Lukáš Kovanda: Rusko nouzově zastavilo pád rublu. Otázkou je na jak dlouho
Ruská centrální banka v úterý překvapivě a mimo své řádné zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o 3,50 bodu na 12 procent. Nouzovým opatřením se snaží zastavit pád rublu, který v pondělí oslabil za psychologicky důležitou hranici 100 rublů za dolar.
Ruská centrální banka pohotovostním krokem ustupuje tlaku trhu i Kremlu. Rubl v reakci zpevnil ze včerejších úrovní převyšujících i hodnotu 102 za dolar na úroveň těsně pod 98 za dolar. Je ovšem otázkou, na jak dlouho.
Ruská měna se v pondělí ráno středoevropského času propadla nad psychologicky důležitou úroveň 100 rublů za dolar. Tato úroveň má značnou symboliku i z pohledu kremelských propagandistů typu Vladimira Solovjova. Ten už minulý týden v ruské televizi rozhořčeně vinil z pádu měny ruskou centrální banku. Nyní je tedy ještě hůře. Navzdory tomu, že právě ruská centrální banka podnikla minulý týden zásadní opatření, které i podle analytiků mělo pád rublu alespoň na čas zbrzdit. To se ale neděje.
Rubl prudce padá, ruští propagandisté zuří. Dávají to za vinu centrální bance
Trhy
Kreml nese výrazný pokles kurzu rublu se značnou nelibostí. Klíčový ekonomický poradce prezidenta Vladimira Putina Maxim Oreškin v pondělí nezvykle přes média centrální bance vytkl, že její měnová politika je příliš holubičí. Už v minulém týdnu kritizoval měnovou politiku ruské centrální banky kremelský televizní propagandista, Vladimir Solovjov.
Putin ale tedy zatím rozhodně neprovádí žádnou „erdoganomiku“, naopak. Trhy i Kreml nyní unisono volali po utažení ruské měnové politiky, jehož se jim nyní dostalo. Zatímco v Turecku tamní vládce Recep Tayyip Erdogan až donedávna šel naopak proti volání trhů a prosazoval až příliš holubičí měnovou politiku. Tedy takovou, s jejíž vzdálenou obdobou nyní po tlaku ruská centrální banka ukončuje.
Ruská ekonomika se může vrátit na předválečnou úroveň už v příštím roce, přizpůsobí se totiž dopadům mezinárodních sankcí. Uvedla to agentura Bloomberg. Snaha Kremlu o rozšíření náboru do armády by ale mohla tento cíl ještě zmařit.
Pokud Putin něco nezkazí, ruská ekonomika se může vrátit na předválečnou úroveň již příští rok
Money
Utahující se smyčka západních sankcí
Putin sice na jedné straně vnímá benefit slabého rublu – spočívající v tom, že třeba za vývoz barelu ropy utrží její ruský exportér číselně více. Opravdu, na začátku letoška ruský vývozce prodal barel ropy Ural za 3320 rublů, nyní je to za 7300 rublů. Jenže druhou stranu mince představuje z Putinova hlediska fakt, že při takovém oslabení rublu už se jeden dolar – jako v pondělí – prodává za více, než je psychologicky i symbolicky důležitých 100 rublů. A to je zkrátka propagandisticky těžko obhájitelné, i pro ruského prezidenta. A že slabý kurz rublu k dolaru není pro Rusko pozitivní, tomu intuitivně rozumí i nevzdělaný Rus odkudsi z venkova Dálného východu.
Pro Kreml je prostě kurz rublu k dolaru pilířem propagandy – na rozdíl od Erdogana a kurzu turecké liry. Zdá se dokonce, že centrální banka dostala zadání stlačit kurz pod právě úroveň 100 za dolar. Proto zvedla sazbu jen tak, aby kurz snížila na dvojcifernou hodnotu, ale už ne o moc víc, neboť čím vyšší úrok, tím palčivější dušení daného hospodářství je – dušení prostřednictvím příliš drahých úvěrů, a tedy investic.
Za pádem rublu, letos o více než 25 procent, je zejména dramatický propad tržeb ruských vývozců. A s ním ruská centrální banka ani pohotovostně nic nezmůže. Zvedla tedy úrok, čímž ekonomiku dusí více, než by chtěla, ale vývoz plynu nebo ropy nestoupne. Kolem ruské ekonomiky se zkrátka utahuje smyčka západních sankcí. Rubl tak může zase rychle oslabit na úrovně nad 100 za dolar.
Tržby za vývoz ruského plynu se letos mají propadnout na necelou polovinu loňského údaje. Co víc, Rusku se ani do roku 2030 nepodaří vrátit je na úroveň roku 2021, tím méně loňska, kdy je mimořádně šponovala válka. Analytici ruské poradenské společnosti Jakov a partneři tedy nepočítají s tím, že by v příštích minimálně sedmi letech dokázali odběratelé typu Číny či Indie a dalších zejména asijských zemí ztracené západní zákazníky zastoupit.
Ruští vězni najatí do bojů na ukrajinské frontě popsali listu The New York Times, jaké panují podmínky v ruské armádě, včetně nepravidelného vyplácení mezd v menší výši, než jakou jim ruský stát slíbil ve smlouvách. V obsáhlém materiálu mimo jiné vypověděli, že nemají možnost odškodnění v případě zranění, velitelé jim brání odnášet těla mrtvých z bojiště a armáda na ně vyvíjí tlak, aby na frontě zůstali i poté, co jim vyprší kontrakt.
Posílají nás na jatka. Vězni najatí ruskou armádou popsali její praktiky, stěžují si na plat i tlak od velitelů
Politika
