci loni „namastili kapsu“ půlmiliardou korun navíc, vypočítává ekonom Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity. Rozdrobení zemědělci prý nemají zdaleka takovou tržní sílu jako koncentrované (oligopolní) řetězce, aby ovlivnili cenu. Jinak než oligopolním působením řetězců prý nelze vysvětlit dramatické zdražení nejen cukru, ale třeba také vajec.
Národní političtí lídři si začínají uvědomovat dopad Green Dealu na voliče. A zatímco například Německo leká příliv čínských elektromobilů, Francii zase čeká další zhoršení celkového ratingu jejího dluhu.Lukáš Kovanda: Green Deal EU se ocitá po palbou Paříže či Berlína
Názory
Závěry České zemědělské univerzity tak stvrzují poznatek zveřejněný na stránkách České národní banky, že loni dramaticky stoupl podíl marží a zisků (třeba právě řetězců) na celkovém výkonu české ekonomiky. Podstatnou složkou rapidní inflace tak v Česku loni byla nebývale rozbujelá takzvaná maržová inflace (neboli inflace zisků firem), o níž hovoří například největší švýcarská banka UBS.
Maržovou inflaci umožnily fabulativní narativy řetězců a dalších firem, že kvůli válce na Ukrajině a jejím dopadům je třeba zdražovat více, než bylo vzhledem k objektivnímu růstu nákladů nutné. Veřejnost, vystrašená z války, a to i politiky, v rámci svého strachu tolerovala řetězcům a firmám obecně vyšší marže, a tedy i vyšší zisky. Nechala se holit jako příslovečná ovečka.