Lukáš Kovanda: Česko zkrotí inflaci i dluh. Paradoxně ale klesne pravděpodobnost přijetí eura
Zkrocení inflace i veřejného dluhu, k němuž v Česku především vlivem vývoje ve světě a statistických daností dojde v příštím roce, ve skutečnosti snižuje, nikoli zvyšuje, pravděpodobnost, že Česko přijme euro, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
I když Česko bude díky zkrocení inflace i deficitů plnit přístupová kritéria, stoupenci eura tím pádem přijdou o přesvědčivý argument pro vstup do eurozóny. Tím je nyní to, že většina zemí eurozóny - ovšem třeba s výjimkou Slovenska - vykazuje nižší inflaci než Česko a zároveň se pomaleji než Česko zadlužuje. Tento argument, zdá se, poslední dobou měl na část veřejnosti svůj vliv, neboť podpora eura o něco stoupla. Byť většina veřejnosti je stále proti přijetí jednotné evropské měny.
Stále převažují euroskeptici
Například podle nejnovějšího šetření Eurobarometer, zveřejněného minulý měsíc, celkem 54 procent obyvatel České republiky nesouhlasí s tím, aby země přijala euro. Naopak 44 procent je pro vstup Česka do eurozóny. Výsledky se příliš neliší od těch loňských, přesto je určité navýšení podpory eura patrné.
Evropská centrální banka na svém čtvrtečním zasedání zvýšila základní úrok o čtvrt procentního bohu na 4,25 procenta. Rada guvernérů o zvýšení sazeb rozhodla už podeváté za sebou. Ponechala si však otevřené možnosti, zda bude potřeba úroky ještě zvýšit, čímž se snaží vrátit inflaci ke stanovenému dvouprocentnímu cíli. 
ECB dál bojuje s inflací. Základní úrok zvýšila na 4,25 procenta
Money
Jenže když ani nejvyšší inflace za posledních zhruba třicet let, ani rekordní zadlužování České republiky, které z makroekonomického hlediska charakterizují uplynulých dvanáct měsíců, výrazněji obyvatele ČR k podpoře eura nevedou, těžko se jeho podpora zvýší v ekonomicky lepším čase.
Odrazující příklad Slovenska
Při výrazném poklesu inflace a stlačení deficitů pod úroveň tří procent HDP, což oboje nastane od příštího roku, bude veřejnost s korunou spokojená a nebude mít důvod pošilhávat po euru. Navíc podle valné většiny prognóz bude mít „eurové“ Slovensko vyšší inflaci než „korunové“ Česko jak v roce 2024, tak 2025. To, že Česko od příštího roku a dále bude splňovat klíčová kritéria pro přijetí eura, tedy kritérium přiměřené inflace a přiměřeného deficitu veřejných financí, tak trochu paradoxně sníží volání Čechů po euru a tím pádem tedy pravděpodobnost jeho přijetí.
Dlouhodobě středoevropské měny spíše posilují, s výjimkou maďarského forintu. Vliv mají i rozpočtové deficity. 
Bankéři: Válka na Ukrajině ukázala na sílu středoevropských měn
Money
Pravděpodobnost přijetí eura by citelně stoupla tehdy, pokud by Česko nebylo s to inflaci trvaleji zkrotit a pokud by se jeho kontrole naprosto vymykaly deficity i růst zadlužení. V takovém případě by se veřejnost časem většinově přiklonila k euru jako k záchraně před makroekonomickým neumětelstvím české vlády a České národní banky.
Další komentáře Lukáše Kovandy čtěte zde:
Českou korunu drží na silných úrovních i tuzemské firmy, které si díky nižším sazbách půjčují v eurech. Ty následně směňují za koruny a tím vytvářejí poptávku po tuzemské měně a tlačí na její posílení. Silná koruna zase Čechům zlevňuje zahraniční dovolenou, třeba v oblíbeném Chorvatsku.
Eurománie českých firem zlevňuje Čechům dovolenou v Chorvatsku
Money
