Lukáš Kovanda: Trump dělá Ameriku malou. Zatím
Po takřka dvou měsících pobytu Donalda Trumpa v Bílém domě se nezdá, že tradičně stodenní doba hájení by v jeho případě měla pro Ameriku dopadnout dobře. Doba hájení sice ještě neuplynula celá, avšak již nyní se zdá, že lze celkem bezpečně říci, že ani po jejím uplynutí nezbude než pravit, „Trump dělá Amerikou malou“. Namísto velkou. Namísto skvělou. Jak zněly jeho patetické předvolební sliby, jež daly do mocného pohybu hnutí MAGA.
Světoví investoři se od Ameriky odvracejí nevídaným způsobem. Přesouvají své peníze do jiných světových končin. Existuje snad průkaznější indicie fatálního střízlivění z Trumpa? Odvracejí se od toho, co v uplynulých letech činilo Amerikou velkou, i když to Trump cupoval a sliboval mnohem, mnohem víc. Odvracejí se od akcií technologických obrů i od dolaru samotného.
Spojené státy se pod Trumpovým vedením zase odvracejí od globalizace samotné a relativně volného obchodu s ní spojeného, jako by chtěly opustit nejen západní vojenskou alianci, ale i světové trhy. Ale co za to získávají? A tvrzení, že Trumpova kúra se blahodárně projeví až po nějakém čase, po prvotním náročném období zahájené léčby, léčby šokem, úplně neobstojí. Neboť třeba právě akcie nejsou ani tak o ziscích současných jako o těch budoucích. Vyjadřují sázku investorů na budoucnost. Na budoucnost již po kúře. Ta tedy nemusí být pro Ameriku nijak zářná.
Zlato je nejdražší v dějinách, poptávku výrazně posilují i nákupy centrálních bank. Česko má teď nejvíce zlata od roku 1998, brzy by mělo mít nejvíce cenného kovu v historii.
Lukáš Kovanda: Zlatu svědčí roztříštěnost světa i obavy z inflace
Názory
Peníze mezinárodních investorů míří z Ameriky třeba do Německa. Od konce loňského roku akcie hlavního německého burzovního ukazatele DAX podávají o 56 procent lepší výkon než v souhrnu sedmička velkých amerických technologických firem – již tvoří Alphabet (matka Googlu), Amazon, Apple, Meta (matka Facebooku), Microsoft, Nvidia a Tesla. Kdokoli tedy v daném období spekuloval na pokles akcií této „velké sedmičky“ a takto získaný výnos vložil do akcií německého ukazatele DAX, dočkal se od přelomu roku zhodnocení svých prostředků o oněch 56 procent.
Fiasko dosavadních Trumpových kroků stvrzuje také pravidelné měsíční šetření Bank of America, jedné z největších bank USA, spočívající v dotazování manažerů světově nejvýznamnějších investičních fondů. Investiční profesionálové nyní uvádějí v souhrnu největší odliv investic z amerických akcií za poslední zhruba čtvrtstoletí. Možná by to bylo i za mnohem delší dobu, pokud by již tehdy Bank of America svá šetření prováděla. Takzvané „chytré peníze“, tedy kapitál řízený právě investičními profesionály, míří v masivním rozsahu pryč z amerických akcií a do Evropy a do takzvaných rozvíjejících se trhů, zhusta asijských. Pokud tedy zatím Trump někoho dělá velkým, je to Evropa a Asie. Chtěl to tak?
Americký prezident Donald Trump hrozí zemím Evropské unie zavedením cla ve výši 200 procent na víno, šampaňské a další alkoholické nápoje, které do USA vyvážejí. Trump cla hodlá zavést, pokud EU začne uplatňovat clo na americkou whisky, jak Brusel plánuje. Clo na whisky hodlá EU zavést coby součást odplaty za Trumpova nová cla na ocel a hliník, zavedená tento týden.
Trumpova cla zřejmě zlevní Čechům francouzské víno. Ohrozí to české vinaře?
Názory
Možnou obranou Trumpa může být ta, že jen urychluje hlubší změny, jež by tak jako tak nastaly. Dají se označit jako geopolitické tříštění či jako rozpad druhdy se pod taktovkou globalizace jednotícího světa do určitých bloků, v kontextu už plně hmatatelného nástupu multipolarity. Projevem tohoto tříštění jsou nejen přiblížené chmury obestírající americké akcie, jež z globalizujících se finančních trhů těžily jako žádné jiné, ale také třeba dramatický propad přílivu přímých zahraničních investic do Číny. Ten aktuálně spadl na úroveň naposledy patrnou někdy v první polovině 90. let. Což byla doba, kdy vrcholná éra globalizace, hyperglobalizace, vlastně teprve začínala.
Éru hyperglobalizace, zdá se, nyní střídá éra sílícího nacionálního kapitalismu. Tak kdysi Vladimir Iljič Lenin označoval světový pořádek, v němž vlády jednotlivých zemí svými zásahy podněcují, ba vynucují domácí užití domácích zdrojů. S tím se pojí omezení přeshraničních kapitálových toků. Z něj sice masivně těžila třeba právě Čína, klíčový vítěz éry hyperglobalizace. Ale také velké americké korporace. Jejich akcie nyní tolik pláčou.
Je jen otázkou času, než bude pláč až tak usedavý, že bude Trumpa nutit k zásadní změně svého stávajícího kursu. A je další otázkou, zda tou dobou bude ještě možná.
Stačilo šest měsíců a všem, kdo se smáli Elonu Muskovi, že zaplatil za sociální síť Twitter 44 miliard, najednou dochází dech. Podle nejnovější valuace totiž hodnota sítě X narostla opět na 44 miliard dolarů, ačkoli v říjnu spadla pod deset miliard. Došlo k tomu při prodeji starých podílů ve firmě z počátku března.
Má Musk skutečně zlaté ruce? Hodnota jeho sociální sítě dramaticky narostla. X už zase stojí 44 miliard dolarů
Trhy
Akcie francouzského provozovatele telekomunikačních satelitů Eutelsat za poslední týden poskočily o zhruba 300 procent. Investoři totiž spekulují, že Elon Musk vypne Ukrajině internet přes Starlink.
Lukáš Kovanda: Musk vypne Ukrajině Starlink, spekulují investoři. Akcie jeho evropského konkurenta raketově rostou
Trhy
