Lukáš Kovanda: Síkelův energetický tarif problém neřeší. Jen maskuje jeho příznaky
Úsporný energetický tarif lidem pomůže jen nepatrně. Nejběžněji přibližně v rozsahu maximálně kolem patnácti procent. Ministr průmyslu Jozef Síkela absolutně neřeší podstatu problému, pouze plošně a na dluh maskuje příznaky drahých energií.
Ale teď konkrétně. Vytápění a ohřev vody běžného rodinného domku plynem vyjde společně s platbou za napájení elektrických spotřebičů na zhruba 95 tisíc korun ročně. Pokud je zdrojem energie elektřina, a k vytápění slouží třeba přímotop, pak je třeba počítat s náklady až kolem 115 tisíc korun ročně. Tyto náklady navíc v nadcházející topné sezóně dále vzrostou.
Sněmovna bude o vládním návrhu na zavedení úsporného tarifu, který má pomoci domácnostem snížit výdaje za energie, rozhodovat ve zkráceném jednání. Podpořila to dnes i opozice po kritice, že vláda s návrhem přichází pozdě. Na základě doporučení sněmovního hospodářského výboru by se příspěvek mohl vztahovat nejen na elektřinu a plyn, ale i na teplo. Maximální možná výše příspěvku by se mohla zvýšit z vládou navržených 20 tisíc korun na 30 tisíc korun.
Stát by mohl vedle elektřiny a plynu přispět i na teplo do domácností
Politika
Energetický tarif, který má platit v nadcházející topné sezóně (od 1. října 2022 do 1. října 2023), podle aktuálních informací přinese domácnostem úsporu maximálně asi 16 tisíc korun. Pomůže proto jen nepatrně. Nejběžněji přibližně v rozsahu maximálně kolem patnácti procent výdajů dané domácnosti za energie.
Jde o plošné opatření, od nákladů energie uleví všem, i tedy bohatým domácnostem, které to nepotřebují. Pokud by byl zacílený, mohly se jeho celkové náklady, vyčíslené ministerstvem průmyslu a obchodu na necelých 31 miliard korun, použít na výraznější pomoc například dvaceti procentům těch opravdu nejpotřebnějších domácností.
Ministr Jurečka je lidový, prostě co ho napadne, to řekne. Teď ho napadly vyšší daně pro bohaté. Že je to blbost mu řekli už kolegové z vlády, za uši mu pak dali za takový nápad veřejně se vyjadřující ekonomové.
Dalibor Martínek: Blíží se největší krize za třicet let. Vláda není slyšet. Možná už má prázdniny
Názory
Řešení na dluh není řešením
Hlavním nedostatkem tarifu ale je to, že se snaží vlastně jen zamaskovat příznaky vážného ekonomického a sociálního problému, tedy drahých energií, aniž by se alespoň zčásti snažil řešit jeho podstatu. Vzhledem k tomu, že hospodaření státu je a bude hluboce schodkové, bude se tarif platit jen z dalšího, dodatečného veřejného dluhu. Jinými slovy, za tarif zaplatíme v budoucnosti vyššími daněmi. Nebo jej splatí naše děti.
Vláda tedy zatím neřeší problém drahých energií nijak jinak než jen dalším dluhem. Drobným pozitivem je to, že tarif má alespoň domácnosti motivovat k úspornému nakládání s energiemi, což jej odlišuje od toho naprosto nejtupějšího, plošného rozhazování. Tento klad je však málo k tomu, aby bylo možné tarif označit za opravdu celospolečensky přínosný.
Vláda by měla do poloviny příštího roku připravit plán restrukturalizace státní energetické společnosti ČEZ. Agentuře Reuters to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podrobnosti ale neuvedl. V červnu ve svém televizním projevu sdělil, že stát chce mít v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny. A zatímco se na tím vláda Petra Fialy stále radí, Francouzi hlásí, že do zestátnění energetického kolosu EDF skutečně jdou.
Francouzi už vědí, Fiala se stále jen radí. Plán restrukturalizace ČEZ bude do roka
Politika
Podstatu problému drahých energií je totiž třeba řešit systémovými kroky, nikoli záplatováním na dluh. Vláda si například letos mohla vytáhnout z ČEZ větší dividendu. Stát by ale měl hlavně vést vážnou diskusi o přehodnocení celkové energetické politiky. Drahé energie tu s námi totiž budou minimálně po několik let, nelze je tedy jen stále záplatovat dluhem. A ani dividenda ČEZ, byť by byla i citelně vyšší, sama o sobě nepostačí.
