Lukáš Kovanda: Stát se v plánu přiživit se na rekordních ziscích bank přepočítal
České banky mají za rok 2022 historicky rekordní zisky, poprvé v historii přes 100 miliard korun. Svědčí jim vysoká inflace a vysoké úroky, stát však přesto jejich mimořádným zdaněním nezíská zdaleka tolik, kolik plánoval, uvádí hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Zisk bank a spořitelen v Česku loni poprvé v historii překonal psychologickou hranici 100 miliard korun, když dosáhl úrovně 102,6 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Česká národní banka. Dosud nejvyššího zisku dosáhly tuzemské banky a spořitelny v roce 2019, a to 89,7 miliardy korun.
Po Komerční bance, České spořitelně i UniCredit Bank oznámila výsledky hospodaření také ČSOB. Tato čtveřice největších tuzemských bank se v posledním roce těší z výrazného nárůstu zisků. Letos stoupl jejich zisk meziročně zisk o třetinu. O ten se ale už v příštím roce budou muset podělit, kvůli windfall tax. 
Zisky velkých bank rapidně rostou. Od příštího roku se o ně musí podělit
Money
Po dvou letech poměrně slabých zisků, 2020 a 2021, se tak zisky finančních domů v ČR vrací na trendovou dráhu růstu profitability, na které se pohybovaly před pandemií covidu-19. Samotná výše zisku není v případě bank klíčovým kritériem posuzování výkonnosti. Více vypovídající jsou v tomto ohledu poměrové ukazatele návratnosti vlastního kapitálu nebo návratnosti celkových aktiv, které zisk poměřují právě s uvedenými proměnnými.
Banky v loňském roce těžily z prostředí poměrně vysokých úrokových sazeb. Centrální banky zvyšováním úrokových sazeb bojují proti rapidní inflaci a kvůli výrazné inflaci a inflačním očekáváním stoupají také tržní úrokové sazby. Oboje se příznivě promítá do ziskovosti bank, neboť to navyšuje úrokové marže, a tedy úrokové výnosy. Ty představují klíčový zdroj bankovního zisku.
Ziskovost bank se jen vrací na normál
Ruku v ruce s dlouhodobým růstem ekonomiky dochází přirozeně například k růstu objemu celkových aktiv bank. Právě proto je více vypovídající posuzovat výkonnost bank výše uvedenými poměrovými ukazateli. Z nich neplyne, že by reálná ziskovost bank rostla excesivně. Spíše byl loňský rok návratem ke standardní ziskovosti zdravého bankovního sektoru, jaký ten český dlouhodobě představuje.
Ziskovost bank není mimořádná, je nižší než kdykoli v období let 2008 až 2019. Pouze se mimořádně rychle vrací rychle do normálu, komentuje čerstvou statistiku České národní banky hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Zisk bank není mimořádný, jen se rychle vrací na normál
Názory
Fialova vláda však přesto loni rozhodla zatížit šestici největších českých bank daní z mimořádných zisků. Ta se však vztahuje až k ziskům za letošní rok. Dotčené banky evidentně přistoupily k různým formám optimalizace, aby letos svůj daňový základ snížily. Takže stát nakonec na mimořádné dani bank získá až řádově méně, než zamýšlel. Plánoval od nich mimořádně vybrat až 35 miliard korun.
Jak výrazně se vládnutí Andreje Babiše podepsalo na České republice, posoudí až historie. Totéž ostatně platí i pro současný kabinet Petra Fialy. Jednu věc lze ale soudit již nyní. A to jsou dojmy běžných lidí. A tady je jeden obří rozdíl, který nyní se změnou valorizačního vzorce opět nabyl obřích rozměrů. Zatímco za Babiše nebylo sice líp, většina lidí se přesto cítila jako vítězi. To Fialův kabinet za sebou nechává jen poražené. 
Stanislav Šulc: Proč Fialova vláda za sebou nechává jen poražené?
Názory
