Lukáš Kovanda: Vláda podceňuje náklady na zastropování cen energií
Zastropování je „úsporný tarif na steroidech“, ale nemotivuje k úsporám jako v Rakousku. Jeho náklady lze odhadnout na 200 miliard korun ročně, což válečná daň ani z poloviny nepokryje.
Vláda včera večer oznámila záměr zastropovat cenu elektřiny pro domácnosti a živnostníky na úrovni šesti korun za jednu kilowatthodinu, včetně DPH. Plyn pak zastropuje na úrovni tří korun za kilowatthodinu, včetně DPH. Vliv na výši záloh by tato zastropování měla mít již v listopadu.
K zastropování elektřiny dochází na úrovni, jež podle dnešního kursu odpovídá zhruba 203 eur za megawatthodinu. S úrovní zastropování čítající 200 eur za megawatthodinu pracuje nejčastěji také Evropská komise, takže česká úroveň stropu zhruba odpovídá pravděpodobnému unijnímu limitu.
Až o desítky tisíc korun zaplatí domácnosti za letošní a příští rok za energie více, než byly zvyklé. Vyplývá to z materiálů, které vláda zveřejnila. Nejvíc zaplatí lidé, kteří topí elektřinou.
PŘEHLEDNĚ: Kolik zaplatí domácnosti za energie po vládním zásahu
Money
Lepší než úsporný tarif
Zastropování zajistí domácnostem citelně vyšší úsporu než energetický úsporný tarif. Běžná domácnost, která používá elektřinu pro elektrospotřebiče a přitom topí, ohřívá vodu a vaří na plynu, ušetří podle vládního propočtu více než 109 tisíc korun ročně. A to v porovnání s cenou, kterou by jinak v příštím roce platila, pokud by k zastropování nedošlo.
Přitom energetický úsporný tarif zajišťuje úsporu pouze v rozsahu maximálně zhruba 18 tisíc korun na topnou sezonu. Zastropování tedy zajistí až zhruba šestinásobnou úsporu oproti tarifu. Jedná se tedy o „úsporný tarif na steroidech“.
Vláda určila maximální cenu silové elektřiny 6 korun za kWh a plynu 3 koruny. Nižší ceny poznají lidé již během listopadu. Platí pro domácnosti i živnostníky. Kritici poukazují na to, že tak drahé energie nikdo neplatí. Výhodou podle vlády ale je, že ceny neporostou nad tento strop.
Přelomové rozhodnutí: Fialova vláda zastropovala ceny energií
Money
Příliš plošné opatření
Mezi nevýhody vládou předloženého zastropování patří stejně jako u tarifu jeho přílišná plošnost. Od drahých energií bude totiž ulevovat opět i bohatým domácnostem. Navíc bude penalizovat prozíravé domácnosti, které správně ceny energií fixovaly.
Naopak ty domácnosti, které nefixovaly, příp. mají nyní vysoké ceny energií, neboť se „upsaly“ některému z padlých dodavatelů typu Bohemia Energy, jsou vlastně zvýhodněny. A to proto, že zastropování jim zajistí větší úsporu než prozíravějším domácnostem. Stát tedy vlastně trestá správnou spotřebitelskou volbu.
Inflace v Česku brzdí, stále však podle analýzy Portu patří k nejvyšším v Evropě. Oproti Turecku si ale nemáme moc na co stěžovat. 
Čechy možná svírá drahota, Turci už ale žijí zlý sen
Money
Kde je motivace k úsporám?
Problematické je také to, že zastropování nijak nemotivuje k úspornému jednání. Například v Rakousku tamní vláda zastropuje domácnostem cenu elektřiny do úrovně 80 procent loňské průměrné spotřeby, jak uvedla začátkem září. Nad úrovní 80 procent budou lidí platit plnou, tržní cenu. Rakouské domácnosti jsou tak motivovány energiemi šetřit, aby spotřebu ideálně stáhly právě na 80 procent loňské spotřeby. Nic takového zatím česká vláda nenachystala.
Je však pravda, že zacílit zastropování tak, aby nebylo plošné, a zároveň také motivovat k úspornému jednání jsou v praxi již poměrně obtížně realizovatelné kroky, například z hlediska administrativního zajištění, pročež se vláda zřejmě rozhodla dát přednost rychlosti jejich zavedení.
Nejzazší termín, kdy se pro občany projeví mimo jiné opatření k energetice domluvená na páteční mimořádné radě evropských ministrů, je 1. ledna 2023. V pořadu Partie Terezie Tománkové v CNN Prima News to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Už před začátkem topné sezony se podle něj projeví první části národní pomoci kvůli cenám energií, včetně příspěvku přes úsporný tarif. Ten by pro příští rok mohl doznat úprav v případě zastropování cen energií na národní úrovni.
Opatření k energetice se projeví nejpozději začátkem nového roku, uvedl ministr Síkela
Politika
Celkové náklady zastropování se budou pohybovat realisticky pohybovat spíše kolem 200 miliard korun ročně, ačkoli ministr financí Zbyněk Stanjura uvádí částku 130 miliard.
Vláda chce tyto náklady financovat z inkasa daně z neočekávaných zisků – takzvané válečně daně –, jež by měla vynést zhruba 60 miliard korun ročně, a dále pak z vyšší dividendy státních podniků a z výnosu z prodeje emisních povolenek. Tyto zdroje však zřejmě nebudou stačit k pokrytí celkových nákladů zastropování, takže stát jej bude muset financovat na dluh, případně najít zdroje jiné či ušetřit v rozpočtu jinde.
Mělo to být klíčové zasedání energetických ministrů, z něhož mělo vzejít řešení aktuální krize s cenami elektřiny a dalších energií. Nestalo se tak. Důvod? Je potřeba více času a práce. 
Stanislav Šulc: Evropští ministři se domluvili, že se domluví. To je žalostně málo
Názory
V Bruselu dnes budou unijní lídři hledat společné řešení aktuální energetické krize, aby se Evropa vyhnula katastrofickým scénářům před nadcházející zimou. Na stole budou hlavně dva návrhy – vyloučení plynu z trhu s elektřinou a daň z mimořádných zisků. „Já jsem spíš pro iberskou cestu, tedy toho, aby plyn neurčoval cenu na trhu. Je to jednodušší a efektivnější cesta. Nicméně i tak očekávám, že můžeme čekat maximálně nějaký rámec, který jednotlivé státy budou muset naplnit po svém,“ říká zakladatel Skupiny Amper a odborník na energetický trh Jan Palaščák.
Jan Palaščák: Celoevropské řešení energetické krize nečekejme. Bude to spíš rámec
Leaders
