Lukáš Kovanda: Svéráz národní „erdoganomiky“. Turecká lira dramaticky padá, poprvé stojí méně než korunu
Turecká lira dramaticky padá, už stojí méně než jednu korunu. Za Erdoganova prezidentování koruna vůči posílila o více než 900 procent, roku 2014 byla lira i za více než deset korun, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Turecká lira se v úterý před půlnocí středoevropského času propadla pod psychologickou úroveň jedné koruny české, a to poprvé v historii. Dnes ráno se lira prodává za 0,976 koruny, tudíž dále oslabuje. Rekordně slabá je turecká měna také vůči dalším měnám, například americkému dolaru, vůči němuž klesla na historické minimum dnes ráno.
Erdogan proti zbytku světa
Lira oslabuje dlouhodobě. Stěžejním důvodem je svérázná představa staronového tureckého prezidenta, Recepa Tayyipa Erdogana, že lékem na inflaci je ve skutečnosti snižování úrokových sazeb. Tato představa, již ovšem odmítá drtivá většina světových odborných ekonomů, tvoří páteř takzvané „erdoganomiky“.
Erdoganův triumf ve volbách může Čechům výrazně zlevnit dovolenou v Turecku. Turecké měně hrozí, že vůči koruně do konce letoška oslabí o 31 procent. Plyne to z prognózy americké banky Morgan Stanley.
Erdoganův volební triumf zlevní Čechům letní dovolenou
Trhy
Ta se projevuje ponejvíce právě extrémně uvolněnou měnovou politikou i v čase, kdy by ji valná většina jiných zemí razantně zpřísňovala. Erdogan v uplynulých letech instaloval do čela turecké centrální banky takové lidi, kteří byli co možná nejloajálněji ochotni přistoupit na praktickou aplikaci svérázu „erdoganomiky“.
Výsledkem je fiasko
Není ovšem příliš divu, že „erdoganomika“ končí fiaskem. Za dobu Erdoganova prezidentování, od konce srpna roku 2014, turecká lira oslabila proti prakticky všem měnám světa, výjimkou je argentinské peso. Česká koruna za dobu Erdoganovy vlády zpevnila vůči liře o více než 900 procent. Zatímco na začátku Erdoganova vládnutí coby prezidenta se lira prodávala o za více než 10,50 koruny, nyní už je tedy za méně než korunu. Z evropských měn už více vůči liře v dané době zpevnil jen švýcarský frank.
Turci tuto neděli míří k volebním urnám. K nákupu nemovitostí se jich vydává stále méně. Díky vysoké inflace ceny raketově rostou a řada Turků již na hypotéku nedosáhne. Pěkný byt v žádané istanbulské čtvrti vyjde dráže než v Dubaji. 
Nemovitosti v Istanbulu jsou astronomicky drahé a ceny rychle rostou
Reality
Po svém letošním květnovém znovuzvolení Erdogan ovšem evidentně zařazuje zpátečku. V sobotu jmenoval ministrem financí Mehmeta Simseka, někdejšího bankéře z Wall Street, stratéga americké investiční banky Merrill Lynch. Mezinárodní trhy sází na to, že Simsek s „erdoganomikou“ skoncuje, alespoň tedy v její vyhrocené podobě. V prvním prohlášení po svém jmenování Simsek opravdu deklaruje úmysl návratu ke konvenční hospodářské politice. Doslova uvádí, že „komptabilita s mezinárodními normami bude patřit k jejím klíčovým principům“.
Změna, nebo rozvrat turecké ekonomiky
Simsek, prvotřídní bankéř i podle západních standardů, si je samozřejmě dobře vědom nebezpečnosti svérázu „erdoganomiky“ a navíc zjevně jako jeden z mála o ní dokázal přesvědčit, alespoň zčásti, i samotného Erdogana. Ten si ostatně jistě nepřeje vstoupit do tureckých dějin jako muž, jenž zničil národní měnu a rozvrátil ekononomiku. Což je přesně to, co Turecku při pokračujícím bezhlavém uplatňování „erdoganomiky“ hrozí.
Míra inflace v Turecku v dubnu zvolnila na 43,68 procenta z březnových 50,51 procenta, uvedl turecký statistický úřad. Výsledek je mírně lepší, než odhadovali analytici. Zemi čekají v polovině května parlamentní a prezidentské volby, ve kterých by mohl kvůli vysokým životním nákladům ztratit většinu úřadující prezident Recep Tayyip Erdogan.
Volby v Turecku se blíží. A nezkrotná inflace náhle prudce klesá
Money
Lira v těchto dnech tedy citelně oslabuje nikoli proto, že by trhy obávaly pokračování či vyhrocení „erdoganomiky“, ale paradoxně proto, že je začíná být patrný jistý odklon od ní. „Erdoganomika“ totiž spočívá nejen v udržování nízkých úrokových sazeb v době pádivé inflace.
Aby bylo za takových podmínek zachování zdání alespoň jakés takés stability, centrální banka musí mohutně intervenovat za stabilitu kurzu. Vlastně uplatňuje extrémně vyhrocenou podobu přístupu, jejž v uplynulém zhruba roce praktikuje také Česká národní banka: nezvedá úrokové sazby, ale devizovými intervencemi – přímými či jen slovními – udržuje kurs měny výše.
Za tři týdny Turecko volí nového prezidenta a s blížícími se volbami roste nejistota na měnovém trhu a turecká lira nadále oslabuje. Turci se snaží své úspory chránit na speciálních účtech, které dotuje tamní vláda, aby zabránila ještě většímu oslabování domácí měny.
Turci válčící s inflací se před volbami bojí o své úspory
Money
V uplynulých dnech ale turecká centrální banka, dost možná již pod Simsekovým vlivem, opouští či zmírňuje své dosavadní nákladné, byť zastřené intervence na podporu liry, jež se staly nedílnou součástí „erdoganomiky“. Oslabování liry vůči měnám ve světě, včetně koruny, tak ještě nabralo na tempu.
Což je jistě dobrá zpráva pro české turisty, jež se letos do Turecka chytají na dovolenou. I přes citelnou inflaci v zemi, pohybující se stále kolem 40 procent, by měli mít relativně velmi levné nákupy suvenýrů, potravin, hodování ve restauracích a barech, různé výlety či služby.
Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy čtěte zde
Země EU a skupiny G7 loni a ještě letos na přelomu roku v rámci svých sankcí zakázaly nebo zásadně omezily dovoz ruské ropy a ropných produktů. Ve skutečnosti ale i přes tyto sankce proudí ruská ropa ve velkém na Západ dále. A to ve zpracované podobě – třeba jako motorová nafta. A skrze třetí země typu Číny. Ve velkém tak dochází k „praní špinavé ruské ropy“. To zjišťuje dnes zveřejněná studie finského Střediska výzkumu energií a čistého ovzduší, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Čína a další země závratně vydělávají na „praní špinavé ruské ropy“ a jejím přeprodeji na Západ
Názory
