Bílý dům si krátkodobě půjčuje nejdráž v dějinách. Houstne strach z bankrotu USA
Vláda Spojených států si půjčuje nejdráže v dějinách. Důvodem je houstnoucí strach z bankrotu USA, k němuž může vést nebývale rozpolcený Kongres. Američtí zákonodárci totiž stále nejsou s to dohodnout se na navýšení limitu veřejného zadlužení. Bez tohoto navýšení nejspíše od letošního léta, možná ale už od začátku června, nebude možné řádně zajistit chod Spojených států, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Ministerstvo financí USA si při včerejší aukci půjčilo na čtyři týdny 50 miliard dolarů za historicky rekordní úrok 5,84 procenta. Splatnost těchto krátkodobých dluhopisů (pokladničních poukázek) je letos 6. června, takže se investoři obávají, že už jejich splacení může ohrozit blížící se bankrot USA.
Bankrot muže nastat už 1. června
Ministryně financí USA Janet Yellenová totiž v pondělí upozornila, že její resort se do problémů s financováním chodu Spojených států může dostat už 1. června.
Ve Spojených státech končí za méně než dva měsíce už třetí velká banka. Úřady zavřely finanční ústav First Republic Bank z Kalifornie, jeho novým vlastníkem bude největší americká banka JPMorgan Chase & Co, oznámila Federální společnost pro pojištění vkladů.
Úřady zavřely First Republic. V USA končí za dva měsíce už třetí velká banka
Money
Vysoký úrok na krátkodobých dluhopisech však neznamená jen to, že si americká administrativa půjčuje opravdu draze, ale i to, že se dále může zhoršit bankovní krize v USA. Už nyní se tam bankovní panika opět stupňuje.
Mimořádná situace: Krátkodobé úroky jsou výši než dlouhodobé
Přitom jejím základem je extrémně inverzní dluhopisová výnosová křivka. K inverzi dochází tehdy, když je na krátkodobých dluhopisech vyšší úrok než na těch dlouhodobých. Je to vlastně mimořádná situace.
Americký Federální rezervní systém (Fed) schválil své desáté zvýšení úrokových sazeb za něco málo přes rok. V jednomyslném rozhodnutí, které trhy široce očekávaly, zvýšil Fed svou základní výpůjční sazbu o 0,25 procentního bodu. Zvýšení posouvá sazbu do cílového rozmezí 5 až 5,25 procenta, což je nejvíce od srpna 2007, uvedl server CNBC.
Nejvyšší za šestnáct let. Fed zvýšil sazby o čtvrt bodu
Money
Běžně je úrok vyšší na dlouhodobých dluhopisech, neboť v delším časovým období se logicky spíše může přihodit událost, jež znemožní splácení dluhu. Jako kompenzaci za toto riziko tak investoři obvykle žádají vyšší úrok za svoji půjčku. Při inverzi je tomu ale naopak; vyšší úrok je na krátkodobém dluhu.
Největší extrém za třicet let
Třeba vztah tříměsíčních dluhopisů americké vlády a těch desetiletých je nyní v extrémní inverzi; takové, která nenastala minimálně posledních třicet let. Úrok na tříměsíčních dluhopisech je totiž takřka o dva procentní body vyšší než úrok těch desetiletých.
Celková výše dluhu USA zhruba 573krát převyšuje roční výkon české ekonomiky, varuje dlouholetý investiční stratég George Sorose. Bankovní krize v USA přitom prý teprve začíná, komentuje rostoucí zadlužení Spojených států i tamní bankovní krizi ekonom Lukáš Kovanda. 
Dluh USA nebezpečně kyne, může za to Fed. Nějaká forma „resetu“ je nevyhnutelná, říká Sorosův muž
Money
Přitom se v USA se rozjíždí další kolo bankovní paniky. Souhrnný ukazatel bankovních akcií, KBW, včera spadl na nová víceletá minima. Akcie PacWest Bancorp se zhroutily o 51 procent, akcie Western Alliance Bancorp pak o 38 procent. Akcie těchto bank se ocitají pod mohutným tlakem sociálních sítí, který dále živí jejich pád. A to v duchu takzvaných sebenaplňujících se proroctví, kdy banka nakonec může zcela zkolabovat hlavně jen proto, že se na sítích začne rychle šířit fáma, že se tak stane.
Tvrdý dopad stále rostoucích sazeb
Zejména právě menší regionální banky, jako jsou ty jmenované, ovšem objektivně těžce snášejí pokračující růst úrokových sazeb v americké ekonomice. Tamní centrální banka v rámci svého boje s neústupnou inflací předevčírem rozhodla opět navýšit základní úrokovou sazbu, nyní o 0,25 procentního bodu, až na 5,25 procenta. Výše tato sazba byla naposledy v březnu 2001.
Americká centrální banka již ve středu oznámí nové hodnoty základních úrokových sazeb. Očekává se, že sazby porostou, a téměř unisono zní, že nárůst bude činit 25 bazických bodů. Zároveň se téměř všichni shodují na tom, že v aktuálním cyklu půjde o poslední zvýšení sazeb. Důvod? Strach o finanční stabilitu.
Fed se chystá zvýšit sazby. Bude to naposledy až do příští bubliny
Money
Vysoké úroky napříč celou americkou ekonomikou, které jdou ruku v ruce se zvyšováním úroků v podání centrální banky, doléhají na americké bankovnictví nepříznivě dvěma zásadními způsoby.
Zaprvé, způsobují růst úrokových sazeb například na krátkodobých vládních dluhopisech, třeba jednoletých. Ty jsou pak mnohem lépe úročeny než bankovní vklady. Střadatelé si tak své úspory z banky nezřídka vybírají, aby je vložili právě do dluhopisů.
Akcie na světových trzích v prvních čtyřech měsících letošního roku většinou posílily. Řada evropských akciových indexů dosáhla maxima, dařilo se hlavně technologickým firmám, ukazují statistiky.
Akcie ustály pády bank. Na burzy se vrací optimismus, těží z toho technologické giganty
Trhy
Zadruhé, způsobují pokles cen dlouhodobých dluhopisů, třeba desetiletých. Jenže do nich banky v uplynulé době zhusta investovaly prostředky klientů, kteří si u nich uložili peníze ve formě vkladů. Když si nyní chtějí klienti své vklady vybrat, činí tak mnohdy poměrně houfně, což banky dostává pod tlak. Musí zvážit prodej svých dlouhodobých dluhopisů „pod cenou“, aby měly na výplatu vkladů.
Nemilosrdné sociální sítě
Jenže prodejem dluhopisů „pod cenou“ signalizují, že je „něco v nepořádku“. Zaměřují se pak na ně o to více třeba právě sociální sítě jako na „slabé kusy“, online se rychle šíří strach z krachu, což jen vede další klienty k tomu, že si své vklady vybírali. A to může nutit danou banku prodávat své investice „pod cenou“ v ještě větším rozsahu.
Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států se v prvním čtvrtletí v přepočtu na celý rok zvýšil o 1,1 procenta. Je to nečekaně prudké zpomalení z 2,6 procenta ve čtvrtém kvartálu, uvedlo ve svém rychlém odhadu americké ministerstvo obchodu. Analytici očekávali, že největší ekonomika světa zpomalí růst pouze na dvě procenta.
Šok pro Američany. Ekonomika ve čtvrtletí zabrzdila, jak nikdo nečekal
Money
Tento začarovaný kruh pak vede akcionáře banky k tomu, že se v obavě, že nebude přetnut, zbavují jejích akcií, aby zamezili svým dalším ztrátám. Postižená banka se posléze ocitá v kolapsovém stavu, kdy rychle naráz ztrácí důvěru střadatelů i akcionářů. A bez této důvěry je kterákoli banka v podstatně zbankrotovaná.
Celou situaci zhoršuje právě neochota zákonodárců ve Washingtonu navýšit limit zadlužení. Tento politický klinč, jak víme, v obavě z bankrotu USA zvedá úrok na velmi krátkodobých dluhopisech, takže dále láká střadatele, aby se vyváděli své úspory z bank třeba právě od štědře úročených velmi krátkodobých dluhopisů. Inverze výnosové křivky je v důsledku klinče na Kapitolu totiž ještě extrémnější.
Elity amerického establishmentu, i finančního, připravují Ukrajinu na to, že může být nevyhnutelné usednout k jednacímu stolu a ukončit boje. Prý chybí munice, válka je drahá a tříští americké síly, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Finanční elity USA varují Ukrajinu, že možná nezbyde, než jednat o konci bojů
Názory
