Lukáš Kovanda: Za jediný rok nasekala Fialova vláda dluh, co jiným trvalo 11 let
Česko se zadlužuje nejrychleji v EU. Současná vláda za rok stihla zemi zadlužit zhruba o tolik jako všechny vlády dohromady od té Klausovy roku 1993 až po Grossovu roku 2004.
Česká republika se loni ve čtvrtém čtvrtletí zadlužovala nejvýrazněji v celé EU. Vyplývá to z čísel, která v pátek zveřejnil Eurostat. Veřejné zadlužení Česka v poměru k HDP se zvýšilo o 2,1 procentního bodu na 44,1 procenta. Státní dluh – tedy dluh, za který odpovídá přímo vláda – stoupl na rekordních více než 2,99 bilionu korun. Poprvé v historii tak atakuje psychologickou hranici tří bilionů korun.
Vláda ČR v rámci státního rozpočtu hospodařila ke konci letošního března s nejvyšším schodkem v historii České republiky, a to více než 166 miliard korun. Ještě nikdy v historii ČR nebylo hospodaření státního rozpočtu po prvních třech měsících roku v takto hlubokém deficitu. Neutěšený loňský vývoj zadlužení se tedy protahuje do letoška.
Čtvrt bilionu korun. Taková díra vznikla v českém státním rozpočtu za rok 2022. Ano, bylo to plánováno. A ne, není dobrá zpráva, že vláda neutrácela víc. Je to strašná zpráva, zejména kvůli tomu, že se Česko zadlužovalo vůbec nejvíc z celé Evropské unie. 
Stanislav Šulc: Smutný rekord. Fialova vláda utrácí nejrychleji ze všech
Názory
Za tři měsíce roku tak vláda letos vytvořila schodek, který je větší než celoroční deficity drtivé většiny let novodobé historie ČR od roku 1993. Vyšší celoroční schodek než letos ten tříměsíční měla vláda pouze v roce 2009, poznamenaném ovšem světovou finanční krizí a jejími dopady, a pak také v letech 2020 až 2022, poznamenaných pro změnu covidovou pandemií a válkou na Ukrajině a jejich ekonomickými důsledky.
Historicky rekordní tříměsíční schodek je letos dán především citelným meziročním navýšením výdajů v sociální oblasti a na pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií. Projevuje se také růst nákladů obsluhy státního dluhu, související především s nutností vyplácet výnos držitelům protiinflačních státních dluhopisů.
V České republice se ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziročně zvýšilo zadlužení nejvíce ze všech zemí Evropské unie, a to o 2,1 procentního bodu na 44,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ve své předběžné zprávě to oznámil statistický úřad Eurostat. Státní dluh pak vzrostl na rekordních více než 2,99 bilionu korun. V celé Evropské unii se naopak zadlužení o čtyři procentní body snížilo a dosáhlo 84 procent HDP.
Státní dluh tři biliony. Zadlužení Česka se v EU meziročně zvýšilo nejvíce
Money
Fiala si s Babišem nezadá
Letošní rekordně schodkové hospodaření vlády ČR tedy varovně navazuje na loňský historicky rekordní růst jejího dluhu. Ten loni stoupl o skoro 430 miliard korun, jak plyne z dat, které nedávno zveřejnilo ministerstvo financí.
Částka 430 miliard nominálně zhruba odpovídá nárůstu zadlužení vlád z let 1993 až 2004. Fialova vláda se za rok nominálně zadlužila přibližně jako obě Klausovy, Tošovského, Zemanova, Špidlova a Grossova vlády dohromady (viz graf níže).
Suma 430 miliard reálně, tedy po očištění o inflaci, konkrétně v stálých cenách roku 2008, zhruba odpovídá nárůstu zadlužení vlád z let 1993 až 2002. Fialova vláda se tedy za jeden rok – ten loňský – reálně zadlužila přibližně jako obě Klausovy, Tošovského, Zemanova a částečně i Špidlova vlády dohromady (viz graf níže).
Letošní i loňské údaje stvrzují, že Fialově vládě se loni, ani v prvních třech měsících letoška nepodařilo zvrátit trend dramaticky narůstajícího vládního zadlužení, který je realitou už od covidových let 2020 a 2021. Částečně lze tento nezdar vysvětlit objektivně mimořádně nepříznivými ekonomickými důsledky války na Ukrajině, zejména pak v podobě energetické drahoty. Vláda ale musí být mnohem ambicióznější ve snaze ozdravit veřejné finance.
Stav českých veřejných financí není utěšený. Na druhou stranu všechna ta kritická tvrzení o tom, že jdeme „řeckou cestou“, jsou notně přestřelená. Často jen přiživují frustraci části polarizované společnosti, která do dané problematiky nemá dostatečný vhled, ale strach ze státního bankrotu – jakkoli neopodstatněný – umocňuje její již tak značnou úzkost a tíseň.
Lukáš Kovanda: Tři kroky k ozdravení českých veřejných financí
Názory
