Zajímá nás
Lukáš Kovanda: Rozpočet je v nejlepším stavu za pět let
Vláda nadále hospodaří nejlépe od roku 2019, a to přes mimořádnou inflaci uplynulých let. Pomáhá jí makroekonomická stabilizace, pokles cen energií i konsolidační balíček.
Státní rozpočet letos ke konci srpna hospodařil nejlépe od roku 2019. Srpnový schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023. Činí 175,8 miliardy korun. Ještě nižší než srpnové schodky uplynulých čtyř let je tedy v reálném vyjádření, protože plně zahrnuje i mimořádně vysokou inflaci let 2021 až 2023 a s ní související inflační znehodnocení koruny, které předchozí pololetní deficity logicky zahrnují jen zčásti nebo vůbec.
Vládě se podařilo zvrátit nárůst deficitu z prvních pěti měsíců letoška. Vždyť ke konci letošního května deficit státního rozpočtu činil 210,4 miliardy korun. Vládě se podle všeho podaří naplnit letošní schválený schodek 252 miliard korun. Ve druhém pololetí totiž deficit zpravidla narůstá pomaleji než v tom prvním.
Fialova ale vláda vytvoří celkově o zhruba 320 miliard větší dluh než předchozí vláda Babišova. I proto, že v příštím roce opět naroste počet státních zaměstnanců. Rozpočet na příští rok se ale pozitivně nese ve znamení vysokých výdajů na investice či obranu. 
Lukáš Kovanda: Fialova vláda nasekala větší dluh než ta za Babiše. Rekordně ale investuje
Názory
Za zlepšením hospodaření státu oproti minulým létům stojí zejména stabilizace celkové makroekonomické situace při pokračující velmi nízké míře nezaměstnanosti, obecný pokles cen energií na evropských burzách a dopady od letoška platného konsolidačního balíčku a stále platné daně z neočekávaných zisků. Růst mezd, jejž pohání nízká míra nezaměstnanosti, letos citelně navyšuje inkaso daně z příjmu fyzických osob, ke konci srpna meziroční nárůst činí zhruba 17 procent, což odpovídá dvanácti miliardám korun. V inkasu této daně se částečně projevuje i konsolidační balíček.
Výrazně, meziročně o 42 miliard korun, roste také inkaso z pojistného na sociální zabezpečení, kde se projevuje růst výdělků ve stabilizující se ekonomice. Současně znatelně stoupá, o více než čtrnáct miliard korun, inkaso daně z přidané hodnoty. To narůstá díky letošnímu oživení spotřeby domácností, kterou umožňuje odeznění mimořádně vysoké inflace a letošní růst reálných mezd, k němuž dojde poprvé po dvou letech propadu. Inkaso DPH zvyšuje také konsolidační balíček, resp. přesunutí vybraného zboží a služeb z okruhu zdanění sníženou sazbou do okruhu zdanění sazbou základní.
Zatímco příjmy státu tedy v období od letošního ledna do srpna stouply meziročně o takřka 25 miliard, výdaje meziročně narostly jen o šest miliard. Došlo sice k navýšení výplat důchodů, k vzestupu plateb do státních fondů zemědělského i dopravní infrastruktury či k nárůstu výdajů na obranu, avšak současně masivně, o takřka 48 miliard korun, poklesla státní podpora v oblasti energií. Její pokles umožňuje zmíněný výrazný pokles burzovních cen elektřiny a plynu, k němuž v uplynulé době v celé Evropě došlo.
Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy
Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun. Mělo by tak pokračovat snižování deficitu, když na letošní rok je plánovaný 252 miliard korun a loni byl 288,5 miliardy korun. 
Předvolební rozpočet počítá se schodkem 230 miliard
Money
Učitele stále víc vyčerpává komunikace s rodiči dětí. Pro většinu z nich je to dokonce náročnější než komunikace se studenty. To je sdělení výzkumu vědců Národního institutu Syri. No, to bude zase pěkný školní rok.
Dalibor Martínek: Učitelů přibývá a nechtějí se bavit s rodiči. To bude zase husté
Názory
