Lukáš Kovanda: Stát vybírá suverénně nejvíce na daních. Cenou za to je hluboký propad životní úrovně
Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních, a to se ještě dočká tučného inkasa mimořádné „daně z drahé elektřiny“. Státu svědčí výrazný růst ziskovosti nejen ČEZ, ale i podniků jako Agrofert – ten hlásí růst zisku o 124 procent, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019 (viz graf níže).
Navíc se stát v srpnu dočká inkasa mimořádné „daně z drahé elektřiny“, v objemu zhruba 54 miliard korun. Tu lidé a firmy státu de facto odvedli skrze vysoké faktury za elektřinu a plyn od ČEZ, který následně svůj rekordní zisk vrátí nikoli jim, ale už státu, v podobě historicky zcela rekordní dividendy.
Češi dál šetří s elektřinou. V prvním čtvrtletí letošního roku její spotřeba v Česku klesla meziročně o pět procent. Z odběratelů nejvíce šetřily domácnosti. Ještě výrazněji se snížila výroba elektřiny, která meziročně klesla o více než sedm procent, uvedl Energetický regulační úřad (ERÚ).
Domácnosti se naučily šetřit elektřinou. Klesla její spotřeba i výroba
Money
Stát těží nejen z loňského dramatického, zhruba osminásobného nárůstu ziskovosti ČEZ, ale i dalších velkých podniků, jako je Agrofert. Holding Agrofert ze svěřenských fondů Andreje Babiše podle dnes zveřejněných údajů loni navýšil svůj zisk o 124 procent, z 5,8 na 12,97 miliardy korun.
Cenou za vyšší výběr daní je pád životní úrovně
Ovšem nárůst ziskovosti velkých podniků – a z toho plynoucího příslušného daňového a dividendového inkasa státu – je vykoupen historickým pádem životní úrovně obyvatelstva České republiky. Tento pád stále i letos hledá své dno. Propady z doby světové finanční krize nebo covidu byly proti dnešku nicotností.
Průměrná mzda v Česku v prvním čtvrtletí sice nominálně stoupla, po započtení inflace se ale meziročně propadla o 6,7 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Nejlépe se dařilo lidem v energetice, kde mzdy stouply o čtvrtinu, tedy o více, než činila inflace.
Zákeřná inflace. Reálné mzdy ve čtvrtletí se kvůli ní propadly šestý kvartál v řadě
Money
V prvním letošním čtvrtletí totiž změna reálného měsíčního příjmu na obyvatele vykázala suverénně nejhlubší meziroční propad za celé období minimálně od roku 2005, ukazují data ČSÚ, zveřejněná minulý týden (viz graf níže).
Příjmy obyvatelstva ČR totiž i letos nadále nahlodává mimořádně vysoká, dvouciferná inflace, která v květnu dosáhla 11,1 procenta. Přitom ovšem břímě inflace dopadá převážně právě na běžné občany a spotřebitele, nikoli na firmy a podniky. Míra zisku podnikové sféry, která zachycuje její ziskovost, totiž v prvním letošním čtvrtletí rostla meziročně o více než tři procentní body, a to už třetí kvartál v řadě.
Firmám se daří přenést vyšší náklady na spotřebitele
To značí citelně nadprůměrný růst ziskovosti firem a podniků. Podniková sféra tak evidentně své inflačně navýšené náklady přenáší na zákazníky a spotřebitele, přičemž je v rámci tohoto přenosu v celé řadě případů schopna si ještě k tomu navýšit vlastní marže a zisk.
První samostatný televizní duel premiéra Petra Fialy (ODS) a předsedy nejsilnější opoziční strany Andreje Babiše (ANO) ve funkčním období vlády premiér Fialy přinesl podle očekávání konfrontaci a vzájemnou kritiku obou politiků. Zprvu se v televizi CNN Prima News obviňovali ze zavinění inflace, rozpory vznikly i v souvislosti s rozpočtem nebo dotační politikou státu. Výrazná většina debaty se týkala ekonomických témat, došlo ale i na obrannou dohodu mezi ČR a Spojenými státy nebo na volby do Evropského parlamentu. Podle politologa Jana Kubáčka v debatě mírně zvítězil Fiala, ustál i nepříjemná témata. Pro Babiše bylo důležité ukázat, že je králem opozice, míní.
Za inflaci může vláda, řekl Babiš. Fiala ho vyzval, aby snížil marže Agrofertu
Politika
Zmíněná data ČSÚ tak korespondují s aktuálním poznatky OECD, Banky pro mezinárodní platby či České národní banky. V Česku se totiž už loni propadly reálné mzdy vůbec nejvíce ze zemí OECD, tedy ze všech zemí ekonomicky rozvinutého světa, vyplývá z aktuálně zveřejněných dat této organizace (viz graf níže).
Firmám typu energetických podniků, zemědělských či petrochemických firem nebo třeba obchodních řetězců a dalších se totiž v Česku na poměry OECD relativně snadno dařilo přenášet břímě inflace na zákazníky z řad běžných občanů. Ti drahotu akceptovali. A firmy a podniky tak byly schopné často ještě na inflaci vydělat.
Zafungoval fenomén „ziskové“ inflace
V Česku byl totiž fenomén takzvané ziskové (maržové) inflace obzvláště silný i v mezinárodním měřítku. Tento fenomén potvrzuje nově zveřejněná výroční zpráva basilejské Banky pro mezinárodní platby. Reálné mzdy v inflační periodě let 2022 až 2023 poklesly ve vyspělých světových ekonomikách dramaticky více, než je historicky v takových časech obvyklé. V Česku byl navíc tento pokles, jak už je uvedeno, vůbec nejvýraznější z celé OECD. Naopak firmy si růst svých zisků udržely na solidní úrovni, zatímco historicky se jim to tak nedařilo.
Máme tu další číslo statistického úřadu. Pokles maloobchodních tržeb. Meziročně se v dubnu tržby v obchodech snížily o 7,7 procenta. Dokonce i v porovnání z března na dubem lidé utratili podle údajů statistického úřadu o 0,3 procenta méně. Pokles tržeb v obchodech trvá již téměř tři čtvrtě roku. Češi svou nechutí nakupovat stahují českou ekonomiku do recese.
Dalibor Martínek: Obchodníci zradili své zákazníky. Proto Češi nenakupují a ekonomika chřadne
Názory
Firmy typu energetických společností, zemědělských holdingů nebo obchodních řetězců loni umně využily různých, z velké části vyfabulovaných narativů, které jim dovolily zdražit nad rámec objektivního růstu nákladů. Své zisky a jejich růstovou dynamiku si tak navzdory rapidní inflaci udržely. Zaplatil je zákazník z řad řadových občanů, a to v podobě mimořádně zdražené elektřiny, plynu nebo potravin. Čelil často vyšší inflaci, než jaká odpovídala objektivnímu růstu nákladů firem. Právě vysoká inflace je stěžejním důvodem nebývalého propadu reálných výdělku v drtivé většině zemí OECD.
Narativy, které firmy využily k navýšení svých marží a zisků – i v Česku se loni již tak poměrně vysoký podíl zisků na celkovém výkonu ekonomiky ještě navýšil –, byly různé. V Česku to byla válka na Ukrajině a „marketingové“ zveličování jejích ekonomických dopadů, které podpořila dikce mnohých politiků, která strašila veřejnost (např. i použitím výrazu „válečná daň“). Třeba v Chorvatsku zase posloužilo přijetí eura, jež firmy a podnikatelé rovněž využili jako zdůvodnění výraznějšího zdražení, než jaké by odůvodňoval reálný růst nákladů.
Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy čtěte zde:
Kdo může za drahé potraviny? Ve sporu zemědělců a obchodních řetězců se akademická půda staví na stranu zemědělců. 
Lukáš Kovanda: Řetězce a obchodníci si prý loni a jen na cukru „namastili kapsu“ 500 miliony korun navíc
Názory
