Lukáš Kovanda: Ruský plyn je „zbraní“ Kremlu proti EU, vynáší však i Norům
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se opřela do Ruska. Kreml podle ní využívá plynu jako „zbraně“. V Římě tak promluvila v kontextu probíhající diskuse ohledně zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Na této zbrani ovšem vydělává i třeba Norsko.
Výstavba plynovodu skončila v září, nyní čeká na zprovoznění. K tomu potřebuje schválení německých úřadů a pak také Bruselu.
Baerbocková minulý týden zavítala do Washingtonu. Spojeným státům je Nord Stream 2 dlouhodobě „trnem v oku“. Už administrativa předchozího prezidenta Donalda Trumpa usilovala o zastavení projektu. Administrativa Joea Bidena sice řekla, že projekt akceptuje, neboť nechce zhoršovat vztahy s Německem, ale nelze vyloučit, že v zákulisí stále proti plynovodu intenzivně lobbuje. A zvláště, jedná-li právě s politiky, jako je Baerbocková, kteří Nord Stream 2 kritizují relativně nejostřeji.
Burzovní cena plynu v EU se vrátila nad psychologickou úroveň 100 eur za megawatthodinu, poprvé od 29. prosince loňského roku. Je tedy evidentní, že evropská plynová krize nepolevuje. Flotila tankerů, která v prosinci vyvezla historicky rekordní objem zkapalněného zemního plynu, zamířila z USA do Evropy koncem minulého roku, ale přinesla jen krátkodechou úlevu.
Plynová krize nepolevuje. Cena plynu je zpět nad 100 eur megawatthodinu
Názory
Baerbocková, spolupředsedkyně německých Zelených, patří mezi vrcholnými německými politiky k nehlasitějším kritikům projektu. Pokud Rusko bude chtít posílat Evropě více plynu, může podle ní využít stávající plynovod Nord Stream 1. Má prý dost volné kapacity. Gazprom, ruský plynárenský monopol, jejž ovládá Kreml, už od konce léta loňského roku omezuje dodávky plynu Evropě. Citelné je omezování od srpna, kdy německé úřady daly poprvé jasně najevo, že zprovoznění Nord Streamu 2 neposvětí jen tak snadno. Může jít ale i shodu okolností, bez příčinné souvislosti.
Ruský monopol své dlouhodobě nasmlouvané dodávky plní. Snížení krátkodobých dodávek pak zdůvodňuje tím, že v Evropě chybí v důsledku enormního růstu ceny plynu dostatečná poptávka, pročež se plyn vrací zpět – směr Rusko. Proti takovému vysvětlení ale někteří evropští politici staví protichůdné vysvětlení, včetně právě Bearbockové, podle nichž Kreml snižuje dodávky zcela záměrně, aby tak tlačil na rychlé zprovoznění Nord Streamu 2. Sám ruský prezident Vladimir Putin se loni nechal slyšet, že zprovoznění plynovodu by Evropě ulevilo a tlačilo na pokles cen.
Zatím největší funding round estonského provozovatele alternativní přepravy Bolt firmě vynesl rekordních 628 milionů eur (asi 15,3 miliardy korun). Nejnovější finance od investorů ohodnocují firmu na 7,4 miliardy eur (asi 180 miliard korun), oznámil Bolt. 
Magnet na investory. Bolt získal rekordních 628 milionů eur
Zprávy z firem
Ve skutečnosti ale může současná situace Gazpromu a jeho akcionářům v čele s Kremlem vyhovovat nejen geopoliticky, z hlediska tlaku na Evropu, ale i ryze ekonomicky. Americká banka Morgan Stanley nyní zveřejnila analýzu, podle níž je pro Gazprom finančně výhodnější, když za současných podmínek plyn dodávaný na bázi krátkodobých kontraktů zadrží v Rusku, místo aby jej dodal do Evropy.
Ruský monopol totiž evropskému trhu s plynem dominuje. A tím více nyní, když v rámci zelené transformace EU a německé Energiewende dochází na starém kontinentu k odstavování uhelných i jaderných elektráren. Zelené zdroje přitom zatím nejsou s to vypadlou kapacitu stabilizovaně nahrazovat. Zvláště tehdy ne, když panují nepříznivé povětrnostní podmínky, což byl případ loňska, s dopadem do cen pokračujícím i letos.
Investiční fond Breakthrough Energy Catalyst (BEC), za kterým stojí zakladatel společnosti Microsoft a miliardář Bill Gates, plánuje investovat až 15 miliard dolarů (přes 323 miliard korun) do projektů zaměřených na čistou technologii ve Spojených státech, Británii a Evropské unii. V rozhovoru s listem Financial Times to řekl výkonný ředitel tohoto soukromo-veřejného fondu Jonah Goldman.
Gatesův fond investuje až 15 miliard dolarů v oblasti čistých technologií
Leaders
Pokud se Gazpromu omezením krátkodobých dodávek podaří zvednout burzovní cenu plynu v Evropě o deset procent, což z důvodu jeho dominantního postavení na evropském trhu a zmíněným současným podmínkám není tak náročné, navýší podle uvedené analýzy Morgan Stanley svůj hrubý zisk o deset procent. Jestliže o deset procent zvýší svůj export plynu do Evropy, navýší svůj hrubý zisk ovšem pouze o pět až šest procent. Zdá se tedy, že Evropa, zejména EU, si na sebe překotným ozeleňováním ušila past, na které teď Kreml ještě k tomu vydělává.
Pikantní je, že vedle ruské vlády může na omezování dodávek plynu Evropě vydělávat kromě ruské také vláda norská. Norský státní penzijní fond je čtvrtým největším akcionářem Gazpromu. Jeho podíl je sice dramaticky nižší než podíl Kremlu, pochopitelně, nicméně i tak je pravdou, že země, jež tolik dotuje elektromobilitu, ji momentálně dotuje i ze zisku z problematické ruské plynové politiky, uplatňované vůči Evropě – slovy Baerbockové – jako „zbraň“.
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto dodala v loňském roce celosvětově 878 200 vozů. Meziročně jde o pokles o 126 600 aut. Důvodem poklesu je pandemie koronaviru i krize s nedostatkem čipů do palubní elektroniky.
Škoda Auto loni dodala o skoro třetinu méně vozů než před pandemií
Zprávy z firem
