Lukáš Kovanda: V Česku je desátá největší bída v EU
V Česku je desátá největší bída v EU. Slováci ji mají vyšší, navzdory nižší inflaci. Vůbec největší bídu má pět zemí, které vesměs platí eurem: Estonsko, Litva, Řecko, Španělsko a Lotyšsko. Tyto země mají index bídy vyšší než 20. Vyplývá to z dat Eurostatu.
Index bídy vzniká jako součet míry nezaměstnanosti a míry inflace. Výpočet aktuálního indexu bídy vychází z nejnovějších dat, jak je zveřejňuje Eurostat: tedy z březnové míry nezaměstnanosti v jednotlivých zemích EU a z dubnové míry inflace v těchto zemích.
Index bídy v Česku činí 15,5 bodu. Údaj je součtem březnové míry nezaměstnanosti v ČR, dle metodiky ČSÚ, respektive Eurostatu, která činí 2,3 procenta, a dubnové míry harmonizované inflace, jež v ČR představuje 13,2 procenta.
Zatímco tedy Česko vykazuje jednu z nejvyšších měr inflace v EU, index bídy má „až“ desátý nejvyšší v EU. To proto, že tíživost dopadu citelné inflace tlumí stále velmi nízká nezaměstnanost. Zaměstnaní lidé se pochopitelně s inflací utkávají snáze než ti nezaměstnaní. A v Česku dlouhodobě panuje nejnižší míra nezaměstnanosti v celé EU.
Agentura S&P Global Ratings snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ukrajiny o jeden stupeň na CCC+, což značí značná rizika nesplácení. Důvodem je vojenský konflikt, který se protáhl více, než se původně předpokládalo. Výhled ratingu je negativní. To znamená, že se v nejbližších měsících může dále zhoršit.
Agentura S&P snížila rating Ukrajiny, je na úrovni Argentiny nebo Mosambiku
Money
Výpočet indexu není jen prostým postavením dvou důležitých makroekonomických ukazatelů vedle sebe a jejich sečtením. Mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti v jisté míře existuje příčinná vazba. Nízká míra nezaměstnanosti je totiž často symptomem přehřívajícího se trhu práce. Jeho přehřívání zpravidla doprovází silný tlak na růst mezd, neboť zaměstnavatelé „nemají, kde brát“, a tento tlak zase bývá klíčovou příčinou inflace. Tuto provázanost právě nyní registrujeme i v Česku. Rapidní současná inflace je v Česku tedy do určité míry daní za dlouhodobě velmi nízkou nezaměstnanost.
Slovensko podepsalo nové kontrakty na nákup zemního plynu, kterými do konce příštího roku sníží závislost na dodávkách suroviny z Ruska asi o dvě třetiny. Ministr hospodářství Richard Sulík řekl, že země má zajištěny dodávky plynu do konce roku 2023. Podle něj do 10. července bude mít Slovensko v zásobnících dostatek plynu k pokrytí spotřeby do konce příští zimy. Slovensko bylo dosud značně závislé na dodávkách plynu i ropy z Ruska.
Slovensko se z většiny obejde bez plynu z Ruska. Dodají ho Norové
Politika
Třeba Itálie vykazuje třikrát až čtyřikrát vyšší míru nezaměstnanosti než Česko. Italská míra nezaměstnanosti je tudíž už tak vysoká, že znatelně tlumí dopady inflace, pramenící například z prudkého růstu cen energií. Inflace v Itálii, představující 6,3 procenta, je totiž ani ne poloviční v porovnání s tou v ČR. Index bídy je v Itálii ovšem nakonec jen mírně nižší než v Česku (14,6 v 15,5); a to přesto, že má ČR více než dvojnásobnou inflaci.
Index bídy zemí EU současně demonstruje, že euro nechrání ani před inflací, ani před nezaměstnaností. Vždyť nejvyšší hodnotu indexu vykazuje úvodem zmíněná pětice zemí, které eurem platí.
