Lukáš Kovanda: Snížení spotřebky z paliv se nepovedlo. Oslavily je polské firmy, čeští řidiči platí dál rekordní sumy
Snížení spotřební daně z paliv ani po měsíci čeští řidiči nepocítili. Vydělávají na něm ale hlavně polští a maďarští čerpadláři, kteří za rekordní marži prodávají produkci z ruské ropy.
Přesně před měsícem, tedy v poslední květnový den, se pohonné hmoty v Česku naposledy prodávaly za cenu bez snížené spotřební daně. Snížení spotřební daně, o 1,50 koruny na litr, k němuž došlo 1. června, motoristé v ČR prakticky vůbec nepocítili. V průměru se nyní pohonné hmoty – benzín a nafta dohromady – prodávají o 1,60 koruny za litr dráže než před snížením daně, tedy než právě v poslední květnový den.
V příštích sedmi dnech navíc ceny pohonných hmot dále vzrostou, zhruba o 15 haléřů na litr. Důvodem jsou stále vysoké ceny ropy na světových trzích a slabý kurs koruny k dolaru.
Čtěte komentáře ekonoma Lukáše Kovandy
To, že se snížení daně z paliv minulo účinkem, připouštějí i někteří vládní představitelé, například ministr zemědělství Zdeněk Nekula. Ten zdůvodňuje, proč během války na Ukrajině a silně kolísajících cen nechce snížit DPH na vybrané potraviny, právě tím, že ani snížení spotřební daně (a tedy také návazně vypočítávané DPH) na pohonné hmoty nepřineslo kýžený efekt.
Snižování nefunguje ani v Německu
Snížení daně z pohonných hmot přináší rozčarování také za hranicemi. V Německu na tři měsíce snížili daně z pohonných hmot. Jedná se o podobné opatření, k jakému se v červnu uchýlila vláda česká, jež daň snížila hned na čtyři měsíce, přičemž opatření dohromady vyjde na čtyři miliardy korun. Rozdíl je v tom, že německá vláda otevřeně připouští, že čerpadláři v zemi promítli snížení daní do konečných cen jen ze zhruba 50 procent. Někteří ekonomové dokonce spočetli, že jen ze zhruba 30 procent.
Také v Česku efekt snížení daně podle všeho utlumili čerpadláři, kteří si díky němu navýšili marže a snížení daně tak plně nepromítli do konečných cen. Bylo by ostatně překvapivé spíše to, pokud by tomu bylo jinak. To by totiž odporovalo dosavadním ekonomickým poznatkům z různých částí světa. Třeba v případě benzínu tuzemští čerpadláři ani v dnech hned po snížení daně nesnížili konečnou cenu o více než 60 procent rozsahu snížení spotřební daně a návazně DPH.
Maďarský MOL šokuje a zavádí maximální denní odběr pohonných hmot 50 litrů. Může se to dotknout také Čechů, kteří přes Maďarsko vyrazí na každoroční dovolenou do Chorvatska. MOL měl limit již doposud, ale činil 100 litrů na den, což se běžných řidičů nedotklo.
První omezení na čerpačkách. MOL na svých stanicích v Maďarsku stanovila limit 50 litrů na den
Zprávy z firem
Jako jinde ve světě. Třeba na počátku milénia ve Spojených státech, konkrétně státech Illinois a Idaho, přenášeli tamní čerpadláři do konečných cen pro zákazníky snížení daně jen ze 70 procent. V roce 2020 zase ekonomové dospěli na základě dat z Německa a Francie k tomu, že čerpadláři promítli pandemické snížení daně z pohonných hmot do konečných cen na totemech průměrně pouze ze 61.
1,5 miliardy korun navíc pro čerpadláře
Ekonomové na základě rozsáhlého vzorku dat obecně upozorňují na existenci asymetrie při změně daně z přidané hodnoty. Asymetrie znamená, že prodejci promítají zvýšení DPH do konečných cen intenzivněji než snížení DPH stejného rozsahu.
Například studie publikovaná americkým Národním úřadem pro ekonomický výzkum shledává, že dvakrát intenzivněji. Toto zjištění potvrzuje na vzorku dat sestávajícího ze všech změn DPH, které se v EU uskutečnily v letech 1996 až 2015. Jestliže tato asymetrie existuje v takto rozsáhlém souboru dat, je zřejmé, že čekat při snížení DPH (či spotřební daně) jeho plné promítnutí do konečných cen, hraničí s neznalostí elementárních ekonomických poznatků.
Vláda ČR tak snížením daně čerpadlářům přihrála zhruba 1,5 miliardy korun daňových poplatníků jako bezpracný bonus. A to zejména čerpadlářům polským a maďarským, kteří v ČR provozují dvě největší sítě čerpacích stanic. V nichž stále ve velkém českým řidičům prodávají zlevněnou ruskou ropu, resp. produkty z ní, za západní ceny.
Během šesti let počet ročně prodaných ojetých automobilů s elektrickým motorem stoupl osmkrát, podíl na trhu ale stále mají mizivých 0,11 procenta. Největší hráč na trhu použitých automobilů Aures a její síť AAA auto proto očekává další růst zájmu – a to i přes zvyšující se ceny elektrických ojetin –, záležet bude zejména na tom, jak dopadne plán EU na zákaz spalovacích motorů od roku 2035, vůči kterému se v úterý negativně postavilo Německo.
AAA: Ojeté elektroauto se prodává nejčastěji za 800 tisíc korun
Zprávy z firem
Hlavní ekonomka Světové banky (SB) Carmen Reinhartová pochybuje, že se americké a světové ekonomice podaří vyhnout recesi vzhledem k prudkému růstu inflace a úrokových sazeb a také vzhledem ke zpomalení tempa růstu v Číně. 
Hlavní ekonomka Světové banky: Fed zaspal. Globální recesi už se nejde vyhnout
Money
