Lukáš Kovanda: Vláda proti všem. ČEZ ztratil 175 miliard hodnoty od doby, kdy poslala do sněmovny „lex ČEZ“
Vláda se zjevně rozhodla znárodnit klíčové části energetického podniku ČEZ hodně na sílu. Tak moc na sílu, že je připravena jít i přes odpor poslanců vládních stran nebo před nesouhlas legislativních expertů pětikoalice. Naplní-li se záměr vlády může to po třiceti letech znamenat faktický zánik kapitálového trhu v Česku. Zejména by se ale jednalo o akt, který i vládní legislativci označují za vyvlastnění, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Definitivně by tak došlo k pohřbení základních prvků, na nichž se v Česku od počátku 90. let buduje tržní ekonomika: tedy funkčního kapitálového trhu, a hlavně nedotknutelnosti soukromého vlastnictví.
Zestátnění ČEZ je v ohrožení. Poslanec ODS – zpravodaj lex ČEZ – pochybuje o ústavnosti zákona. Vláda podle něj nemluví pravdu, říká-li, že v EU je vytěsnění akcionářů při 75procentním souhlasu běžné.
Poslanec ODS Haas pochybuje o ústavnosti lex ČEZ. Vláda ve věci neříká celou pravdu, dodává
Politika
Není divu, že od poloviny května, od kdy je zjevné, že vláda se rozhodla jít do věci „hodně na sílu“, ztratil ČEZ celkem zhruba 175 miliard své hodnoty.
Silná zbraň v rukou vlády
Zásadní krok k znárodnění ČEZ či – po případném rozdělení – jeho části učinila vláda právě zhruba v polovině května. Poslala tehdy totiž do sněmovny takzvaný lex ČEZ. Jeho schválení by vedlo k tomu, že společnost typu ČEZ půjde zestátnit na základě souhlasu 75 procent akcionářů přítomných na valné hromadě při splnění usnášeníschopnosti, která má přesahovat dvě třetiny základního kapitálu.
V praxi to znamená, že o rozdělení či zestátnění ČEZ by mohl rozhodnout vlastník alespoň 51 procent akcií sám, varuje ovšem nyní poslanec ODS Karel Haas, který je ve sněmovně zpravodajem lex ČEZ. Takže stát, který má v ČEZ zhruba 70procentní podíl, by se v takovém případě vůbec nemusel nikoho ptát; nemusel by brát velké ohledy na menšinové akcionáře a mohl by se jich zbavit za podmínek, které pro něj budou příznivé. A které naopak nebudou vítané právě menšinovými akcionáři.
Akcie společnosti ČEZ jsou na pražské burze jednak tahounem, tvoří v objemu vložených financí téměř polovinu všech investic „drobných“ investorů. Na druhé straně kolem společnosti ČEZ je nyní nepřehledné dění. Zejména proto, že vláda má jakési záměry s firmou, ve které stát vlastní sedmdesát procent podílu, ale zároveň nedokáže veřejně sdělit, co se bude s energetickou společností dál dít.
Dny akcií ČEZ na pražské burze jsou sečteny, říká Michal Šnobr. Nejdůležitější akcie podle něj končí
Trhy
Právě obava ze zhoršení pozice menšinových akcionářů vedla v květnu v souvislosti s odesláním lex ČEZ do sněmovny k výraznému propadu akcií energetického podniku. Vždyť ještě ve čtvrtek 11. května uzavíraly akcie ČEZ obchodování na pražské burze na cenové úrovni 1225 korun za akcii. Za pouhý týden ovšem to bylo jen zhruba 1041 korun. ČEZ tedy za týden přišel o takřka 100 miliard své tržní hodnoty. Před tímto víkendem pak akcie ČEZ uzavíraly na hodnotě jen 900 korun.
Akcie ČEZ pokračují ve volném pádu
Akcie ČEZ tedy od května pokračují ve svém pádu navzdory tomu, že ministerstvo financí mezitím překvapivě přišlo s návrhem historicky rekordní dividendy, 145 korun na akcii, kterou valná hromada podniku minulý týden také schválila. Obava, že případné vytěsnění menšinových akcionářů proběhne nepříliš vybíravým způsobem, vytváří mocný tlak na pokles ceny akcií. Část menšinových akcionářů považuje lex ČEZ za přípravu „zločinecké akce“; vláda podle nich chce menšinové akcionáře připravit o jejich akce ČEZ zločinně, v podstatě krádeží za bílého dne – a proto ČEZ přišel o oněch zhruba 175 miliard své hodnoty.
Kolem zestátnění části společnosti ČEZ se nyní vedou zákulisní debaty. Petr Koblic, který bude příští rok dvacátým rokem šéfovat pražské burze, se nachází v roli poradce či pozorovatele politického rozhodování. Nicméně akcie ČEZ jsou tahounem „jeho“ burzy. Pokud by z volného trhu odešly, mohlo by to mít fatální dopad na český kapitálový trh. Co se kolem dělení ČEZ děje? A jak celou situaci vnímá muž, který se energetikou „soukromě“ zabývá víc než dvacet let a jak říká, je jeho vášní?
Šéf burzy Petr Koblic: Nikdo nechce dát ČEZ pryč z burzy. Jde jen o to, jak stát firmu „rozřízne“
Leaders
Zpravodaj lex ČEZ Haas nyní ovšem dává menšinovým akcionářům značnou naději, když otevřeně pochybuje, že v situaci, kdy stačí k rozdělení nebo zestátnění podniku souhlas 51procentní většiny, lze uplatnit závěr Ústavního soudu stran vytěsnění. Ústavní soud totiž ústavnost stvrdil v případě situace, kdy dochází k vytěsnění deseti procent akcionářů, nikoli 49 procent.
Takový způsob vyvlastnění je protiústavní, tvrdí kritici
Navíc, jak Haas upozorňuje též, země jako Německo, Rakousko, Dánsko, Belgie či Itálie při rozdělení společnosti s nerovnoměrným výměnným poměrem akcií – což je i případ ČEZ – pracují s nutným souhlasem alespoň 90 procent akcionářů, v některých případech sta procent akcionářů. Není tedy podle něj pravda, jak tvrdí vláda, že v EU je běžnou praxí vytěsnění v podnicích typu ČEZ už při souhlasu 75 procent akcionářů.
Ministerstvo financí včera po zavření burzy zaskočilo veřejnost a evidentně i samotné vedení ČEZ, když na poslední chvíli oznámilo svůj návrh dividendy 145 korun na akcii podniku. Do té doby se totiž počítalo s tím, že resort nebude navrhovat vyšší dividendu, než jakou navrhuje ČEZ, tedy 117 korun za akcii. Ostatně ještě v květnu ministerstvo financí ujišťovalo, že vyšší dividendu než 117 korun žádat nebude. A včerejší raně odpolední firemní komunikace ČEZ hovoří stále jednoznačně o částce 117 korun na akcii. Zjevně teprve poměrně krátce před 17:00 hodinou, před vypršením termínu pro podávání návrhů dividendy, na ČEZ dorazila informace o protinávrhu vlády. 
Lukáš Kovanda: Ministerstvo financí překvapivým návrhem vyšší dividendy zaskočilo i ČEZ
Názory
Stanovisko poslance-zpravodaje Haase je podobné stanovisku vládních právních expertů. Materiál zpracovaný Legislativní radou vlády (LRV), podepsaný vrchním ředitelem Sekce LRV Úřadu vlády, hovoří jasně. Lex ČEZ dle stávajícího návrhu „prakticky představuje vyvlastnění“. To však podle legislativců, jak praví i Haas, nemůže proběhnout tak, že k němu postačí souhlasné stanovisko plus minus 50 procent akcionářů.
Česku tak po třiceti letech budování tržní ekonomky hrozí protiústavní vyvlastnění, neslučitelné s principy vyspělé ekonomiky ctící vládu práva a solidní institucionální rámec.
Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy čtěte zde:
V době „před konsolidačním balíčkem“ ministerstvo financí prognózovalo schodek pro příští rok 235 miliard, „po balíčku“ se hovoří minimálně o 270 miliardách. Kde se ztratila úspora skoro 100 miliard, kterou má balíček zajistit? Vyjádření resortu financí jsou prostě chaos nad chaos, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Chaos stoupá, vláda zvýšila odhad schodku na příští rok. Kam se ztratila úspora sto miliard z balíčku?
Názory
