Lukáš Kovanda: Za případné maďarské veto sankcí se rádi schovají Češi i Němci
Embargo na ruskou ropu podpoří Němci, Maďaři je vetují. Akcie maďarského MOL, druhého největšího provozovatele čerpaček v Česku, přesto padají.
Maďarsko bude v rámci EU vetovat jakýkoli návrh, který by vedl k omezení energetického dovozu z Ruska. Tedy jak dovozu ropy, tak i plynu nebo uhlí. Včera to uvedl ministr maďarské vlády Gergely Gulyás. O embargu na dovoz ruské ropy má EU rozhodovat už tento týden. Embargo má být součástí šestého sankčního balíčku EU a podpořit by jej mělo dokonce i Německo, jak v noci na dnešek uvedla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.
Ministři energetiky zemí Evropské unie dnes budou hledat způsob, jak zajistit plyn pro všechny spotřebitele ve svých zemích při omezených dodávkách z Ruska. „Jakékoli zpřísnění sankcí, které by vedlo k omezení dostupnosti energetických zdrojů, budeme vetovat,“ uvedl podle agentury Bloomberg maďarský ministr Gergely Gulyas.
Budeme vetovat jakékoli sankce omezující ruský plyn, varoval maďarský ministr Gulyas
Politika
Akcioví obchodníci na budapešťské burze se evidentně obávají, že německá podpora embarga by mohla být klíčová a „udolat“ dokonce i maďarské veto. Akcie maďarské petrochemické společnosti MOL se totiž dnes po začátku obchodování propadly hned o tři procenta. MOL, druhý největší provozovatel čerpacích stanic v Česku, velmi dobře vydělává na levné ruské ropě. Jeho rafinační marže jsou v důsledku války na Ukrajině a souvisejících sankcí na mnohonásobcích běžných hodnot. To proto, že benzín a naftu vyráběné z rekordně zlevněné ruské ropy firma prodává v zemích jako Česko (nikoli Maďarsko – tam jsou ceny zastropovány) za ceny, jako by pohonné hmoty vyráběla z ropy bez slevy.
Šéf MOL Zsolt Hernádi minulý týden uvedl, že společnost technicky a infrastrukturně zvládne přechod z ruské ropy Ural na ropu z jiných zemí až v horizontu dvou až čtyř let.
Maďaři: Evropa se chová vůči Rusku pokrytecky
Maďarsko také před víkendem obvinilo některé jiné země EU, resp. jejich energetické podniky ze záludného pokrytectví. Prý se navenek tváří, že nebudou platit Rusku za plyn v rublech, ač se na to již připravují.
Kreml včera upřesnil podobu nového mechanismu platebního styku s odběrateli ruského plynu z takzvaných nepřátelských zemí, mezi něž patří i členské státy EU. Složí-li „nepřátelští“ obchodní partneři ruského plynárenského gigantu Gazprom svá eura, příp. dolary na devizový účet Gazprombanky, ruské státní banky, plyn poteče do EU i tehdy, pokud Gazprombanka nepřevede získané devizy v rubly. Znemožnění převodu ovšem v takovém případě nesmí být důsledkem případných dalších sankcí na Rusko uvalených.
Kreml couvá. Platba za plyn v rublech už není bezpodmínečně nutná
Politika
Budapešť otevřeně připouští, že vyhoví požadavku ruského prezidenta Putina na nový systém platby za plyn, tedy na platbu v rublech. Polsko a Bulharsko nový systém odmítly akceptovat, pročež jim Rusko minulý týden plyn přestalo dodávat. Kreml na platbě v rublech trvá, a dokonce ji chce rozšířit také na další suroviny, včetně ropy a uhlí.
Za předpokládané maďarské veto se rádi schovají mnozí politici nebo průmyslníci ze zemí jako je Německo, Itálie nebo Rakousko, ale také Slovensko nebo Česko. Ti si odpojování od ruských energií, zejména plynu, niterně nepřejí, zároveň ale nechtějí – nebo se bojí – otevřeně tříštit jednotu EU. A tak jen varují před tím, že případná embarga přinesou zemím EU značné ekonomické škody.
Návrat zlatého standardu? Rusko chce navázat rubl na zlato
Money
Zásobníky plynu v České republice jsou naplněny z 30 procent, což je k 1. květnu historické maximum. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). 
Síkela: Pokračujeme v plnění zásobníků, už jsou z třetiny plné
Politika
