Lukáš Kovanda: Zákaz vývozu pšenice z Indie zdraží chleba i v Česku, stát může i 60 korun
Výrobní ceny v tuzemském zemědělství letos v dubnu rostly nejvýrazněji v dějinách České republiky a současně v celé historii měření od roku 1992. Oproti loňskému dubnu se totiž zvýšily o 35,3 procenta.
Obzvláště dramatickým způsobem zdražují ti zemědělci, kteří se zaměřují na rostlinnou výrobu. Jejich ceny meziročně vylétly o 50,2 procenta. Olejniny zdražují dokonce o 64,5 procenta, obiloviny pak o 51,2 procenta. V těchto historicky rekordních zdraženích se odráží růst cen energií v čele se zemním plynem, jenž původně v důsledku restartu ekonomiky po pandemii probíhá už od loňska. A nověji se v prudkém zdražování olejnin či obilovin odráží také dopady války na Ukrajině a souvisejících sankcí uplatněných Západem vůči Rusku. Ukrajina i Rusko totiž patří ke klíčovým světovým vývozcům jak olejnin, tak obilovin.
Prudce zdražující zemní plyn i dopady války na Ukrajině a sankcí způsobují rovněž citelný nárůst cen hnojiv, jejichž vysoké ceny výhledově dále omezí zemědělskou produkci i v ČR, neboť ji prodražují.
Cena pšenice na mezinárodním trhu po indickém zákazu vývozu prudce roste. Na burze v Chicagu stoupla o 5,9 procenta a je nejvýše za dva měsíce. 
Smutný rekord. Po indickém zákazu vývozu z minulého týdne opět stoupla cena pšenice
Money
Cena chleba může vyšplhat až k 60 korunám
Enormní tlak na růst zemědělských cen tak přetrvá. Postupně se ve velké míře bude propisovat do cen spotřebitelských. Další znatelné zdražení, v řádu desítek procent, tak čeká třeba maloobchodně prodávanou mouku, pečivo nebo oleje. Bochník běžného chleba tak ještě letos může běžně stát zhruba 60 korun. Od začátku letošního roku kilogram konzumního chleba kmínového zdražil podle ČSÚ o 16 procent, na více než 35 korun. Vzhledem k momentální cenové dynamice, zrychlujícímu růstu výrobních cen, lze očekávat ve druhé polovině letoška zesílení náporu na růst cen pekárenských výrobků právě typu chleba.
Až raketově rostoucí ceny potravin zejména kvůli dražším energiím, pohonným hmotám a dopadům války na Ukrajině je zásadní problém, který musí vyřešit zejména vláda, míní šéf tuzemské pekárenské jedničky společnosti Penam ze skupiny Agrofert Jaroslav Kurčík. „Česká republika si musí říct, jestli chce říkat: Budu volná, otevřená ekonomika, ale holt tady budou drahé potraviny. Anebo do toho zasáhne a řekne: Ne, musím obyvatele zabezpečit. Je to o sociálním smíru,“ říká.
Chleba může stát i stovku a rohlík deset korun, záleží teď na vládě, říká šéf Penamu
Leaders
Situaci na i na českém trhu ještě zhorší nynější zákaz vývozu pšenice ze zemí typu Indie, která patří k jejích největším světovým producentům. Krok Indie zdražuje pšenici na světových komoditních burzách typu té v Chicagu nebo Paříží, od níž své ceny odvíjejí i čeští zemědělci.
Západní sankce zablokovaly prakticky veškerý běloruský vývoz do Evropské unie a Severní Ameriky. Roční ztráty tím způsobené dosahují 16 až 18 miliard dolarů (asi 380-428 miliard korun), uvedl běloruský premiér Raman Haloučanka v televizním rozhovoru podle státní agentury BelTA.
Jde o hybridní agresi, říká běloruský premiér. Musíme se přeorientovat na jiné trhy
Politika
Hydroponická farma URBANIO, která dokáže vypěstovat saláty, bazalky nebo mikrobylinky, zaujala na mezinárodní výstavě Expo vedení hotelového řetězce Radisson Hotel. Designová hydroponická zahrada startupu Green Tech bude nově součásti hotelové restaurace dubajského Radisson Blu Hotel. 
V Dubaji si zamilovali českou technologii. Budou díky ní pěstovat čerstvé saláty
Enjoy
